Medlovické porcelanity

 

Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687 03, mbedan@seznam.cz

 

 V jihovýchodním podhůří Chřibů, které jsou tvořeny vnějším Magurským flyšovým pásmem s horninovým složením hlavně z pískovců (vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové), v menší míře z jílů, jílovců, slínů, slínovců, břidlic a slepenců, se nachází velice zajímavá geologická lokalita – Medlovický lom. Na stavbě zdejšího území se podílejí tercierní (třetihorní) spodní a svrchní vrstvy soláňské (paleocén), vrstvy belovežské (spodní – střední eocén) a spodní a svrchní vrstvy zlínské (střední eocén – spodní oligocén).

 V etapě pannonu došlo ve zdejší oblasti k vyslazování mělkých mořských okrajových depresí, vznikala sladkovodní pannonská jezera, která postupně zarůstala stromovitou vegetací a rašelinisky. Následně došlo k jejich překrytí jíly a písky, vytvořily se zde sloje lignitu. Ty byly předmětem těžby v blízkém okolí a zasahovaly svým rozsahem od Kyjova až k Domanínu, kde tvořily lignitovou Kelčansko – Domanínskou pánev. Při samovznícení lignitové sloje mezi Medlovicemi a Osvětimany došlo k vypálení původních jílů v porcelanitovou horninu převážně cihlově červené barvy. Porcelanity jsou značně rozpraskané a snadno se drtí na nepravidelné ostrohranné úlomky.

 

                       

L01. Medlovice - lom – vých. stěna (2006)      L02. Medlovice - lom - sev. a část vých. stěny (2006)                                                                 

 

 První zmínka o zdejším porcelanitu pochází z r.1884 od A. Makowského. J. Klvaňa (1885) popsal zdejší medlovický červený vypálený jíl v rozloze asi 300 m a v mocnosti nejvýše asi 10 m směrem k Osvětimanům a udal také geologické poměry. Tehdy byla prováděna pouze drobná příležitostná těžba. A. Rzehak (1901) udává jako naleziště porcelánového jaspisu – porcelanitu lom na Z-svahu plochého hřbetu, který se táhne od kóty 389 m „Hvizty“ severně směrem k silnici z Medlovic do Osvětiman. Tento starší lom byl situován v trati „Díly“ poblíž staré osvětimanské silnice nad rozcestím k Medlovicím (nynější polní cesta).

 

                        

L03. Medlovice - lom (1998)                              L04. Medlovice - lom (1998)                                            

 

 Nový Medlovický lom většího rozsahu byl otevřen před 2.sv. válkou vlevo od nové silnice z Medlovic do Osvětiman, v trati „Zápotočí“. Lom byl od té doby s přestávkami těžen do 70. let minulého století. Místními byla hornina lidově nazývána „červenice“. Drceného kamene se používalo na štěrkování cest (koncem 19. století), na výsyp tenisových kurtů, jako přísada do omítek i k jiným účelům. Těžba v lomech probíhala příležitostně místními občany. V novém Medlovickém lomu od 70. do 90. let minulého století provádělo těžbu JZD „Rozkvět“ z Boršic. V současnosti je Medlovický lom mimo provoz, ikdyž došlo ke snaze majitelů o nepovolenou těžbu. V r.1997 byl Medlovický lom vyhlášen Přírodní památkou a byla zde umístěna informační cedule.

 

                        

L05. Medlovice - lom (1998)                              L06. Medlovice - lom (1998)                                            

 

Nověji se medlovickými porcelanity ve své práci zabývali M.Kašpárek a B.Hradský (1971). Ti podali přesný popis tehdejší lomové stěny se dvěma polohami popelovin a třemi zlomovými poruchami. Na rozdíl od původní úvahy J. Nováka (1957), který se ve své práci zmiňuje o tom, že vzhledem k poloze Medlovic na návrší mohlo dojít k zapálení nehlubokých slojek lignitu bleskem, Kašpárek a Hradský s přihlédnutím k velké mocnosti porcelanitů a vypálených jílů usuzují, že málo mocná sloj lignitu nemohla způsobit tak rozsáhlé vypálení a zvažují možnost spolupůsobení výronů plynných uhlovodíků z podloží, tvořeného karpatským flyšem.

 

                             

L07. Medlovice - lom (2007)                              L08. Medlovice - lom (2007)                                            

 

Výsledky hlubinného vrtu Osvětimany-1, situovaného v těsné blízkosti výskytu medlovických porcelanitů, potvrdily přítomnost plynných i tekutých uhlovodíků v podloží, takže vlivem tektonických pohybů v minulosti je tahle možnost velmi pravděpodobná. Tento hlubinný vrt také v hloubce 2520 m pod vrstvou karpatského flyše zastihl leukokratní biotitické žuly. Zatím nelze dokázat, jestli k vypálení jílů v porcelanit došlo pouze jednou a lignitová sloj vyhořela již před obdobím střední části pannonu, nebo došlo k vyhoření sloje vícekrát v závislosti na postupném odkrývání výchozů lignitové sloje vlivem pokračující eroze a jiných činitelů.

