wz

Současný stav některých lokalit v neovulkanitech na Uherskobrodsku

 

Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, mbedan@seznam.cz


 

 Horninové složení a nerostné bohatství na Uherskohradišťském okrese je oproti jiným geografickým celkům naší republiky méně pestré. Výjimku tvoří nálezy v neovulkanitech na Uheskobrodsku, kde v mladších třetihorách došlo vlivem doznívání horotvorné činnosti ke vzniku řady podpovrchových eruptivních těles. Pískovcovým souvrstvím magurského flyše a jeho dílčími jednotkami intrudují vyvřeliny tortonského stáří ve formě pravých a ložních žil, které dosahují mocnosti až přes 20 m. Jsou tvořeny dvěma skupinami – světlými leukratními trachyandezity a tmavými melanokratními alkalickými čediči – dolerity. Na kontaktu těchto vyvřelin s pískovci došlo ke vzniku metamorfovaných kvarcitů, na kontaktu s jílovci ke vzniku metamorfovaných porcelanitů. V neovulkanitech byla v minulém století otevřena řada kamenolomů, které postupně zanikaly. Z nich, hlavně z kamenolomu na kopci Bučník, byla popsána mnoha autory řada nerostů, z toho některé vzácné i velmi vzácné. Několik z nich patří dokonce mezi první nálezy v naší republice.

 V letech 1997-99 a r. 2005 bylo podniknuto několik výprav k ověření stavu některých významných mineralogických lokalit v Uherskobrodských vyvřelinách.

 

Nezdenice

 

Cca 200 m JJZ od koupaliště v obci Nezdenice, vpravo od silnice do Bojkovic a železniční tratě z Uh. Brodu do Bojkovic, nad pramenem Nezdenické kyselky, se nachází opuštěný, částečně zatopený kamenolom „U kyselky“. Asi 700 m JV výše v lese se nachází druhý kamenolom „V háji“. Žíla těženého pyroxenicko-amfibolického trachyandezitu dosahuje mocnosti 8-15 m. Ve stavbě horniny se projevuje výrazná porfyrická struktura, relativně velké krystaly vyrostlic amfibolu, pyroxenu a trojklonných živců (nejčastěji andezinu) jsou nepravidelně rozmístěny mezi podstatně jemnější základní hmotu. Ta obsahuje také magnetit, biotit a sopečné sklo. Andezit je na čerstvém lomu namodralý s načervenalým nádechem, na navětralých plochách červenavě nahnědlý.

 

                  

L01. Lom „U kyselky“ (1998)                                       L02. Lom „V háji“ (1998)

 

 Různými autory bylo odtud popsáno 26 druhů nerostů: apatit, amfibol, asfalt, biotit, galenit, grafit, hesonit, chalcedon, chalkopyrit, labradorit, limonit, malachit, melanterit, porcelanit, pyrrhotin, sanidin, sfalerit, cristobalit, tridymit, ankerit, baryt, křemen, molybdenit, kalcit, sádrovec, siderit.

 Nezdenický andezit se vyznačuje sloupcovitou odlučností. V lomu „U kyselky“ se těžilo v l. 1912 – 1966, kdy byly práce zastaveny pro velký přítok spodní vody. V lomu „V háji“ se pracovalo v letech 1945-1973, kdy byla těžba zastavena pro nedostatek kameníků.

              

L03. Lom „U kyselky“ (2005)                                   L04. Lom „V háji“ (2005)

 

 Současné možnosti sběru:

- Lom „U kyselky“ je zčásti zatopen spodní vodou, nálezy jsou možné v sutích pod přístupnou J a JV stěnou lomu a ve vstupní soutěsce lomu. Materiál je ale hodně zvětralý. Makroskopicky byly potvrzeny v r. 1997 nálezy Amfibolu – tvoří černé štíhlé sloupcovité krystaly do 2 cm, zarostlé v hornině. Porcelanit (porcelanový jaspis) – na kontaktu andezitu s jílovci – nachází se v různých barvách, nejčastěji šedomodrá, hnědá a nazelenalá s kombinacemi jiných barev. Při návštěvě v říjnu 2005 se stav lomu moc nezměnil. Kromě Amfibolu a Porcelanitu bylo pod J-stěnou lomu v suti nalezeno 5 vzorků s bílými dipyramidálními krystalky Tridymitu do 2 mm, narostlými v dutinách andezitu. Některé dutiny veliké do 4 cm byly vyplněny krápničkovými útvary Limonitu.

 

            

M01. Xenolit v andezitu                                    M0.2 Tridymit           

(Nezdenice-U kyselky - 1997, vel. 11x7cm)     (Nezdenice-U kyselky – 2005, vel. 5x4 cm)                      

 

- Lom „V háji“ – postupně zarůstá náletovými dřevinami, v r. 1997 byly nálezy možné v sutích pod stěnami lomu. Makroskopicky byl potvrzen Amfibol – krystaly do 1 cm, Limonit – na jednom vzorku vytváří v dutině v hornině pestře naběhlé agregáty, nasedlé na 3 mm velkých šedých krystalech minerálu, zatím neurčeného (pravděpodobně Siderit). Porcelanit – obdobný jako ve spodnějším lomu „U kyselky“. V říjnu 2005 byl lom značně zarostlý, pouze s možností nálezů Amfibolu a Limonitu ve zvětralých dutinách andezitu.

