Historické dolování Fe-rud ve Strážovicích u Kyjova
Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687
03, mbedan@seznam.cz
Asi 4 km západně od Kyjova se nachází
obec Strážovice, kterou prochází silnice, spojující Kyjov s Brnem. Přímo
nad obcí se tyčí významná dominanta
tohoto kraje, nejvyšší vrchol Kyjovské pahorkatiny - kopec Babí lom (417,2 m
n.m.), dříve nazývaný také Strážovská hora nebo Veselý kopec. Babí lom je
v podloží tvořen sedimenty, převážně zastoupenými ždánickým pískovcem
(vápnitý, křemito-vápnitý, glaukonitický nebo arkózový pískovec), v menší
míře jíly, jílovci, slíny, slínovci, břidlicemi a slepenci. V nadloží
vystupuje v hlinitých sedimentech značné množství exotických valounů a
kamenů velikosti pěsti až hlavy, které jsou reprezentovány převážně jurským
vápencem, dále žulou, křemenem, slínem, pevným pískovcem, různými rohovci,
pazourky a jiným exotickým materiálem. Ve velké míře se zde vyskytují také
exotické valouny železných rud, a to sideritu a hematitu, které byly již od
pradávných dob předmětem těžby ve zdejších dolech.
Pazourek (7x5 cm) - Siderit (7x6 cm)
-
- Strážovice - Babí lom (2008) -
Strážovice - Babí lom (2008)
Na vrcholu Babího lomu jsou umístěny
z dálky viditelné obrovské vysílače Českých radiokomunikací. Vede sem
asfaltová cesta, odbočující uprostřed obce vpravo z hlavní silnice Kyjov –
Brno. Odbočka je z obou stran silnice označena cedulí „Babí lom“. Po
zhruba 200 m se dostaneme k další odbočce vlevo, která je označena cedulí
„Zákaz vjezdu“. Odtud se dá pěšky dojít po této asfaltové cestě až na vrchol
Babího lomu.
Strážovice - Babí lom Rohovec (6x5 cm) -
- pole na JV svahu (2008) - Strážovice - Babí lom
(2008)
Druhá cesta na vrchol Babího lomu je
poměrně kratší. Na kraji obce směrem od Kyjova je vpravo areál Sportland
Babylon s restaurací, horskými minikárami a uměle zasněžovaným lyžařským
svahem s vlekem. Naproti Sportlandu je parkoviště, kde lze nechat auto a
potom se jde pěšky vpravo od Sportlandu podél vinohradů, dále podél pole a po
poli až na vrchol Babího lomu.
Strážovice - Babí lom - SV-strana - Strážovice - Babí lom
- SV-strana -
- Staré doly (2008) - Staré doly
(2008)
Asi 200 m severovýchodně od vrcholu
Babího lomu, v lese vpravo od lesní cesty na Věteřov a Stodůlky, se
nachází na ploše několika km2 obrovské pozůstatky po staré důlní
činnosti – propadlé štoly, odvaly, pozůstatky hald, zasypané jámy a hromady
zbytků po úpravě rudy. Další pozůstatky po staré důlní činnosti jsou přímo pod
vrcholem Babího lomu na jeho jižní straně.
Strážovice - Babí lom SV-strana - Strážovice – Babí
lom SV-strana -
- Staré doly – odval (2008) - Staré doly (2008)
Prapůvod zdejšího dolování lze spojit
s obrovským Větéřovským mohylníkem, který se nachází nedaleko od místa
starého dolování v lese SV od vrcholu Babího lomu, nad bezejmenným
potokem. Mohylník s asi stovkou mohyl skrývá pravděpodobně hroby velkého
množství horníků z období Předvelkomoravské a Velkomoravské říše, kteří
pracovali za těžkých podmínek ve zdejších dolech na železnou rudu. Ruda byla
v té době strategickou surovinou pro desetitisíce hutních pecí
Ratíškovicko – Rohateckého hutnického areálu, který produkoval železo, tolik
potřebné pro výzbroj tehdejších velkomoravských bojovníků.
