Medlovické
porcelanity
Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687
03, mbedan@seznam.cz
V jihovýchodním podhůří Chřibů, které jsou
tvořeny vnějším Magurským flyšovým pásmem s horninovým složením hlavně z
pískovců (vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové), v menší
míře z jílů, jílovců, slínů, slínovců, břidlic a slepenců, se nachází velice
zajímavá geologická lokalita – Medlovický lom. Na stavbě zdejšího území se
podílejí tercierní (třetihorní) spodní a svrchní vrstvy soláňské (paleocén),
vrstvy belovežské (spodní – střední eocén) a spodní a svrchní vrstvy zlínské
(střední eocén – spodní oligocén).
V etapě pannonu došlo ve zdejší oblasti
k vyslazování mělkých mořských okrajových depresí, vznikala sladkovodní
pannonská jezera, která postupně zarůstala stromovitou vegetací a rašelinisky.
Následně došlo k jejich překrytí jíly a písky, vytvořily se zde sloje
lignitu. Ty byly předmětem těžby v blízkém okolí a zasahovaly svým
rozsahem od Kyjova až k Domanínu, kde tvořily lignitovou Kelčansko –
Domanínskou pánev. Při samovznícení lignitové sloje mezi Medlovicemi a
Osvětimany došlo k vypálení původních jílů v porcelanitovou horninu
převážně cihlově červené barvy. Porcelanity jsou značně rozpraskané a snadno se
drtí na nepravidelné ostrohranné úlomky.
L01.
Medlovice - lom – vých. stěna (2006)
L02. Medlovice - lom - sev. a část vých. stěny (2006)
První zmínka o zdejším porcelanitu pochází z r.1884
od A. Makowského. J. Klvaňa (1885) popsal zdejší medlovický červený vypálený
jíl v rozloze asi 300 m a v mocnosti nejvýše asi 10 m směrem
k Osvětimanům a udal také geologické poměry. Tehdy byla prováděna pouze
drobná příležitostná těžba. A. Rzehak (1901) udává jako naleziště porcelánového
jaspisu – porcelanitu lom na Z-svahu plochého hřbetu, který se táhne od kóty
389 m „Hvizty“ severně směrem k silnici z Medlovic do Osvětiman.
Tento starší lom byl situován v trati „Díly“ poblíž staré osvětimanské silnice
nad rozcestím k Medlovicím (nynější polní cesta).
L03.
Medlovice - lom (1998) L04. Medlovice - lom (1998)
Nový Medlovický lom většího rozsahu byl
otevřen před 2.sv. válkou vlevo od nové silnice z Medlovic do Osvětiman,
v trati „Zápotočí“. Lom byl od té doby s přestávkami těžen do 70. let
minulého století. Místními byla hornina lidově nazývána „červenice“. Drceného
kamene se používalo na štěrkování cest (koncem 19. století), na výsyp
tenisových kurtů, jako přísada do omítek i k jiným účelům. Těžba
v lomech probíhala příležitostně místními občany. V novém Medlovickém
lomu od 70. do 90. let minulého století provádělo těžbu JZD „Rozkvět“
z Boršic. V současnosti je Medlovický lom mimo provoz, ikdyž došlo ke
snaze majitelů o nepovolenou těžbu. V r.1997 byl Medlovický lom vyhlášen
Přírodní památkou a byla zde umístěna informační cedule.
L05.
Medlovice - lom (1998) L06. Medlovice - lom
(1998)
Nověji
se medlovickými porcelanity ve své práci zabývali M.Kašpárek a B.Hradský
(1971). Ti podali přesný popis tehdejší lomové stěny se dvěma polohami
popelovin a třemi zlomovými poruchami. Na rozdíl od původní úvahy J. Nováka
(1957), který se ve své práci zmiňuje o tom, že vzhledem k poloze Medlovic
na návrší mohlo dojít k zapálení nehlubokých slojek lignitu bleskem,
Kašpárek a Hradský s přihlédnutím k velké mocnosti porcelanitů a
vypálených jílů usuzují, že málo mocná sloj lignitu nemohla způsobit tak
rozsáhlé vypálení a zvažují možnost spolupůsobení výronů plynných uhlovodíků
z podloží, tvořeného karpatským flyšem.
L07.
Medlovice - lom (2007) L08. Medlovice - lom (2007)
Výsledky
hlubinného vrtu Osvětimany-1, situovaného v těsné blízkosti výskytu
medlovických porcelanitů, potvrdily přítomnost plynných i tekutých uhlovodíků
v podloží, takže vlivem tektonických pohybů v minulosti je tahle
možnost velmi pravděpodobná. Tento hlubinný vrt také v hloubce 2520 m pod
vrstvou karpatského flyše zastihl leukokratní biotitické žuly. Zatím nelze
dokázat, jestli k vypálení jílů v porcelanit došlo pouze jednou a
lignitová sloj vyhořela již před obdobím střední části pannonu, nebo došlo
k vyhoření sloje vícekrát v závislosti na postupném odkrývání výchozů
lignitové sloje vlivem pokračující eroze a jiných činitelů.