 

                                     

M03. Amfibol                                                                M04. Limonit           

(Nezdenice-U kyselky – 1997, vel. 9x7 cm)                (Nezdenice-U kyselky – 2005, vel. 5x4 cm)   

 

                                       

M05. Limonit, Siderit                                                                 

(Nezdenice-V háji – 1998, vel. 15x7 cm)                         

 

                    

  M06. Amfibol                                                                M07. Porcelanit (Nezdenice       

  (Nezdenice-U kyselky – 1997, vel. 10x4 cm)               -U kyselky – 1998, vel. 10x7 cm)  


 

Záhorovice

 

 Cca 3 km J od obce Záhorovice vpravo od silnice do Bojkovic se na kopci v lese nachází starý, částečně zatopený lom „Skalky“, nazývaný též „Modrá voda“. V lomu a v okolním zalesněném terénu vystupují žíly pyroxenicko-olivinického alkalického čediče a pyroxenicko-amfibolického trachyandezitu. Z období těžby za 1. republiky pocházejí nádherné nálezy nerostů, ke shlédnutí jsou např. v MZM v Brně. Kámen se z lomu vozil povozy do drtiče, umístěného na nádraží v Záhorovicích.

 Asi 500 m. V od obce, po levé straně silnice do Bojkovic, nad železniční tratí a pravým břehem Olšavy se nachází zavezený a zarostlý pozůstatek starého lůmku, ve kterém se těžil amfibolický trachyandezit.

 Z lomů byly popsány: Amfibol, Augit, Apatit, Aragonit, Cristobalit, Tridymit, Glaukonit (z magurských pískovců), Porcelanit, Křemen, Křišťál, Ametyst, Chalcedon, Kašolong, Opál, Magnetit, Kalcit, Ferrokalcit, Ankerit, Sanidin, Grafit, Olivín, Pyrit, Siderit, Markazit, Baryt, Limonit, Asfalt, a jiné.

 

                           

L05. Lom „Modrá voda“ (1997)                 L06. Lom „Modrá voda“ (1997)

 

Současné možnosti sběru:

- Komplex lomů „Modrá voda“ se skládá ze 3 lomů. Hlavní J-lom a JV-lom „Modrá voda jsou částečně zatopené. SZ-lom je hodně zarostlý. Žíly eruptivních vyvřelin jsou v lomech zcela vytěženy, patrné jsou pouze stěny s flyšovými sedimenty, tvořenými magurským pískovcem, jílovci a slínovci. V J-lomu zůstala menší hromada kameniva, kde je možnost nálezů. Makroskopicky byl potvrzen v r.1997 Kalcit – tvoří bílé klencové krystaly do 3 mm, zarostlé v dutinách trachyandezitu. Křemen – v dutině vytváří krystaly do 8 mm pokryté načervenalou Fe-vrstvičkou, tvořenou lístkovitými krystalky Hematitu do 2 mm, na kterých jsou narostlé okolo 0,5 mm veliké žluté krystalky dosud neurčeného minerálu. Porcelanit - nachází se nejčastěji v šedomodré barvě.

 Při návštěvě v dubnu 2006 byl prozkoumán JV-lom. V sutích a v zarůstající hromadě kameniva v prostřední části lomu za jezírkem byly nalezeny dutiny v čediči až do velikosti 6 cm. Byly vyplněny převážně Křemenem s Limonitem. Křemen tvoří nahnědlé krystalky do 3 mm, nebo je v dutinách celistvý neprůhledný. Na jednom vzorku tvoří šedé krystalky do 4 mm s okraji, posedlými hroznovým Chalcedonem bílé barvy. Limonit tvoří v dutině jednoho vzorku krápničkové a drátkovité útvary. V jedné dutině je blíže neurčený karbonát (Kalcit?).

 

                                                          

M08. Křemen v Andezitu (Záhorovice-                                     M09. Křemen, Limonit (Záhorovice

- Modrá voda – 1997, vel. 11x8 cm)                                           - Modrá voda 2006, vel. 9x7 cm)   

 

                                                     

M10. Limonit v Andezitu (Záhorovice                                        M11. Alkalický čedič (Záhorovice

- Modrá voda – 1997, vel. 10x7 cm)                                            - Modrá voda 2006, vel. 11x9 cm)   

 

 

                       

L07.  Lůmek „K Bojkovicím“ (2005)                           M12. Andezit (Záhorovice-Modrá voda

                                                                                        – 1997, vel. 8x7 cm)   

                           

  

M13. Kalcit                                                               M14. Porcelanit (Záhorovice-         

(Záhorovice-Modrá voda – 1997, vel. 8x3 cm)       - Modrá voda – 1997, vel. 11x7 cm)                     

 

- Lůmek směrem k Bojkovicím je v současnosti zcela zavezený a zarostlý, výchozy nejsou v terénu téměř patrné. Na poli nad lomem je možné po orbě nalézt kameny, tvořené andezitovou horninou, ve kterých byly v r.1998 nalezeny černé jehlicovité krystaly Amfibolu do 1 cm a černé krystaly Augitu do 0,5 cm. Na puklinách pískovců zde byl nalezen Kalcit – průhledné klencové krystaly do 1 cm a bílé štěpné agregáty.