Siderit, Limonit (9x8 cm) - Strážovice - Siderit, Hematit, Limonit
(11x8 cm) -
- Babí lom (2008) - Strážovice
- Babí lom (2008)
Předvelkomoravské stáří zdejších nálezů
z hrobů v mohylníku naznačuje možnost, že Slované se naučili těžit a
zpracovávat železnou rudu od předchozích obyvatel již v období Sámovy
říše. Údajně se zde těžila železná ruda již za Keltů. Na vrcholu Babího lomu je
totiž valový věnec opevnění, který dle nalezených keramických střepů naznačuje,
že jde o Keltské oppidum (Galatík 2007).
Ve středověku údajně zdejší doly patřily
majitelům hradu Buchlov. Do kdy se zde těžilo, se ovšem doposud nepodařilo
spolehlivě zjistit.
Siderit, Hematit, Limonit (9x8 cm) - Siderit, Hematit,
Limonit (8x6 cm) -
- Strážovice - Babí lom (2008) - Strážovice
- Babí lom (2008)
Další pozůstatky těžby železných rud jsou
pod vrcholem Babího lomu na jeho jižní straně, kde těžbu prováděl od r. 1820
starohrabě Hugo Salm-Reiferscheidt. Tyto
kutací práce skončily kolem r. 1860 pro malou výtěžnost. Konkrece železných rud
vážily údajně až 400 kg a byly tvořeny převážně sideritem, ale také hematitem a limonitem. Rudy se tavily zčásti
na místě ve Šmelcovně, zčásti je prodával hrabě Salm hraběti Larisch-Mönnichovi
pro Jindřiščinu huť v Bojkovicích, kam byly ze Strážovic vozeny koňskými
povozy. V archivu světlovských železáren v Bojkovicích se uvádí, že
ruda ze Strážovic obsahovala velký podíl Mn, se kterým si hutníci nevěděli
rady. Správa hutí v r. 1844 provedla 5 analýz strážovské rudy. První dvě
se týkaly zemitého limonitu, třetí zemitého hematitu, čtvrtá „černé železné
rudy“ (pravděp. siderit s obsahem manganu) a poslední „černé a žluté“
železné rudy (siderit, limonit). Ruda obsahovala od 55,5 do 57 % Fe2O3
a od 2 do 17,5 % MnO (Kruťa 1948).
Přímo pod vrcholem Babího lomu, kde byla
situována vysoká pec pro tavbu rudy, se nachází pozůstatek propadlé šachty.
Strážovice – Babí lom - J-strana - Strážovice - Babí
lom - J-strana -
- Pozůstatek propadlé šachty (2008) - Pozůstatek propadlé
šachty (2008)
Lokalita byla navštívena dvakrát
v říjnu 2008. Při 1. návštěvě byly všechny nálezy uskutečněny na polích na
JV svahu a u vrcholu Babího lomu, navíc byl prozkoumán pozůstatek šachty pod
vrcholem na J-svahu. Při 2. návštěvě byly kromě polí prozkoumány i důlní
pozůstatky v lese SV od vrcholu - s dalšími nálezy.
Na kopci Babí lom se vyskytuje značné
množství jurských exotických vápencových valounů a jiných útvarů, ve kterých
byly staršími autory nalezeny schránky bezobratlých druhohorního stáří
(amoniti, belemniti). Pěkné ukázky zdejších fosilií jsou např. v Muzeu
v Kyjově.
Na poli na JV-svahu byla v jednom
vápencovém valounu po jeho rozbití nalezena fosilie pravděp. belemnita ? s dutým
středem, průměr fosilie je 4 mm.
Fosilie - Amoniti, Belemniti - Fosilie ve
vápenci (prům. 4 mm) -
- Strážovice - Babí lom, - Strážovice - Babí
lom (2008)
- Koryčany – Holý kopec (Muzeum Kyjov)
Siderit
V nadloží sedimentů na Babím lomu jak na
polích, tak v prostoru důlních pozůstatků se vyskytují exotické valouny sideritu.
Siderit tvoří jednak celistvé agregáty, ale také různé hroznovité a ledvinovité
útvary tmavě hnědé až téměř černé barvy. Nalezené duté sideritové konkrece jsou
tvořeny jednotlivými vrstvičkami, nasedlými na sebe, jež vytvářejí vlastní
„schránku“ konkrecí.
