Výskyt Cu-Fe zrudnění v kamenolomu Rosice – Zastávka u Brna

 

Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687 03, mbedan@seznam.cz                  

 

Úvod

 Zhruba 2 km SZ nad Zastávkou u Brna - „V Mariánském údolí“, vlevo od silnice Rosice – Litostrov – Domašov se nachází činný čtyřetážový kamenolom, ve kterém se těží jako hlavní hornina bítešská dvojslídná ortorula s vložkami fylitů, chloritických, muskovitických a grafitických břidlic a svorů a ve velmi malé míře amfibol-biotitových rul. Lokalita je součástí bítešské skupiny moravika, a to konkrétně svratecké klenby. Svratecká klenba moravika je na severovýchodě ohraničena tektonicky (křetínský přesmyk) vůči letovickému krystaliniku, na západě se stýká se svrateckým krystalinikem a moldanubikem. Jižní a jihozápadní okraj je tvořen bítešským zlomem a náměšťskou dislokací, východní hranice je zřetelně ohraničena sedimenty boskovické brázdy. Horniny svratecké klenby moravika zasahují i pod mladšími sedimenty až k hlavnímu zlomu boskovické brázdy (Jaroš a Mísař, 1965).

 V kamenolomu se vyskytují občasné vápencové žíly s kalcitem a s Cu-Fe zrudněním, které je hydrotermálního původu.

 

                                       

              MP01. Mapka situování lomu                  L01. Rosice–Zastávka –lom (srpen 2007)

 

Těžené horniny

 Nejvíce zastoupenou těženou horninou je bítešská ortorula, což je světlá hornina, tvořená porfyroblasty živců – draselným živcem (ortoklas, oligoklas, albit) a kyselým plagioklasem, dále křemenem a v menší míře obsahuje také slídy – světlý muskovit a tmavý biotit. Ortorula má okatou texturu a deskovitou břidličnatost. Celý horninový komplex v lomu je intenzivně provrásněný. Ortorula vznikla za vysokého stupně regionální metamorfózy z vyvřelých hornin, v důsledku vysokých teplot a tlaků byly minerály rozděleny do proužků. U typu horniny, který tvoří okatou rulu, je rulovité pruhování poněkud zatlačeno její okatou stavbou.

 

                      

L02. Rosice–Zastávka –lom (srpen 2007)             L03. Rosice–Zastávka –lom (srpen 2007)

 

 

 Druhou nejvíce zastoupenou horninou v rosickém kamenolomu je fylit. Tato hornina vznikla z pelitických sedimentů s nízkým stupněm metamorfózy a je srovnatelná s břidlicemi. Fylit je složen z křemene, živce (tyto jsou ve fylitu hojněji zastoupeny než v břidlicích), ovšem hlavní složkou fylitu jsou slídy a chlorit, které fylitu dávají typickou šedou nebo nazelenalou barvu a také lesk. Je to břidličnatá hornina s jemnou až střední velikostí zrn. Břidličnatost je výsledkem seřazení krystalů slídy a chloritu za nízkého a mírného tlaku (Pellant 1992).

 

                      

L04. Rosice–Zastávka – lom (srpen 2007)            L05. Rosice-Zastávka – lom (srpen 2007)

 

Něco málo o kamenolomu

 Kamenolom je ve vlastnictví Českomoravských štěrkoven a.s. - závod Rosice, jež jsou součástí koncernu Heidelberg Cement Group. Pro vstup do lomu je nutné povolení vedoucího lomu. V levé vstupní části lomového komplexu je umístěna technologická linka na zpracování lomového kamene na drcené kamenivo, které je použitelné do betonu, železobetonu, předpjatých betonů, prefabrikovaných dílců, vodostavebního betonu, cementobetonových krytů vozovek, pro drážní stavby, pro silniční stavby - do asfaltových vrstev, nestmelených vrstev, nátěrů, posypů, do podsypů a zásypů, pod zámkovou dlažbu a pro další specifické použití (viz. reklamní materiál www: Českomoravský štěrk, Heidelberg Cement Group). Těžba v lomu postupuje celkem rychlým způsobem. Ponechání při první návštěvě objevené nedobytné části vápencové žíly s kalcitem a chalkopyritem s domněnkou, že při další návštěvě si vezmu žebřík a lepší „vercajk“, pozvu na šutry kamaráda a vymlátíme to, se ukázalo být chybným, jelikož tato žíla byla do několika týdnů zcela zlikvidována odstřely.