 

   

M15. Křemen, Hematit                                       M16. Kalcit, Limonit           

(Záhorovice-Modrá voda – 1997, vel. 7x4 cm)   (Záhorovice-Modrá voda – 1997, vel. 8x4 cm)                     


 

Bánov

 

 Uprostřed obce 150 m Z od hřbitova a kostela, vlevo od silnice směrem na Starý Hrozenkov, se nachází starý kamenolom, nazývaný „Kalvárie“, nebo též „Hrad“, ve kterém se těžilo od r. 1932 do konce 2. sv. války. Kámen se používal na stavbu silnice do Starého Hrozenkova.

                 

      

L08. Lom „Hrad“ (2005)                                       L09. Lom „Hrad“ (2005)

 

Ve zbytcích  lomu je patrná vulkanická brekcie, tvořená velkými úlomky nazelenale šedého amfibolického bazaltického andezitu, porcelanitů a tmavě šedých jílovců.

 

       

 L10. Lom „Hrad“ (2005)                                      M17. Amfibol (Bánov-Skalky I – 2005,          

                                                                                vel. 12x11 cm)

 

  Asi 1 km JV od obce, vlevo nad silnicí do St. Hrozenkova, jsou pozůstatky kamenolomu „Skalky I“, ve kterém se těžil pyroxenicko-amfibolický trachyandezit.

 Zhruba 500 m JVV a V od kóty Skalky jsou další dva staré kamenolomy „Skalky II“ a „Skalky III“ na amfibolický trachyandezit. Lom „Skalky II“ byl v r. 2002 vyhlášen Přírodní památkou.

                       

                         

L11. Lom „Skalky I“ (1999)                                               L12. Lom „Skalky II“ (2005)                                   

 

Z dutin v bazalt. andezitu bánovských lomů byly popsány: amfibol, augit, apatit, křemen, křišťál, cristobalit, tridymit, chalcedon, opál, kašolong, limonit, siderit, magnetit, markazit, pyrit, pyrhotin, aragonit, kalcit, baryt, dolomit, olivín, titanit, grafit, asfalt, nafta. Z lomu „Skalky I“ byl kromě obvyklých nerostů uherskobrodských neovulkanitů popsán i molybdenit.

                                              

                                    

 L13. Lom „Skalky I“ (2005)                                          L14. Lom „Skalky I“ (2005)

 

Současné možnosti sběru:

Kamenolom „Hrad“ byl v r. 2001 vyhlášen jako Přírodní památka a byla zde umístěna informační cedule. Jeho spodní část je oplocená a leží na soukromém pozemku, přístup sem je tedy možný pouze s obtížemi shora. Horní část kamenolomu je zavezena odpadky, hlínou a výkopy ze starých hrobů

 

     

M18. Kalcit, Dolomit ve vulkanické brekcii                M19. Kalcit, Dolomit         

(Bánov-Hrad – 1997, vel. 11x8 cm)                              (Bánov-Hrad – 1997,  vel. 8x8 cm)

 

   

M20. Dolomit                                                                M21. Kalcit

(Bánov-Hrad – 1997, vel. 9x7 cm)                               (Bánov-Hrad – 1997, vel. 8x10 cm)         

 

místního hřbitova, takže kromě hornin a minerálů se zde v r.1997 daly nalézt i lidské kosti. Z nálezů v četných dutinkách: Krystalovaný Kalcit – sekyrkovité krystalky max. 3 mm velikosti, dále krystaly Dolomitu v dutinách andezitu do velikosti 4 mm. Porcelanit je tmavě šedý, s modrým až nazelenalým nádechem. Amfibol v andezitu tvoří štíhlé černé vrostlé jehlicovité krystalky do 5 mm. V jedné limonitizované dutince byl v lednu 2005 nalezen cca 1 mm velký chomáček Malachitu, který z této lokality není popsán.

 

      

M22. Dolomit ve vulkanické brekcii                           M23. Andezit         

(Bánov-Hrad – 2005, vel. 9x7 cm)                               (Bánov-Hrad – 2005, vel. 8x8 cm)

 

- Kamenolom „Skalky I“ je v současnosti zavezený a zatravněný, oplocený a je z něho udělané cvičiště psů. Přístup je zde ale možný. Zůstaly zachovány pouze některé z vyšších a bočních partií výchozů. Hojný je zde pěkný Amfibol v andezitu – štíhlé černé jehlicovité krystaly do 2 cm (nejpěknější nálezy Amfibolu z Uherskobrodských neovulkanitů), tvořící i „sluncové“ srostlice.

 

     

M24. Amfibol, Limonit                                                  M25. Amfibol, Baryt          

(Bánov-Skalky I – 2005, vel. 14x11 cm)                       (Bánov-Skalky I – 2005, vel. 10x12 cm)

 

V dutinkách se nalezly bílé vyrostlice živce – Andezinu do 4 mm a drobný krystalovaný Křemen – krystalky do 2 mm, také Kalcit – sekyrkovité krystalky do 3 mm.