Na několika vzorcích jsou na povrchu
sideritového valounu, který je již zčásti přeměněn ve směs hematitu a limonitu,
sideritová „sluníčka“ o max. průměru do 5 mm.
Siderit, Hematit, Limonit (8x7 cm) - Siderit, Limonit (7x5
cm) -
- Strážovice - Babí lom (2008) - Strážovice - Babí lom (2008)
Kruťa (1948) uvádí výsledky analýz
sideritu z šachty u vysoké pece (zkoumaná šachta pod vrcholem Babího lomu) –
FeO 35,66 - 40,94 %, MnO 11,05 - 21,86
%, z hloubky šachty FeO 28,82 %, MnO 7,68 %. Dle vysokého podílu manganu
by mohlo jít podle Burkarta o isomorfní směs sideritu s rhodochrositem,
tj. oligonit.
Hematit
Hematit se vyskytuje většinou ve
formě tmavočervené hlinité železné rudy, také tvoří na několika nalezených vzorcích
červené okry. Krystalovaný nalezen nebyl. Hematit vznikl ze sideritových
valounů, na většině nalezených vzorků
je ve směsi se sideritem a limonitem.
Hematit,
Siderit, Limonit (8x5 cm) - Hematit, Siderit-Oligonit (9x8 cm) -
- Strážovice - Babí lom (2008) -
Strážovice - Babí lom (2008)
Limonit
Limonit se vyskytuje nejčastěji ve
formě různých rezavých a žlutorezavých výplní puklin v sideritových
valounech, ze kterých vznikl druhotně. Také se vyskytuje jako kusový zemitý a
nebo i jako různá ledvinovitá a krápníčkovitá výplň dutin ve valounech. Kruťa
(1948) uvádí analýzu, provedenou Hauerem: Fe2O3 32,98 -
71 %, MnO2 2,65 - 23,02 %.
Siderit, Limonit (9x8 cm) - Limonit, Siderit, Hematit
(9x8 cm) -
- Strážovice - Babí lom (2008) -
Strážovice - Babí lom (2008)
Goethit
Goethit na dvou nalezených
vzorcích vytváří ledvinkovité agregáty hnědé a hnědočerné barvy, jež jsou ve
formě vnitřní výplně součástí poslední vrstvičky, tvořící obal sideritové
konkrece. Goethit vznikl pravděpodobně oxidací na tomto ložisku, bohatém
železem (Pellant 1992).
Siderit-Oligonit, Goethit (10x8 cm) - Siderit-Oligonit,
Goethit (6x5 cm) -
- Strážovice - Babí lom (2008) -
Strážovice - Babí lom (2008)
Manganit
Na jednom nalezeném vzorku pravděpodobný manganit
tvoří hrubě sloupcovité shluky šedočerné barvy v sideritu společně
s limonitem.
Pyroluzit
Pyroluzit vytváří typické černé dendritické stromečkovité povlaky na vápencových valounech, vyskytujících se po celé ploše Babího lomu.
Manganit, Siderit (7x6 cm) - Pyroluzit (9x6 cm) -
- Strážovice - Babí lom (2008) -
Strážovice - Babí lom (2008)
Malachit, Chalkopyrit
Na několika vzorcích se vyskytl Malachit jako drobné
povlaky a skvrny na vápencových valounech, společně s drobnými zrnky
zarostlého zvětralého Chalkopyritu do vel. 2 mm.
Kalcit
Kalcit je v několika dutinách konkrecí nasedlý na
limonitu ve formě sintrů a různých krápníkovitých útvarů. Také bylo na polích
nalezeno několik vzorků vápencových valounů s drůzkami drobných krystalků
kalcitu klencového typu do vel. 3 mm.
Malachit ve vápenci - Kalcit-sintry, Siderit, Limonit (4x4 cm) -
- Strážovice - Babí lom (2008) - Strážovice - Babí lom (2008)
Korkový jaspis, Chalcedon, Kašolong, Křemen
Na polích na JV-straně Babího lomu bylo nalezeno několik
vzorků tzv. korkového jaspisu, který je tvořen směsí srostlic tmavěžluté
a hnědé barvy. Některé mezery mezi srostlicemi jsou vyhojeny bílou směsí
chalcedonu a opálu – kašolongem. V dutinách v jaspisu se
vyskytují drobné krystalky křemene až křišťálu do 2 mm. Dutiny
jsou olemovány průhledným namodralým chalcedonem, jehož vnější lem tvoří
bílý kašolong.