       

                          

L09. Medlovice – lom-sev. stěna (2007)             L10. Medlovice – lom-vrstva popeloviny (2007)                                            

 

 

 

                                     

MP01. Mapka výskytu porcelanitů s polohou obou lomů    L11. Medlovice – starý lom (2007)            

 

Starý lom se nachází asi 400 m jižně od Osvětiman v trati „Díly“ vlevo od polní cesty (zeleně značená turistická stezka) z Osvětiman, která vede nahoru do kopce k polní cestě do Medlovic, k níž navazuje odbočka do Hostějova, cca 300 m severně od rozcestí na Medlovice. Jeho stav v dubnu 2007 nebyl nejlepší. Lom je značně zarostlý a zasucený, po výchozech není ani památky.

 

                         

L12. Medlovice – starý lom (2007)                    L13. Medlovice – starší lom-výchoz (2007)                                            

 

Další pozůstatek pravděpodobně ještě staršího lomu nebo původního výchozu porcelanitu byl objeven v polích při polní cestě z Osvětiman do Hostějova nad odbočkou na Medlovice, asi 200 m od odbočky J – směrem. Výchoz protíná polní cesta, z jeho spodní části je udělané obecní smetiště Spíše je zde k nalezení místo porcelanitu nějaká ta stará lednička nebo pračka, nebo ojetá pneumatika.

                 

                   

M01. Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu             M02. Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu                                      

(Medlovice - 1998, vel. 13x8cm)                        (Medlovice - 1998, vel. 14x9cm)        

 

 Nový lom se nachází 300 m záp. od obce Medlovice, jižně od silnice z Medlovic do Osvětiman, v trati „Zápotočí“. Při návštěvě v lednu 1998 byly zbytky lomu v celkem dobrém stavu. Nejzachovalejší je východní stěna směru S-J dlouhá asi 50 m a vysoká do 5 m, která reprezentuje průřez výskytem porcelanitů v úplném profilu včetně kontaktů s nadložím, tvořeným jíly a hlínami, a podložím, do něhož zasahují hnědozelené, modrozelené a šedozelené, písčité a místy plastické jíly a dále zlínské vrstvy (spodní a střední eocén).

 

                  

M03. Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu             M04. Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu                                      

(Medlovice - 1998, vel. 10x8cm)                        (Medlovice - 1998, vel. 11x7cm)       

 

V r. 1972 byl v těsné blízkosti lomové stěny proveden zkušební vrt UH-20, v jehož profilu byly potvrzeny do hloubky okolo 10 m porcelanity a redeponované porcelanity, dále do hloubky 22,5 m siltové jíly až jílovce a ve větší hloubce potom následují spodní zlínské vrstvy, tvořené vápnitými i nevápnitými pískovci s vložkami pelitů a slepenců až brekcií. V jílovém podloží porcelanitů, ani ve vlastních porcelanitech se autorům starších publikací o Medlovických porcelanitech nepodařilo zjistit žádné makrofosilie, ani mikrofosilie. V profilu východní stěny jsou zřetelné tři polohy popelovin po vyhořelých slojích lignitu. Polohy popela jsou tmavošedé až nafialovělé barvy, v jednom místě se žlutozelenými až žlutými nálety minerálů, obsahujících Síru.

 

                  

M05. Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu             M06. Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu                                      

(Medlovice - 1998, vel. 12x8cm)                       (Medlovice - 1998, vel. 9x8cm)       

                 

Z nálezů:

 Porcelanit – vyskytuje se v barvě, která přechází od hnědé, černohnědé až po cihlově červenou, jež převládá. Hojné jsou také různě velké vložky barev šedomodrých vedle méně hojných okrově žlutých skvrn.

 

                            

M07. Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu            M08. Kalcit – Váp. sintr a Stilpnosiderit na                                   

(Medlovice - 1998, vel. 9x7cm)                         Porcelanitu (Medlovice - 1998, vel. 10x8cm)       

 

V sev. stěně a také v suti pod východní stěnou byly v  některých místech nalezeny bílé recentní Kalcity – vápnité sintry na porcelanitu, které tvoří různé krápníkovité a kulovité útvary a také povlaky.                  

       

Některé nalezené vzorky porcelanitu jsou potáhlé černými keříčky Manganomelanu.

 

                                  

M09. Stilpnosiderit, Limonit v Porcelanitu        M17.  Manganomelan na porcelanitu

(Medlovice - 2006, vel. 11x8 cm)                       (Medlovice - 2007, vel. 8x6 cm)                                 

            

 Popisovaný Skelný opál - Hyalit, který tvořil hroznovité povlaky na puklinách v porcelanitu, se v r. 1998 ani v r. 2006 a 2007 přes veškeré úsilí nepodařilo najít. Podrobnější zprávu o zdejším Hyalitu podává J. Novák (1957). Velmi pěkný čirý Hyalit tvořil tenké povlaky a také typické krápníkové a kulovité útvary na úzkých, nepravidelných trhlinách v porcelanitu. Je to vpodstatě utuhlý gel, vzniklý srážením koloidních roztoků SiO2 s proměnlivým podílem vody. Obdobné Hyality byly popsány z míst podzemních požárů hnědouhelných slojí z oblasti severozápadních Čech – na Mostecku.