 

  

M26. Kalcit                                                                                   M27. Porcelanit  (Bánov

(Bánov-Hrad – 1997, vel. 14x5 cm)                                             -Skalky I – 1997, vel. 10x6 cm)        

                   

V jedné dutině byly nalezeny tabulkovité krystalky Barytu našedlé barvy do 4 mm. Zdejší Porcelanit je buď tmavě šedý s modrým nádechem, nebo netypicky hnědý s nažloutlými pruhy.

 

    

M28. Amfibol, Kalcit                              M29. Amfibol, Limonit          

(Bánov-Skalky I – 2005, vel. 15x9 cm)  (Bánov-Skalky I – 2005, vel. 13x8 cm)

 

- Kamenolom „Skalky II“ se nachází v zalesněném pruhu v poli 500 m JVV od kóty Skalky. Je již hodně zarostlý a zasucený. V květnu 2005 zde byl nalezen v 7 cm veliké dutině v andezitu Dolomit

žlutohnědé krystaly do 3 mm kulovitě seskupené, a v další dutině (bohužel již navětralé) bílý ChalcedonLimonitem.

 

       

L15. Lom „Skalky II“ (2005)                                 L16. Lom „Skalky III“ (2005)                                   

 

   

M30. Dolomit                                                                           M31. Chalcedon, Limonit (Bánov-        

(Bánov-Skalky II – 2005, vel. 21x17 cm)                                Skalky II – 2005, vel. 13x8 cm)

 

- Pozůstatek kamenolomu „Skalky III“ je v zalesněném ostrůvku 500 m V od kóty „Skalky“. Zde a na okolních polích je celkem hojný andezit s xenolity Porcelanitu hnědé barvy.

 

                                                                                        

M32. Amfibol v andezitu                          M33. Porcelanit v andezitu       

(Bánov-Skalky II – 2005, vel. 13x8 cm)  (Bánov-Skalky III – 2005, vel. 13x8 cm)


 

Suchá Loz

 

ZJZ od obce, 700 m vlevo od silnice do Nivnice mezi Volenovem a silnicí do Strání, u potoka „Hrádecký járek“ byl za 1. republiky otevřen lom „Na hrádku“, kde se těžil čedič – andezit. Vyvřelinu provází vulkanická brekcie. Byly odtud popsány: Amfibol, Aragonit, Asfalt, Augit, Chalcedon, Kašolong, Křišťál, Kalcit, Limonit, Magnetit, Olivín, Porcelanit.

 

            

L17. Lom „Na hrádku“ (leden 2005)                   L18. Lom „Na hrádku“ (leden 2005)

 

 

Současné možnosti sběru:

 Lůmek je již hodně zarostlý a zasucený. Pod zbytky lomové stěny a u potoka se stále nachází andezitové a čedičové kameny, které v lednu 2005 ovšem poskytly jedny z nejpěknějších nálezů z bývalých uherskobrodských lomů.

 

      

M34. Chalcedon                                                        M35. Olivín v čediči          

(Suchá Loz – 2005, vel. 15x14 cm)                           (Suchá Loz – 2005, vel. 12x11 cm)          

 

V četných do 6 cm velikých dutinách byl nalezen namodralý, bílý a nafialovělý Chalcedon, lemující okraje dutin, nebo tvořící hroznovité povlaky. V některých dutinách jsou na chalcedonu vrostlé klencové krystalky průhledného Kalcitu do 3 mm, nebo je chalcedon potažen hroznovitým bílým Kašolongem.

 

      

M36. Olivín v čediči                                     M37. Chalcedon   

(Suchá Loz – 2005, vel. 12x10 cm)              (Suchá Loz – 2005, vel. 13x5 cm)          

 

V několika dutinkách jsou na Chalcedonu nasedlé drobounké krystalky do 0,X mm našedlého pravděpodobně Aragonitu. Olivín tvoří zelená zrna do 5 mm, zarostlá v čediči, nebo lemuje dutinky po plynech, vyplněných bílým Křemenem.

 

                            

 M38. Chalcedon, Kalcit                                           M39. Chalcedon   

 (Suchá Loz – 2005, vel. 14x12 cm)                          (Suchá Loz – 2005, vel. 16x14 cm)          

 

Některé dutiny jsou vyplněny Limonitem, který tvoří povlaky nebo drobné krápničkovité útvary. Na limonitizovaných částech jsou narostlé povlaky Pyroluzitu. V andezitu jsou vrostlice Magnetitu do 3 mm a jehlicovité krystaly Amfibolu do 4 mm. Porcelanit je našedlý.

 

     

M40. Kašolong                                                         M41. Aragonit                                

(Suchá Loz – 2005, vel. 13x8 cm)                            (Suchá Loz – 2005, vel. 9x5 cm)    


 

Ordějov

 

Od Ordějovského dvora jsou uváděny tři kamenolomy na trachyandezit nad pravým břehem potoka Bystřičky. Lomy byly v činnosti příležitostně od 20. do 50. let minulého století. V současnosti je celá oblast bývalého Ordějovského dvora zaplavena vodami přehrady. Nejzachovalejší je pouze pozůstatek jediného z lomů, kterému se říkalo „Bouda“.

