wz

Historické dolování Fe-rud ve Strážovicích u Kyjova

 

Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687 03, mbedan@seznam.cz                  


 

Úvod

      Asi 4 km západně od Kyjova se nachází obec Strážovice, kterou prochází silnice, spojující Kyjov s Brnem. Přímo nad obcí  se tyčí významná dominanta tohoto kraje, nejvyšší vrchol Kyjovské pahorkatiny - kopec Babí lom (417,2 m n.m.), dříve nazývaný také Strážovská hora nebo Veselý kopec. Babí lom je v podloží tvořen sedimenty, převážně zastoupenými ždánickým pískovcem (vápnitý, křemito-vápnitý, glaukonitický nebo arkózový pískovec), v menší míře jíly, jílovci, slíny, slínovci, břidlicemi a slepenci. V nadloží vystupuje v hlinitých sedimentech značné množství exotických valounů a kamenů velikosti pěsti až hlavy, které jsou reprezentovány převážně jurským vápencem, dále žulou, křemenem, slínem, pevným pískovcem, různými rohovci, pazourky a jiným exotickým materiálem. Ve velké míře se zde vyskytují také exotické valouny železných rud, a to sideritu a hematitu, které byly již od pradávných dob předmětem těžby ve zdejších dolech.

 

                         

Pazourek (7x5 cm) -                                                   Siderit (7x6 cm) -                                                       

- Strážovice - Babí lom (2008)                                   - Strážovice - Babí lom (2008)

                                                                                                               

     Na vrcholu Babího lomu jsou umístěny z dálky viditelné obrovské vysílače Českých radiokomunikací. Vede sem asfaltová cesta, odbočující uprostřed obce vpravo z hlavní silnice Kyjov – Brno. Odbočka je z obou stran silnice označena cedulí „Babí lom“. Po zhruba 200 m se dostaneme k další odbočce vlevo, která je označena cedulí „Zákaz vjezdu“. Odtud se dá pěšky dojít po této asfaltové cestě až na vrchol Babího lomu.

 

                      

Strážovice - Babí lom                                              Rohovec (6x5 cm) -

- pole na JV svahu (2008)                                       - Strážovice - Babí lom (2008)                                                           

 

    Druhá cesta na vrchol Babího lomu je poměrně kratší. Na kraji obce směrem od Kyjova je vpravo areál Sportland Babylon s restaurací, horskými minikárami a uměle zasněžovaným lyžařským svahem s vlekem. Naproti Sportlandu je parkoviště, kde lze nechat auto a potom se jde pěšky vpravo od Sportlandu podél vinohradů, dále podél pole a po poli až na vrchol Babího lomu.

 

                      

Strážovice - Babí lom - SV-strana -                         Strážovice - Babí lom - SV-strana -

- Staré doly (2008)                                                    - Staré doly (2008)

 

     Asi 200 m severovýchodně od vrcholu Babího lomu, v lese vpravo od lesní cesty na Věteřov a Stodůlky, se nachází na ploše několika km2 obrovské pozůstatky po staré důlní činnosti – propadlé štoly, odvaly, pozůstatky hald, zasypané jámy a hromady zbytků po úpravě rudy. Další pozůstatky po staré důlní činnosti jsou přímo pod vrcholem Babího lomu na jeho jižní straně.

 

                      

Strážovice - Babí lom SV-strana -                           Strážovice – Babí lom SV-strana - 

- Staré doly – odval (2008)                                      - Staré doly (2008)

 

 

Historie dolů

     Prapůvod zdejšího dolování lze spojit s obrovským Větéřovským mohylníkem, který se nachází nedaleko od místa starého dolování v lese SV od vrcholu Babího lomu, nad bezejmenným potokem. Mohylník s asi stovkou mohyl skrývá pravděpodobně hroby velkého množství horníků z období Předvelkomoravské a Velkomoravské říše, kteří pracovali za těžkých podmínek ve zdejších dolech na železnou rudu. Ruda byla v té době strategickou surovinou pro desetitisíce hutních pecí Ratíškovicko – Rohateckého hutnického areálu, který produkoval železo, tolik potřebné pro výzbroj tehdejších velkomoravských bojovníků.