Korkový jaspis, Chalcedon, Kašolong, Korkový jaspis, Chalcedon,
Kašolong,
Křišťál (5x5 cm) - Strážovice - Babí lom (9x8 cm) - Strážovice - Babí
lom
Pěkný vzorek vybroušeného
korkového jaspisu je vystaven v Muzeu v Kyjově.
Korkový jaspis, Chalcedon, Kašolong Korkový jaspis -
(8x7 cm) - Strážovice - Babí lom (2008) - Strážovice - Babí lom
(Muzeum Kyjov)
Pazourek, Rohovec
Na polích se vyskytují samostatné exotické valouny, tvořené
šedým nebo tmavě hnědým pazourkem s bílým křídovým obalem.
V některých nalezených vápencových valounech z polí jsou zarostlé šedivé
partie rohovce.
Pazourek (6x4 cm) - Pazourek (5x4 cm)
-
- Strážovice - Babí lom (2008) - Strážovice
- Babí lom (2008)
Pyrit, Markazit
V jednom vzorku vápencového valounu jsou zarostlé agregáty
zvětralého pyritu do vel. 1 cm. Starší autoři popisují hlízy markazitu,
které přecházejí v limonit, a také bradavčité povlaky a nálety. Markazit se
nepodařilo nalézt.
Galenit
Po rozbití jednoho vápencového valounu na poli na JV-svahu se
v něm objevil částečně zlomený šedý krystal galenitu vel. 4 mm,
v odkryté ploše valounu byla zarostlá celá řada drobounkých galenitových
zrnek velikosti řádově desetin mm.
Pyrit zvětralý v limonit (10x7 cm) - Galenit (X-4 mm)
-
- Strážovice - Babí lom (2008) - Strážovice -
Babí lom (2008)
Sádrovec
Starší autoři uvádějí žíly sádrovce o tloušťce palce
v žel. rudách – hojný výskyt. Sádrovec se bohužel v odebraných
vzorcích prozatím nepodařilo identifikovat, ale je zcela možné že se vyskytuje.
Výskyt železných rud v sedimentárních vrstvách ve Strážovicích v tak obrovském množství je pro celou tuhle oblast překvapivý, navíc, když se jedná o podhůří Chřibů, jež jsou mineralogicky velmi chudou oblastí. Většina minerálů popsaných staršími autory byla nálezy potvrzena, ba navíc byly nalezeny pro tuto lokalitu v literatuře zřejmě dosud nepopsané druhy, a to chalkopyrit, malachit, galenit, pyrit, chalcedon a kašolong v korkovém jaspisu.
Obdobný výskyt sedimentárních železných rud, které byly v minulosti předmětem těžby, tentokrát již v Chřibech samotných, je popisován ještě ze dvou míst, a to u Moravan u Kyjova, a také u Lubné na Kroměřížsku. V případě Moravan by se mělo jednat o obdobný výskyt jako u Strážovic, ovšem v daleko menší míře. V případě Lubné se bude jednat pouze o výskyt limonitických Fe-rud. Tyhle lokality budou po Strážovicích předmětem budoucího průzkumu historické těžby Fe-rud v oblasti Chřibů a okolí.
Dokladované vzorky mimo vzorků ze sbírek Muzea Kyjov jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.
Veškerá fotodokumentace – M. Bedáň.
Starostovi obce Strážovice panu MVDr. Vladimíru Ždánskému za vlídné přijetí a podání informací o zdejším Velkomoravském mohylníku a jeho lokalizaci.
Kruťa T. (1948): Mineralogický výzkum Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku musejního, Olomouc, 57, 131.
Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals (Dorling Kindersley Ltd., London, 1992), přelož. Horniny a minerály, Vydavatelství Osveta (1994), 224, Martin, SR.
Informace
z Internetu:
Galatík J. (2007): Největší velkomoravský mohylník: www.slovane.cz