 

               

L19. Lom „Bouda“ (stav v r. 1999)

 

Z Ordějovských lomů byly popsány tyto nerosty: Amfibol, Augit, Apatit, Aragonit, Cristobalit, Tridymit, Porcelanit, Křemen, Křišťál, Chalcedon, Hyalit, Kašolong, Magnetit, Kalcit, Ankerit, Dolomit, Sideryt, Baryt, Grafit, Olivín, Pyrit, Goethit, Limonit, Asfalt, Idrialin.

 

               

L20. Lom „Bouda“ (stav v r. 2005)                         L21. Lom „Bouda“ (stav v r. 2005)

 

Současné možnosti sběru:

- Spodní část zbytků lomu „Bouda“ je zatopená. Zbylá část lomu je zarostlá. Ve zbytcích vrchních částí lomu bylo v r. 1997 možné najít pouze šedý Porcelanit.

 

     

M42. Kalcit                                                     M43. Porcelanit                                   

(Ordějov-Bouda – 2005, vel. 11x9 cm)          (Ordějov-Bouda – 2005, vel. 12x9 cm)             

 

V lednu 2005 bylo jezírko ve spodní části lomu částečně vypuštěno, takže zde byly přístupné i výchozy a čedičové a andezitové kameny, ve kterých byly nalezeny dutiny do 3 cm veliké, vyplněné bílým Kalcitem s narostlými nažloutlými krystalky Dolomitu do 2 mm. Ve dvou dutinách byly nalezeny povlaky žlutého neurčeného minetálu, zřejmě Jarosit. Limonit tvoří povlaky v dutinách a na andezitu také krápničkovité útvary. V hornině jsou zarostlé černé jehlicovité krystaly Amfibolu do 1 cm, tvořící i „sluncovité“ útvary, a také Augit - černé šestiboké soudečkovité krystaly do 6 mm. V čediči jsou zarostlá zrna Olivínu do 3 mm.

 

      

M44. Limonit (Ordějov-Bouda             M45. Augit v andezitu                                 

– 2005, vel. 9x7 cm)                              (Ordějov-Bouda – 2005, vel. 10x8 cm)             

 

- Prostřední lom a nejvýchodnější lom, u kterého se nachází vyzděný sklep (snad býv. sklad střeliva) jsou značně zarostlé a zasucené, zbylý horninový materiál je hodně zvětralý bez možnosti nálezů.

 

   

M46. Amfibol – „slunce“                                               M47. Křemen, Dolomit                                 

(Ordějov-Bouda – 2005, vel. 9x5 cm)                           (Ordějov-Bouda – 2005, vel. 15x14 cm)             


 

Bystřice pod Lopeníkem

 

 V lese v trati „Na vojanské“, 1 km VSV od obce, vlevo nad starou lesní cestou z Bystřice pod Lopeníkem do Starého Hrozenkova, se vyskytují pozůstatky dvou kamenolomů na biotitický trachyandezit. Byly odtud popsány: Ametyst, Amfibol, Anatas, Apatit, Baryt, Biotit, Galenit, Hyalit, Chalkopyrit, Kalcit, Křemen, Křišťál, Limonit, Magnetit, Malachit, Manganomelan, Porcelanit, Pyrhotin, Pyrit, Sanidin, Sfalerit. Z kontaktu andezitu s vápnitými flyšovými sedimenty byl popsán Hesonit a Wollastonit.

 

             

L22. Lom „Na vojanské I“ (2005)                             L23. Lom „Na vojanské II“ (2005)                                   

 

Současné možnosti sběru:

- V r. 1998 byl v lese prozkoumán pouze kamenolom č.1, který je dost zarostlý náletovými dřevinami.

 

                   

M48. Andezit (Bystřice pod Lopeníkem -                    M49. Limonit v andezitu (Bystřice pod Lop.                                         

- Na vojanské I – 1998, vel. 8x4cm)                              – Na vojanské I – 1998, vel. 9x 8cm)                     

 

Nalezen byl pouze Amfibol – černé vyrostlice do 1 cm, Porcelanit šedavé barvy a Limonit ve zvětralých dutinách.

- V květnu 2005 byly navštíveny a prozkoumány oba kamenolomy, vzdálené od sebe cca 500 m. Jsou ovšem značně zarostlé a zasucené, pozůstatek horninového materiálu je zvětralý, nalezené dutiny v Andezitu vel. do 3cm jsou vyvětralé a  bez možnosti nálezů.


 

Komňa

 

 Asi 2 km JJZ od obce Komňa se nachází veliký dvouetážový stěnový kamenolom na kopci „Bučník“. Do lomu vede asfaltová cesta, odbočující od hlavní silnice Bystřice pod Lopeníkem – St. Hrozenkov 500 m vlevo před motorestem Nový Dvůr - Rasová. Kamenolom byl otevřen r.1951. Pískovcovým souvrstvím magurského flyše zde prorážejí tři ložní žíly leukokratního biotit - amfibolického trachyandezitu. Střední žíla má mocnost 20 m, v sev. části lomu je andezit v šířce 3-5 m silně hydrotermálně propylitizován, provázen polymetalickým Fe, Zn, Pb a As zrudněním. Rudní žilky dosahují mocnosti do 10 cm.