 

                          

L06. Rosice–Zastávka – lom – místo původního      L07. Rosice-Zastávka – lom – struktura

výskytu největšího Cu-Fe zrudnění(srpen 2007)      horniny s vápencovou žílou (srpen 2007)

 

 Vlastní kamenolom je založen v sérii bítešské ortoruly na jejím jihovýchodním okraji, těsně před hranicí zlomu s Rosicko-Oslavanskou pánví, která je součástí Boskovické brázdy. Na minerálním složení hornin se podílejí křemen, muskovit, biotit, ortoklas, oligoklas, albit, plagioklas, chlorit – chamosit, kalcit, amfibol, epidot, grafit, rudní minerály pyrit a chalkopyrit a ve velmi malé míře ostatní akcesorie.

 

 

 

Učiněné nálezy

Vzhledem k tomu, že kamenolom není v žádné literatuře popsán (aspoň jsem o něm neobjevil vůbec žádnou zmínku), byla první návštěva tohoto lomu zcela náhodná, tzn. nastala varianta „tož zkusím, co tam bude“. Navíc bylo oné červencové neděle značné, přímo umdlévající vedro, měl jsem pouze geologické kladívko a do lomu jsem si „odskočil“ z jedné z velmi četných rodinných návštěv na Vysočině.

 

Epidot

Při první návštěvě v červenci 2007 bylo prozkoumáno 2 - 4. patro lomu a levá část 1. patra. Na nejsvrchnějším patře byly přítomny svahové sedimenty, které obsahují v hojné míře různě opracované přetransportované valouny různého horninového materiálu. Hojné jsou valouny amfibolitu, ve kterých byly zjištěny povlaky a nedokonalé krystalky epidotu světle zelené barvy do 2 mm.

 

Křemen, Biotit, Muskovit, Chlorit, Grafit

 Ve 2. a 3. patře se vyskytují na velmi zřídka se objevujících puklinách ortoruly drobounké krystalky křemene do 1 mm, lupénky biotitu a muskovitu, povlaky a lupínky chloritu. V poloze biotitické břidlice na 3. patře tvoří biotit souvislé polohy na foliačních plochách horniny. Ve 2. patře zhruba v prostřední části lomu byla zastižena poloha s grafitickou břidlicí, grafit tvoří povlaky na puklinách břidlice do tl. 2 mm. Tyhle nálezy nebyly z mineralogického hlediska nijak zajímavé.

 

                                

M01. Biotit ve svoru                                               M02. Limonit s krystalem Morionu                                 

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 8x6cm)                 (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 12x10cm)       

 

Manganomelan, Pyrit

 Ve všech patrech se na plochách ruly a jiných hornin objevují černé povlaky manganomelanu, které někdy tvoří stromečkovitou kresbu. Na puklinách ruly a ostatních hornin se vyskytují drobné krystalky (do 1 mm) a lišty pyritu, který je ve většině případů již limonitizovaný.

 

                       

M03. Epidot                                                             M04. Manganomelan                                   

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 7x6cm)                 (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 9x7cm)       

 

V lomu jsou celkem hojné křemenné žíly, tvořené našedlým nebo bílým křemenem, pukliny v křemenných žilách ovšem nebyly zjištěny. Mocnost křemenných žil je do 10 cm. Křemenné žíly budou pravděpodobně hydrotermálního původu.

Ve fylitu se často vyskytují limonitizované polohy, které byly v dřívějších dobách předmětem těžby jako chudá železná ruda v nedaleké Rudce a na jiných místech v okolí. Limonit tvoří povlaky a drobné bradavičnaté útvary na foliačních plochách horniny.