 

                       

Siderit, Limonit (9x8 cm) - Strážovice -                   Siderit, Hematit, Limonit (11x8 cm) -

- Babí lom (2008)                                                      - Strážovice - Babí lom (2008)

 

     Předvelkomoravské stáří zdejších nálezů z hrobů v mohylníku naznačuje možnost, že Slované se naučili těžit a zpracovávat železnou rudu od předchozích obyvatel již v období Sámovy říše. Údajně se zde těžila železná ruda již za Keltů. Na vrcholu Babího lomu je totiž valový věnec opevnění, který dle nalezených keramických střepů naznačuje, že jde o Keltské oppidum (Galatík 2007).

     Ve středověku údajně zdejší doly patřily majitelům hradu Buchlov. Do kdy se zde těžilo, se ovšem doposud nepodařilo spolehlivě zjistit.

 

                       

Siderit, Hematit, Limonit (9x8 cm) -                       Siderit, Hematit, Limonit (8x6 cm) -

- Strážovice - Babí lom (2008)                                 - Strážovice - Babí lom (2008)                                                                                       

 

     Další pozůstatky těžby železných rud jsou pod vrcholem Babího lomu na jeho jižní straně, kde těžbu prováděl od r. 1820 starohrabě Hugo Salm-Reiferscheidt. Tyto kutací práce skončily kolem r. 1860 pro malou výtěžnost. Konkrece železných rud vážily údajně až 400 kg a byly tvořeny převážně sideritem, ale také hematitem a limonitem. Rudy se tavily zčásti na místě ve Šmelcovně, zčásti je prodával hrabě Salm hraběti Larisch-Mönnichovi pro Jindřiščinu huť v Bojkovicích, kam byly ze Strážovic vozeny koňskými povozy. V archivu světlovských železáren v Bojkovicích se uvádí, že ruda ze Strážovic obsahovala velký podíl Mn, se kterým si hutníci nevěděli rady. Správa hutí v r. 1844 provedla 5 analýz strážovské rudy. První dvě se týkaly zemitého limonitu, třetí zemitého hematitu, čtvrtá „černé železné rudy“ (pravděp. siderit s obsahem manganu) a poslední „černé a žluté“ železné rudy (siderit, limonit). Ruda obsahovala od 55,5 do 57 % Fe2O3 a od 2 do 17,5 % MnO (Kruťa 1948).

     Přímo pod vrcholem Babího lomu, kde byla situována vysoká pec pro tavbu rudy, se nachází pozůstatek propadlé šachty.

 

                       

Strážovice – Babí lom - J-strana -                            Strážovice - Babí lom - J-strana -

- Pozůstatek propadlé šachty (2008)                       - Pozůstatek propadlé šachty (2008)

 

 

Výskyt fosilií a minerálů a učiněné nálezy

      Lokalita byla navštívena dvakrát v říjnu 2008. Při 1. návštěvě byly všechny nálezy uskutečněny na polích na JV svahu a u vrcholu Babího lomu, navíc byl prozkoumán pozůstatek šachty pod vrcholem na J-svahu. Při 2. návštěvě byly kromě polí prozkoumány i důlní pozůstatky v lese SV od vrcholu - s dalšími nálezy.

 

 

Fosilie

     Na kopci Babí lom se vyskytuje značné množství jurských exotických vápencových valounů a jiných útvarů, ve kterých byly staršími autory nalezeny schránky bezobratlých druhohorního stáří (amoniti, belemniti). Pěkné ukázky zdejších fosilií jsou např. v Muzeu v Kyjově.

    Na poli na JV-svahu byla v jednom vápencovém valounu po jeho rozbití nalezena fosilie pravděp. belemnita ? s dutým středem, průměr fosilie je 4 mm.

 

                         

Fosilie - Amoniti, Belemniti -                                    Fosilie ve vápenci (prům. 4 mm) -

- Strážovice - Babí lom,                                              - Strážovice - Babí lom (2008)

- Koryčany – Holý kopec (Muzeum Kyjov)

 

 

Minerály

Siderit

     V nadloží sedimentů na Babím lomu jak na polích, tak v prostoru důlních pozůstatků se vyskytují exotické valouny sideritu. Siderit tvoří jednak celistvé agregáty, ale také různé hroznovité a ledvinovité útvary tmavě hnědé až téměř černé barvy. Nalezené duté sideritové konkrece jsou tvořeny jednotlivými vrstvičkami, nasedlými na sebe, jež vytvářejí vlastní „schránku“ konkrecí.                        