 

                          

L24. Kamenolom „Bučník“ (1997)                            L25. Kamenolom „Bučník“ (1997)

 

Tento kamenolom je nejbohatším nalezištěm nerostů na JV Moravě a jedním z nejbohatších nalezišť v republice. Bylo odtud popsáno přes 60 druhů minerálů. Na rudních žilách zde byl poprvé na Moravě a ve Slezsku nalezen Cinabarit a Metacinabarit. Je to jediné naleziště Hawleyitu v ČR a 2. ve světě. V dutinách andezitu se nalézaly různé formy křemičitanů, karbonátů, silikátů i zeolitů. Pěkné byly nálezy různých druhů supergenních minerálů. Na levé straně spodní etáže jsou přepálením jílovců vyvinuty nejhezčí moravské porcelanity, které místy obsahují pyrit a manganové keříčkové dendrity. V horní části lomu se vyskytuje kvarcit, vzniklý vypálením pískovcových sedimentů.

 

              

L26. Kamenolom „Bučník“ (1997)                            L27. Kamenolom „Bučník“ (2005)

 

Současné možnosti sběru:

Dobám, kdy se v lomu objevovaly kvalitní nálezy, je již odzvoněno. V r. 1997, kdy se v lomu ještě těžilo, byly na 1. a 2. etáži nalezeny drůzy Kalcitu v dlátkovitých krystalech  šedé  a  bílé  barvy  do  5

mm v dutinách kvarcitu.

 

                                 

M50. Kalcit                                                                 M51. Kalcit                            

(Komňa-Bučník – 1997, vel. 18x17cm)                     (Komňa-Bučník – 1997, vel. 12x11cm)                     

 

Porcelanit bylo stále možné nalézt ve velkém množství a v různých barvách, které přecházejí od šedé přes šedozelenou po světlehnědou, v kombinaci různobarevných pruhů a také s krásnými povlaky keříčkovitých Manganomelanů a se zarostlým Pyritem a s povlaky Pyrrhotinu.

 

             

M52. Manganomelan, Limonit          M53. Sfalerit, Pyrit

(Komňa-Bučník – 2005, vel. 9x9cm) (Komňa-Bučník – 2005, vel. 10x 6cm)                     

 

Na kvarcitu byly narostlé zatím neurčené nažloutlé krystalky do 3 mm, pravděpodobně Laumontit. V andezitu byly vrostlé černé krystaly Amfibolu do 3 cm. Na 1. etáži byl nalezen i vzorek Sanidinu, tvořící štěpnou průhlednou destičku 5 x 4 cm.

 

                   

M54. Sanidin                                                           M55. Amfibol v andezitu

(Komňa-Bučník – 1997, vel. 5x4cm)                     (Komňa-Bučník – 1997, vel. 9x7cm)                     

 

V současnosti je lom mimo provoz. Při návštěvě v květnu 2005 zde již bylo relativně málo materiálu. Na 1. patře byly v levé části lomu za vstupní soutěskou nalezeny Porcelanity obdobné starším nálezům, ale v daleko menším množství. O 20 m dále se vyskytly porcelanity s drobnými Ametystovými žilkami a vrostlicemi Ametystu do 3 mm tmavě fialové barvy.

 

   

M56. Ametyst                                                   M57. Kalcit

(Komňa-Bučník – 2005, vel. 6x5 cm)              (Komňa-Bučník – 2005, vel. 9x7 cm)                     

 

Směrem ke střední části lomu byly v sutích nalézány povlaky a drobné krystalky bílého Kalcitu do 2 mm. V jedné dutině byl štěpný Kalcit v sousedství s klencovými krystaly Kalcitu do 3 mm. V několika dutinách se vyskytly drobné krystaly Kalcitu do 1 mm, na které byl nasedlý tmavě hnědý Siderit a na něm opět průhledný drobný Kalcit. Na několika vzorcích se vyskytnul žlutý Dolomit – krystalky do 3 mm.

 

   

M58. Dolomit                                                         M59. Siderit, Limonit

(Komňa-Bučník – 1997, vel. 9x8 cm)                    (Komňa-Bučník – 2005, vel. 8x6 cm)                     

 

V pravé části 1. patra lomu byly nalezeny Porcelanity s narostlými sulfidy – Pyritem, Chalkopyritem, Galenitem a černým Sfaleritem. Nejhojnější Sfalerit také tvoří ojedinělé krystalované (do 4 mm) vrostlice v Porcelanitu. Také zde byly klasické „Mechovce“ – Porcelanity s černými keříčky Manganomelanu.

 

 

 

       

M60. Porcelanit                                                                   M61. Porcelanit                                                                                               

(Komňa-Bučník – 1997, vel. 18x12 cm)                             (Komňa-Bučník – 1997, vel. 11x11cm)                     

 

         

 M62. Porcelanit                                                                M63. Porcelanit , Manganomelan                                                                                               

(Komňa-Bučník – 1997, vel. 7x4 cm)                               (Komňa-Bučník – 1997, vel. 9x9 cm)                     

 

V říjnu 2005 byly v levé části 2. patra nalezeny ve zvětralejších dutinách andezitu 2 vzorky s narostlými krystalky Křemene do 3 mm. Zbytek dutiny je tvořen Limonitem.