 

Kalcit

Zhruba uprostřed 2. patra byla v jednom velikém balvanu téměř metrových rozměrů zjištěna řada dutin, které byly porostlé klencovými průhlednými až světle šedými krystaly kalcitu. Jiný typ kalcitu se v těchto dutinách nevyskytoval. Běžná velikost krystalů je do 1 cm. Největší krystal je velikosti 4 cm. Fylit jako hornina v tomto balvanu je značně limonitizován.

 

                         

M05. Kalcit ve fylitu                                              M06. Kalcit – největší krystal vel. 4 cm                                      

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 13x11cm)            (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 14x8cm)       

 

Ve 2. patře ve stěně, situované cca 10 m vpravo za středem patra byla při první návštěvě zjištěna poloha s žílou krystalického vápence, který obsahoval četné dutiny s krystaly kalcitu dělového typu průhledné, světle šedé a také skoro až nazelenalé barvy. Krystaly jsou do velikosti 2 cm.

 

                           

M07. Kalcit                                                               M08. Kalcit, Chalkopyrit

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 6x5cm)                  (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 16x8cm)       

 

Některé krystaly tvoří i skalenoedry. Dvě dutiny v dostupné části této žíly byly vyplněny kalcitem  medově žluté až světle hnědé barvy s čočkovitým vývojem. V dutinách byly na starších krystalech narostlé drobounké krystalky kalcitu mladší generace, které tvoří složitější tvary.

 

                       

M09. Kalcit – medově žluté krystaly                      M10. Kalcit – detail předchozí dutiny                                      

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 16x13cm)              (Rosice - Zastávka – 2007)       

 

Při vydobývání zmíněných dutin bylo nutné postupovat s co největší opatrností, jelikož horní část této žíly, nad kterou v převisech trčely balvany horniny, výškově asi 2,5 m nad úrovní spodku 2. patra, hrozila zřícením, navíc byl okraj 3. patra již navrtán k odstřelu. Bez použití žebříku, špice a většího kladiva nebylo možné získat materiál z výše položených dutin, který vypadal zespodu podstatně zajímavěji.

 

                           

M11. Kalcit                                                              M12. Kalcit, Chalkopyrit

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 6x4cm)                 (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 14x13cm)                          

 

Chalkopyrit

Současně bylo v této poloze krystalického vápence objeveno Cu-Fe zrudnění, tvořené žílou chalkopyritu, která se viditelně táhla od svrchní části 2. patra až dolů, t.j odhadnutá délka byla cca 4 m. Skutečná délka mohla být podstatně větší díky možnému pokračování žíly na 3. patře, v okrajové části 3. patra ovšem nebylo možné pátrat vzhledem k navrtání jeho okraje k odstřelu. Mocnost chalkopyritu kolísala zhruba od 0,5 do 10 cm. Žíla byla zhruba směru SV-JZ. Chalkopyrit tvořil v žíle celé lité polohy, v kalcitu také vtroušeniny a zrna, v dutinách s krystaly kalcitu jsou nedokonalé typické čtyřstěny - rýhované krystaly do 5 mm.

 

                          

M13. Kalcit, Chalkopyrit                                         M14. Chalkopyrit – hroznovité útvary v lité                                    

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 6x5,5cm)               poloze (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 4,5x4cm)       

 

Na několika vydobitých vzorcích vytváří chalkopyrit hroznovité útvary. Místy chalkopyrit nabíhal pestrými barvami (tzv. paví oko). V dobyvatelné části žíly nebyla bohužel zjištěna žádná sekundární mineralizace, kterou jsem předpokládal.

 

                                      

M15. Kalcit, Chalkopyrit                                          M16. Chalkopyrit

(Rosice - Zastávka – 2007, vel. 6x4cm)                   (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 7x7cm)       

 

Při druhé pouze kontrolní návštěvě o 4 týdny později v srpnu 2007 byla již zmíněná žíla zcela zlikvidována odstřely, v hromadě materiálu po odstřelu bylo možné nalézt pouze chabé zbytky s celistvým kalcitem a vtroušeninami chalkopyritu. V ostatních patrech vzhledem k nezajímavým nálezům z první návštěvy již nebylo pátráno.