L09.
Medlovice – lom-sev. stěna (2007)
L10. Medlovice – lom-vrstva popeloviny (2007)
MP01.
Mapka výskytu porcelanitů s polohou obou lomů L11. Medlovice – starý lom (2007)
Starý
lom se nachází asi 400 m jižně od Osvětiman v trati „Díly“ vlevo od polní
cesty (zeleně značená turistická stezka) z Osvětiman, která vede nahoru do
kopce k polní cestě do Medlovic, k níž navazuje odbočka do Hostějova,
cca 300 m severně od rozcestí na Medlovice. Jeho stav v dubnu 2007 nebyl
nejlepší. Lom je značně zarostlý a zasucený, po výchozech není ani památky.
L12.
Medlovice – starý lom (2007)
L13. Medlovice – starší
lom-výchoz (2007)
Další
pozůstatek pravděpodobně ještě staršího lomu nebo původního výchozu porcelanitu
byl objeven v polích při polní cestě z Osvětiman do Hostějova nad
odbočkou na Medlovice, asi 200 m od odbočky J – směrem. Výchoz protíná polní
cesta, z jeho spodní části je udělané obecní smetiště Spíše je zde
k nalezení místo porcelanitu nějaká ta stará lednička nebo pračka, nebo
ojetá pneumatika.
M01.
Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu M02.
Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu
(Medlovice
- 1998, vel. 13x8cm) (Medlovice
- 1998, vel. 14x9cm)
Nový lom se nachází 300 m záp. od obce
Medlovice, jižně od silnice z Medlovic do Osvětiman, v trati
„Zápotočí“. Při návštěvě v lednu 1998 byly zbytky lomu v celkem
dobrém stavu. Nejzachovalejší je východní stěna směru S-J dlouhá asi 50 m a
vysoká do 5 m, která reprezentuje průřez výskytem porcelanitů v úplném
profilu včetně kontaktů s nadložím, tvořeným jíly a hlínami, a podložím,
do něhož zasahují hnědozelené, modrozelené a šedozelené, písčité a místy
plastické jíly a dále zlínské vrstvy (spodní a střední eocén).
M03.
Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu M04.
Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu
(Medlovice
- 1998, vel. 10x8cm) (Medlovice
- 1998, vel. 11x7cm)
V r.
1972 byl v těsné blízkosti lomové stěny proveden zkušební vrt UH-20,
v jehož profilu byly potvrzeny do hloubky okolo 10 m porcelanity a
redeponované porcelanity, dále do hloubky 22,5 m siltové jíly až jílovce a ve
větší hloubce potom následují spodní zlínské vrstvy, tvořené vápnitými i
nevápnitými pískovci s vložkami pelitů a slepenců až brekcií.
V jílovém podloží porcelanitů, ani ve vlastních porcelanitech se autorům
starších publikací o Medlovických porcelanitech nepodařilo zjistit žádné
makrofosilie, ani mikrofosilie. V profilu východní stěny jsou zřetelné tři
polohy popelovin po vyhořelých slojích lignitu. Polohy popela jsou tmavošedé až
nafialovělé barvy, v jednom místě se žlutozelenými až žlutými nálety
minerálů, obsahujících Síru.
M05.
Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu M06.
Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu
(Medlovice
- 1998, vel. 12x8cm) (Medlovice
- 1998, vel. 9x8cm)
Z nálezů:
Porcelanit – vyskytuje se v barvě, která přechází
od hnědé, černohnědé až po cihlově červenou, jež převládá. Hojné jsou také
různě velké vložky barev šedomodrých vedle méně hojných okrově žlutých skvrn.
M07.
Kalcit – Váp. sintr na Porcelanitu M08. Kalcit – Váp. sintr a
Stilpnosiderit na
(Medlovice
- 1998, vel. 9x7cm) Porcelanitu
(Medlovice - 1998, vel. 10x8cm)
V sev. stěně
a také v suti pod východní stěnou byly v některých místech nalezeny
bílé recentní Kalcity – vápnité sintry na porcelanitu, které tvoří různé
krápníkovité a kulovité útvary a také povlaky.
Některé
nalezené vzorky porcelanitu jsou potáhlé černými keříčky Manganomelanu.
M09.