 

                        

M64. Chalkopyrit                                            M65. Sfalerit                                                                                                                

(Komňa-Bučník – 2005, vel. 14x9 cm)           (Komňa-Bučník – 2005, vel. 13x10 cm)

 

Pod JZ stěnou 2. patra byla nalezena obdobná rudní asociace jako v 1. patře. Chalkopyrit tvoří drobné krystaly do 3 mm, černý Sfalerit vytváří nejčastěji zrna a povlaky, je také zarostlý v Porcelanitu.

 

    

M66. Dolomit, Sfalerit                                      M67. Siderit, Kalcit

(Komňa-Bučník – 2005, vel. 9x7 cm)              (Komňa-Bučník – 2005, vel. 10x8 cm)                     

 

Zvětralé rudní vzorky jsou přeměněny ve směs Limonitu a černého Manganomelanu. Byl zde nalezen 1 vzorek se 4 mm velkými narostlými chomáčky černého pravděpodobně Psilomelanu v dutině s Dolomitem a se zatím neurčeným červeným minerálem (Hematit?), vytvářejícím ještě na 1 vzorku drobné krystalické agregáty do 2 mm a povlaky.

 

   

M68. Psilomelan, Dolomit                                            M69. Porcelanit

(Komňa-Bučník – 2005, vel. 8x6 cm)                          (Komňa-Bučník – 1997, vel. 12x12 cm)                     

 

V jedné dutině byl bílý Chalcedon ve formě hroznovitých povlaků a žilek. Také byl nalezen vzorek s dutinou, ve které jsou tabulkovité bílé krystaly Barytu do 4 mm. Na jednom vzorku Baryt tvoří v dutince kulovitou srostlici nažloutlých tabulkovitých  krystalů do velikosti 5 mm.

   

M70. Chalcedon                                                     M71. Baryt

(Komňa-Bučník – 2005, vel. 9x7 cm)                    (Komňa-Bučník – 2005, vel.  8x7 cm)                    

 

Zvláštností byl nález 3 vzorků Porcelanitů s pravděpodobně přepálenými fosilizovanými zbytky v původním sedimentárním jílovci.

 

    

M72. Porcelanit s fosiliz. zbytky                   M73. Kalcit                                                                                                

(Komňa-Bučník – 2005, vel. 14x13 cm)       (Komňa-Bučník – 2005, vel. 11x8 cm)                     


 

Starý Hrozenkov

 

 V sev. svahu nad obcí proti kostelu, na svahu kopce „Skalka“, se nachází nad sebou několik starých kamenolomů, ve kterých se těžil hrubozrnný alkalický čedič – dolerit a amfibolický andezit. Prostřední kamenolom je z nich největší a jako jediný zachovalý. Hornina se vyznačuje výraznou sloupcovitou odlučností. V čediči se vyskytují časté xenolity. Minerály ze zdějšího čediče jsou vzácné a byly odsud popsány: Amfibol, Analcim, Aragonit, Augit, Biotit, Chalcedon, Kalcit, Limonit, Magnetit, Olivín, Porcelanit, Pyrrhotin, Pyrit, Siderit.

 

            

L28. Kamenolom „Skalka“ (1999)                        L29. Kamenolom „Skalka“ (1999)

 

 

Současné možnosti sběru:

- V r. 1997 byly v prostředním lomu nalezeny: Augit - tmavě zelené vyrostlice v čediči do 0,5 cm, Amfibol – černé krystaly zarostlé v hornině do 1 cm. V čediči byl nalezen 1 vzorek s dutinou 3x2 cm vyplněnou kusovým průhledným Kalcitem. Nad nejvýše položeným lomem na poli se vyskytují pískovcové kameny s vrostlými skalenoedry Kalcitu do 1 cm, Kalcit se zde nachází také hrubozrnný štěpný.

 

      

M74. Amfibol                                                    M75. Porcelanit                                                                                               

(St. Hrozenkov-Skalka – 1997, vel. 8x6 cm)   (St. Hrozenkov-Skalka – 1997, vel. 8x4 cm)                      

 

Limonit se vyskytuje drobivý na štěpných plochách čediče, také byly nalezeny pecky v limonitickém pískovci, vytvářející „achátovou“ kresbu. Porcelanit se nachází v šedohnědých barvách.

 

     

M76. Limonit                                                                M77. Xenolit granátu v andezitu           

(St. Hrozenkov-Skalka – 1997, vel. 21x10 cm)           (St. Hrozenkov-Skalka – 2001,  vel. 16x11cm)                     

 

V čediči – doleritu byly nalezeny drobné, do 3 mm veliké zelené vrostlice Olivínu.

 

          

M78. Kalcit v čediči                                             M79. Olivín v čediči                                                                                            

(St. Hrozenkov-Skalka – 1997, vel. 11x 10cm)  (St. Hrozenkov-Skalka – 1997, vel. 11x 11cm)                     

 

- V červenci 2001 byl v příkopu mezi asfaltovou silnicí do Žítkové a Z-částí lomu nalezen vzorek se zarostlým xenolitem Granátu, tvořícím izometrickou vrostlici velikosti 3 cm (pravděpodobně Hesonit – opticky podobný Hesonitům z Vápenné). Přímo z kamenolomů na kopci „Skalka“ není Granát popsán, pouze byl dříve vyseparován z detritu u kamenolomu nad kostelem společně s Diopsidem. Granát bude pravděpodobně magmatického původu.