                                              

 Při návštěvě v dubnu 2006 byl nový lom ve slušném stavu, východní a severní stěna se sutěmi poskytují dostatečné množství materiálu. V několika částech východní stěny a v suti pod vých. stěnou se nacházejí porcelanity se zbytky uhelného organického materiálu z původní vyhořelé lignitové sloje. V jedné puklině ve stěně se vyskytují porcelanity s ledvinitými povlaky karbonátů.

 

                       

M20. Uhelné zbytky v Porcelanitu                          M10. Karbonát. povlaky na Porcelanitu                                   

(Medlovice - 2007, vel. 10x10 cm)                         (Medlovice - 2006, vel. 9x7 cm)                      

 

Při další návštěvě v dubnu 2007 se stav nového lomu nezměnil. Oproti předchozím návštěvám byly na několika vzorcích fialového porcelanitu nalezeny povlaky a drobné kulovité útvary žlutých až žlutozelených minerálů, obsahujících Síru. Složení minerálů nebylo zatím blíže zkoumáno.

 

             

M18. Povlaky minerálů se  Sírou                             M19. Povlaky minerálů se  Sírou                      

(Medlovice - 2007, vel. 14x11 cm)                          (Medlovice - 2007, vel. 8x6 cm)                      

 

V části východní stěny směrem k jihu bylo v poloze hnědého porcelanitu až přepáleného jílu nalezeno 5 vzorků fosilií pannonských plžů z původních usazenin v pannonských jílech, 1 fosilie plže byla nalezena přímo v červeném vypáleném porcelanitu.

 

                        

M12. Fosilie plžů v přepáleném jílu                        M13. Fosilie plže v porcelanitu                             

(Medlovice - 2007, nejv.vel. 4x3,5 cm)                  (Medlovice - 2007, vel. fosilie 3,5x2 cm)               

 

V suti pod vých. stěnou byly nalezeny také Kalcitové konkrece světle hnědé a bílé barvy – tzv. „cicváry“ do velikosti 4 cm. Tyto konkrece jsou ve zdejší oblasti celkem běžným jevem.

 

                        

M11. Kalcit - konkrece                                            M14. Stilpnosiderit

(Medlovice - 2007, nejv.vel. 4x3 cm)                      (Medlovice - 2007, vel. 9x5 cm)                                    

 

Některé nalezené zbytky přepáleného uhelného organického materiálu z původní lignitové sloje jsou přeměněny ve Stilpnosiderit černé barvy, někdy je i ve směsi s Limonitem. Stilpnosiderit vznikl po požáru lignitové flece, obsahuje P2O5. Také byly v dubnu 2007 navštíveny a fotograficky zdokumentovány pozůstatky starého lomu a výchozu.

 

                   

M15. Stilpnosiderit                                                 M16. Stilpnosiderit

(Medlovice - 2007, vel. 11x8 cm)                          (Medlovice - 2007, vel. 10x9 cm)                                    

 

Dokladované vzorky jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.

 

 

Literatura:

 

   Čtyřoký P., Novák F. (1978): Flyš a medlovické porcelanity v jižní části Chřibů – Časopis pro mineralogii a geologii 1/23 – Praha

   Kašpárek M., Hradský B. (1971): Zpráva o výsledku geologického průzkumu ložiska vypálených jílů u Medlovic – MS Geofond, Praha

   Klvaňa J. (1885): Třetihorní vypálené jíly u Medlovic – Časopis Vlast. spolku musejního, roč. 4, č.51-58, Olomouc

   Kocman L. (1982): Geologické poměry okresu Uherské Hradiště. – Okresní knihovna Uh. Hradiště

   Kruťa T. (1948): Mineralogický výzkum Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku musejního, roč. 57, č.209-210, Olomouc

   Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, Brno

   Kruťa T. (1982): Uherskohradišťsko – Vlastivěda moravská - Mineralogické poměry, geologická stavba a ložiska nerostných surovin na okrese Uherské Hradiště. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké muzeum Uherské Hradiště.

  Makowsky A. (1884): Sitzung am 11. Juni 1884 – Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, roč. 23, č.31-32, Brno

   Novák J. (1957): Hyalit z Medlovic – Časopis Vlast. spolku musejního, roč. 56, č.207-208, Olomouc

  Rzehak A. (1901): Das Porzellanitvorkommen von Medlovitz bei Gaya in Mähren und die Verbreitung der Congerienschichten am Südabhange des Marsgebirges.– Verh. Geol. Reichsansts, roč. 2, č.33-40, Wien