    Na několika vzorcích jsou na povrchu sideritového valounu, který je již zčásti přeměněn ve směs hematitu a limonitu, sideritová „sluníčka“ o max. průměru do 5 mm.

 

                       

Siderit, Hematit, Limonit (8x7 cm) -                         Siderit, Limonit (7x5 cm) -

- Strážovice - Babí lom (2008)                                   - Strážovice - Babí lom (2008)

 

    Kruťa (1948) uvádí výsledky analýz sideritu z šachty u vysoké pece (zkoumaná šachta pod vrcholem Babího lomu) – FeO 35,66 - 40,94 %, MnO 11,05  - 21,86 %, z hloubky šachty FeO 28,82 %, MnO 7,68 %. Dle vysokého podílu manganu by mohlo jít podle Burkarta o isomorfní směs sideritu s rhodochrositem, tj. oligonit.

         

Hematit

     Hematit se vyskytuje většinou ve formě tmavočervené hlinité železné rudy, také tvoří na několika nalezených vzorcích červené okry. Krystalovaný nalezen nebyl. Hematit vznikl ze sideritových valounů, na většině nalezených vzorků  je ve směsi se sideritem a limonitem.

 

                         

 Hematit, Siderit, Limonit (8x5 cm) -                        Hematit, Siderit-Oligonit (9x8 cm) -

- Strážovice - Babí lom (2008)                                   - Strážovice - Babí lom (2008)

 

Limonit

     Limonit se vyskytuje nejčastěji ve formě různých rezavých a žlutorezavých výplní puklin v sideritových valounech, ze kterých vznikl druhotně. Také se vyskytuje jako kusový zemitý a nebo i jako různá ledvinovitá a krápníčkovitá výplň dutin ve valounech. Kruťa (1948) uvádí analýzu, provedenou Hauerem: Fe2O3 32,98 - 71 %, MnO2 2,65  - 23,02 %.

 

                                                  

Siderit, Limonit (9x8 cm) -                                        Limonit, Siderit, Hematit (9x8 cm) -

- Strážovice - Babí lom (2008)                                   - Strážovice - Babí lom (2008)

 

Goethit

     Goethit na dvou nalezených vzorcích vytváří ledvinkovité agregáty hnědé a hnědočerné barvy, jež jsou ve formě vnitřní výplně součástí poslední vrstvičky, tvořící obal sideritové konkrece. Goethit vznikl pravděpodobně oxidací na tomto ložisku, bohatém železem (Pellant 1992).

 

                         

Siderit-Oligonit, Goethit (10x8 cm) -                        Siderit-Oligonit, Goethit (6x5 cm) -

- Strážovice - Babí lom (2008)                                   - Strážovice - Babí lom (2008)

 

Manganit

     Na jednom nalezeném vzorku pravděpodobný manganit tvoří hrubě sloupcovité shluky šedočerné barvy v sideritu společně s limonitem.

 

Pyroluzit

     Pyroluzit vytváří typické černé dendritické stromečkovité povlaky na vápencových valounech, vyskytujících se po celé ploše Babího lomu.

                         

Manganit, Siderit (7x6 cm) -                                      Pyroluzit (9x6 cm) -

- Strážovice - Babí lom (2008)                                   - Strážovice - Babí lom (2008)

 

Malachit, Chalkopyrit

     Na několika vzorcích se vyskytl Malachit jako drobné povlaky a skvrny na vápencových valounech, společně s drobnými zrnky zarostlého zvětralého Chalkopyritu do vel. 2 mm.

 

Kalcit

     Kalcit je v několika dutinách konkrecí nasedlý na limonitu ve formě sintrů a různých krápníkovitých útvarů. Také bylo na polích nalezeno několik vzorků vápencových valounů s drůzkami drobných krystalků kalcitu klencového typu do vel. 3 mm.

 

                       

Malachit ve vápenci -                                                  Kalcit-sintry, Siderit, Limonit (4x4 cm) -                                                      

- Strážovice - Babí lom (2008)                                    - Strážovice - Babí lom (2008)                                                                                                                                                                                                             

 

Korkový jaspis, Chalcedon, Kašolong, Křemen

     Na polích na JV-straně Babího lomu bylo nalezeno několik vzorků tzv. korkového jaspisu, který je tvořen směsí srostlic tmavěžluté a hnědé barvy. Některé mezery mezi srostlicemi jsou vyhojeny bílou směsí chalcedonu a opálu – kašolongem. V dutinách v jaspisu se vyskytují drobné krystalky křemenekřišťálu do 2 mm. Dutiny jsou olemovány průhledným namodralým chalcedonem, jehož vnější lem tvoří bílý kašolong.