 

Bojkovice

 

Asi 200 m za odbočkou cesty ze středu Bojkovic do Komně, po pravé straně silnice nad bývalým lihovarem, na SV straně kopce Lokov se nachází starý kamenolom „Pod Lokovem“ na pyroxenicko-amfibolický trachyandezit. Z lomu byly řadou autorů popsány: Albit, Amfibol, Apatit, Augit, Baryt, Cristobalit, Chalcedon, Kalcit, Křišťál, Limonit, Magnetit, Natrolit, Ortoklas, Pyrit, Sádrovec, Sanidin, Titanit, Tridymit.

                 

    

L30. Kamenolom „Pod Lokovem“ (2005)         L31. Kamenolom „Pod Lokovem“ (2005)

 

 

V říjnu 2005 byl zbytek lomu i přes částečný zárůst stromy v relativně zachovalém stavu. Od vrcholu až po zanořené úpatí lomu bylo dostatečné množství kamenné suti, ve které byl nalezen Amfibol - štíhlé černé jehlicovité krystaly do 2 cm, a zarostlá hnízda neurčeného Pyroxenu do 3cm.

 

   

M80. Amfibol                                                             M81. Kalcit

(Bojkovice – 2005, vel. 9x8 cm)                                (Bojkovice – 2005, vel.  7x7 cm)                           

 

M82. Cristobalit?, Amfibol                                                                          

(Bojkovice – 2005, vel. 11x7 cm)

 

Kalcit tvoří klencové krystalky do 4 mm na puklinách pískovce z kontaktu s andezitem. Dutiny do 2 cm jsou většinou zvětralé nebo vyplněné Limonitem. Ten vytváří různé krápničkovité a hroznovité útvary. Na jednom vzorku byly v dutince nalezeny narostlé bílé krystalky zatím neurčeného minerálu (Cristobalit?), tvořící bílá zrna vel. do 2 mm. Nalezený Porcelanit je zvláštně tmavě vybarven, nejpěknější vzorek tvoří černý s šedým pruhováním.

 

            

M83. Porcelanit                                                        M84. Porcelanit                                                                                               

(Bojkovice – 2005, vel. 8x7 cm)                              (Bojkovice – 2005, vel. 10x9 cm)                           

 

Ve spodní části lomu je umístěna triangulická značka.


Pitín

 

- Lokalita č.1 se nachází na začátku obce nedaleko železniční zastávky Pitín po levé straně silnice do Bojkovic - ve výchozech čedičového andezitu na zahradě rodinného domu čp. 136 na soukromém pozemku, tudíž je nepřístupná. Byly odtud popsány: Amfibol, Chabazit, Natrolit.

V říjnu 2005 bylo provedeno pouze fotografické zdokumentování.

 

           

L32. Lokalita „Pitín č.1“ (2005)

 

- Lokalita č.2, ze které byl popsán Amfibol, Granát – Almandin a Pyroxen se nacházela při polní cestě z Bojkovic k samotě Kolelač na katastru Pitína nad levým břehem Kolelačského potoka 450 m SV od kóty 296,4 m. Momentálně je lokalita zaplavena vodami Kolelačské přehrady, takže je zaniklá. V případě granátu se jednalo o jeho první výskyt v neovulkanitech Uherskobrodska.

 

 

Abecední soupis minerálů nalezených v Uherskobrodských neovulkanitech v l. 1997 - 2005

 

Ametyst

Chalcedon

Olivín

Amfibol

Chalkopyrit

Porcelanit

Andezin

Jarosit

Psilomelan

Augit

Kalcit

Pyroxen

Aragonit

Kašolong

Pyrrhotin

Baryt

Křemen

Pyrit

Cristobalit?

Laumontit

Sanidin

Dolomit

Limonit

Sfalerit

Galenit

Magnetit

Siderit

Granát - Hesonit

Malachit

Tridymit

Hematit

Manganomelan

 

 

Dokladované vzorky jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.

 

 

Literatura:

   Burkart E. (1953): Moravské nerosty a jejich literatura . – Nakladatelství ČSAV, Praha

   Kocman L. (1982): Geologické poměry okresu Uherské Hradiště. – Okresní knihovna Uh. Hradiště

   Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, Brno

   Kruťa T. (1982): Uherskohradišťsko – Vlastivěda moravská - Mineralogické poměry, geologická stavba a ložiska nerostných surovin na okrese Uherské Hradiště. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum Uherské Hradiště.

   Pásek J. (1960): Nástin geologických poměrů gottwaldovského kraje - Příroda Jihovýchodní Moravy – Přírodovědecký sborník I. – Krajské nakladatelství Gottwaldov

   Zimák J. a kol. (1997): Průvodce ke geologickým exkurzím – Morava – Střední a jižní část. – Vydavatelství Univerzity Palackého