 

                                   

M17. Kalcit, Chalkopyrit                                       M18. Chalkopyrit – „liťák“ s náběhovými                     

(Rosice - Zastávka – 2007, vel.12x10cm)             barvami (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 4,5x4cm)       

 

 Při třetí návštěvě v listopadu 2007 byla na 2. patře lomu asi 10 m vpravo od výskytu původní žíly objevena nová vápencová žíla s četnými dutinami, které obsahovaly kalcit obdobného vývoje, jako v přechozí žíle. Na několika vzorcích se vyskytly ve společenství dělových krystalů kalcitu rýhované krystaly chalkopyritu velikosti do 1,5 cm. Žíla byla tentokrát zcela vydobita.

 

                                          

M19. Kalcit – dutina v žíle                                      M20. Kalcit – dutina v žíle                                    

(Rosice - Zastávka – 2007)                                     (Rosice - Zastávka – 2007)       

 

Morion

Na několika vzorcích byly objeveny ve společenství našedlých skalenoedrických krystalů kalcitu také krystaly morionu černé barvy do velikosti 0,5 cm. Na jednom vzorku s krystaly kalcitu je částečně limonitizovaná část původního chalkopyritového zrudnění, kde byl objeven narostlý dokonale oboustranně omezený černý krystal morionu  vel. 1,5 cm.

 

                   

M21. Morion (x vel.1,5 cm) v Limonitu                M22. Kalcit

(Rosice - Zastávka – 2007)                                    (Rosice - Zastávka – 2007, vel. 7x5cm)       

 

Závěr

 Vzhledem k tomu, že v kamenolomu probíhá intenzivní těžba, je možnost dalšího výskytu vápencových žil s kalcitem a Cu-Fe zrudněním velmi pravděpodobná. Výskyt této mineralizace je v horninovém komplexu, tvořeném metamorfovanými horninami svratecké klenby moravika celkem překvapivý a spíš připomíná svojí stavbou severnější část svratecké klenby moravika, tj deblínskou skupinu s výskyty kalcitových žil s hydrotermální mineralizací anebo výskyty polymetalického zrudnění ve vápencích s barytem a fluoritem v oblasti Javůrku a Šmelcovny, situovanými severněji a severozápadněji od této lokality. Zajímavostí je také deficit klasické alpské mineralizace, která bývá v obdobném horninovém komplexu běžným a častým zjevem, jak je tomu v relativně blízko vzdáleném kamenolomu v Křoví, založeném v bítešské ortorule s vložkami amfibolitů. Také v Rosickém kamenolomu zcela chybí průnik hornin pegmatitovými či aplitovými žílami, což je zcela běžné v oblasti bítešského zlomu severozápadně od této lokality. Největším překvapením by byl výskyt sekundární mineralizace. Z tohoto důvodu bude situace v tomto kamenolomu dále sledována a mapována.

 

               

M23. Kalcit, Chalkopyrit                                      M24. Chalkopyrit – detail předch. vzorku

(Rosice - Zastávka – 2007, vel.12x10cm)            (Rosice - Zastávka – 2007, x vel. do 1,5cm)       

 

 

Dokladované vzorky a fotodokumentace jsou uloženy ve sbírce a archívu autora příspěvku. Veškerá fotodokumentace – M. Bedáň.

 

 

Literatura

 

    Bernard  J. H., Rost R. a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů – Academia – nakladatelství Československé kademie věd – PrahaČeskomoravský štěrk

   Jaroš J. a Mísař Z. (1965): Problems of the contact between West-Moravian crystalline complex and the Brno-unit in the basement of the Boskovice Furrow (Moravia). – Krystalinikum, 3, 75-79.

   Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, Brno

   Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals (Dorling Kindersley Ltd., London, 1992), přelož. Horniny a minerály – Vydavatelství Osveta Martin, SR, 1994

   Zimák J. a kol. (1997): Průvodce ke geologickým exkurzím – Morava – Střední a jižní část. – Vydavatelství Univerzity Palackého

 

Informace z Internetu:

   Beton server, Českomoravský štěrk, a.s.: Kamenolom Rosice (2006): www.cmsterk.cz

   Wikipedia – Otevřená internetová encyklopedie: www.wikipedia.org