 

                          

Korkový jaspis, Chalcedon, Kašolong,                    Korkový jaspis, Chalcedon, Kašolong,

Křišťál (5x5 cm) - Strážovice - Babí lom                  (9x8 cm) - Strážovice - Babí lom

 

Pěkný vzorek vybroušeného korkového jaspisu je vystaven v Muzeu v Kyjově.

 

                                                                                                                                                              

Korkový jaspis, Chalcedon, Kašolong                        Korkový jaspis -                                                            

(8x7 cm) - Strážovice - Babí lom (2008)                      - Strážovice - Babí lom (Muzeum Kyjov)                   

 

Pazourek, Rohovec

     Na polích se vyskytují samostatné exotické valouny, tvořené šedým nebo tmavě hnědým pazourkem s bílým křídovým obalem. V některých nalezených vápencových valounech z polí jsou zarostlé šedivé partie rohovce.

 

                       

Pazourek (6x4 cm) -                                                 Pazourek (5x4 cm) -                                                      

- Strážovice - Babí lom (2008)                                 - Strážovice - Babí lom (2008)

 

Pyrit, Markazit

     V jednom vzorku vápencového valounu jsou zarostlé agregáty zvětralého pyritu do vel. 1 cm. Starší autoři popisují hlízy markazitu, které přecházejí v limonit, a také bradavčité povlaky a nálety. Markazit se nepodařilo nalézt.

 

Galenit

     Po rozbití jednoho vápencového valounu na poli na JV-svahu se v něm objevil částečně zlomený šedý krystal galenitu vel. 4 mm, v odkryté ploše valounu byla zarostlá celá řada drobounkých galenitových zrnek velikosti řádově desetin mm.

 

                       

Pyrit zvětralý v limonit (10x7 cm) -                         Galenit (X-4 mm) -                                                      

- Strážovice - Babí lom (2008)                                - Strážovice - Babí lom (2008)

 

Sádrovec

     Starší autoři uvádějí žíly sádrovce o tloušťce palce v žel. rudách – hojný výskyt. Sádrovec se bohužel v odebraných vzorcích prozatím nepodařilo identifikovat, ale je zcela možné že se vyskytuje.

 

Závěr

     Výskyt železných rud v sedimentárních vrstvách ve Strážovicích v tak obrovském množství je pro celou tuhle oblast překvapivý, navíc, když se jedná o podhůří Chřibů, jež jsou mineralogicky velmi chudou oblastí. Většina minerálů popsaných staršími autory byla nálezy potvrzena, ba navíc byly nalezeny pro tuto lokalitu v literatuře zřejmě dosud nepopsané druhy, a to chalkopyrit, malachit, galenit, pyrit, chalcedon a kašolong v korkovém jaspisu.

     Obdobný výskyt sedimentárních železných rud, které byly v minulosti předmětem těžby, tentokrát již v Chřibech samotných, je popisován ještě ze dvou míst, a to u Moravan u Kyjova, a také u Lubné na Kroměřížsku. V případě Moravan by se mělo jednat o obdobný výskyt jako u Strážovic, ovšem v daleko menší míře. V případě Lubné se bude jednat pouze o výskyt limonitických Fe-rud. Tyhle lokality budou po Strážovicích předmětem budoucího průzkumu historické těžby Fe-rud v oblasti Chřibů a okolí.

 

Dokladované vzorky mimo vzorků ze sbírek Muzea Kyjov jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.

Veškerá fotodokumentace – M. Bedáň.

 

 

Poděkování

     Starostovi obce Strážovice panu MVDr. Vladimíru Ždánskému za vlídné přijetí a podání informací o zdejším Velkomoravském mohylníku a jeho lokalizaci.

          

Literatura

    Kruťa T. (1948): Mineralogický výzkum Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku musejního, Olomouc, 57, 131.

    Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals (Dorling Kindersley Ltd., London, 1992), přelož. Horniny a minerály, Vydavatelství Osveta (1994), 224, Martin, SR.

 

Informace z Internetu:

    Galatík J. (2007): Největší velkomoravský mohylník: www.slovane.cz