Stilpnosiderit, Limonit v Porcelanitu M17. Manganomelan
na porcelanitu
(Medlovice
- 2006, vel. 11x8 cm)
(Medlovice - 2007, vel. 8x6 cm)
Popisovaný Skelný opál - Hyalit, který
tvořil hroznovité povlaky na puklinách v porcelanitu, se v r. 1998
ani v r. 2006 a 2007 přes veškeré úsilí nepodařilo najít. Podrobnější
zprávu o zdejším Hyalitu podává J. Novák (1957). Velmi pěkný čirý Hyalit tvořil
tenké povlaky a také typické krápníkové a kulovité útvary na úzkých,
nepravidelných trhlinách v porcelanitu. Je to vpodstatě utuhlý gel,
vzniklý srážením koloidních roztoků SiO2 s proměnlivým podílem
vody. Obdobné Hyality byly popsány z míst podzemních požárů hnědouhelných
slojí z oblasti severozápadních Čech – na Mostecku.
Při návštěvě v dubnu 2006 byl nový lom
ve slušném stavu, východní a severní stěna se sutěmi poskytují dostatečné
množství materiálu. V několika částech východní stěny a v suti pod vých.
stěnou se nacházejí porcelanity se zbytky uhelného organického materiálu
z původní vyhořelé lignitové sloje. V jedné puklině ve stěně se
vyskytují porcelanity s ledvinitými povlaky karbonátů.
M20.
Uhelné zbytky v Porcelanitu M10.
Karbonát. povlaky na Porcelanitu
(Medlovice
- 2007, vel. 10x10 cm) (Medlovice
- 2006, vel. 9x7 cm)
Při
další návštěvě v dubnu 2007 se stav nového lomu nezměnil. Oproti předchozím
návštěvám byly na několika vzorcích fialového porcelanitu nalezeny povlaky a
drobné kulovité útvary žlutých až žlutozelených minerálů, obsahujících Síru.
Složení minerálů nebylo zatím blíže zkoumáno.
M18.
Povlaky minerálů se Sírou M19. Povlaky
minerálů se Sírou
(Medlovice
- 2007, vel. 14x11 cm) (Medlovice
- 2007, vel. 8x6 cm)
V části
východní stěny směrem k jihu bylo v poloze hnědého porcelanitu až
přepáleného jílu nalezeno 5 vzorků fosilií pannonských plžů z původních
usazenin v pannonských jílech, 1 fosilie plže byla nalezena přímo
v červeném vypáleném porcelanitu.
M12.
Fosilie plžů v přepáleném jílu M13. Fosilie plže
v porcelanitu
(Medlovice
- 2007, nejv.vel. 4x3,5 cm) (Medlovice - 2007, vel. fosilie 3,5x2 cm)
V suti
pod vých. stěnou byly nalezeny také Kalcitové konkrece světle hnědé a
bílé barvy – tzv. „cicváry“ do velikosti 4 cm. Tyto konkrece jsou ve zdejší
oblasti celkem běžným jevem.
M11.
Kalcit - konkrece
M14. Stilpnosiderit
(Medlovice
- 2007, nejv.vel. 4x3 cm) (Medlovice
- 2007, vel. 9x5 cm)
Některé
nalezené zbytky přepáleného uhelného organického materiálu z původní
lignitové sloje jsou přeměněny ve Stilpnosiderit černé barvy, někdy je i
ve směsi s Limonitem. Stilpnosiderit vznikl po požáru lignitové flece,
obsahuje P2O5. Také byly v dubnu 2007 navštíveny a
fotograficky zdokumentovány pozůstatky starého lomu a výchozu.
M15.
Stilpnosiderit M16.
Stilpnosiderit
(Medlovice
- 2007, vel. 11x8 cm) (Medlovice
- 2007, vel. 10x9 cm)
Dokladované
vzorky jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.
Literatura:
Čtyřoký P., Novák F. (1978): Flyš a medlovické
porcelanity v jižní části Chřibů – Časopis pro mineralogii a geologii 1/23
– Praha
Kašpárek M., Hradský B. (1971): Zpráva o výsledku
geologického průzkumu ložiska vypálených jílů u Medlovic – MS Geofond, Praha
Klvaňa J. (1885): Třetihorní vypálené jíly u
Medlovic – Časopis Vlast. spolku musejního, roč. 4, č.51-58, Olomouc
Kocman L. (1982): Geologické poměry okresu
Uherské Hradiště. – Okresní knihovna Uh. Hradiště
Kruťa T. (1948): Mineralogický výzkum
Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku
musejního, roč. 57, č.209-210, Olomouc
Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich
literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, Brno
Kruťa T. (1982): Uherskohradišťsko – Vlastivěda moravská -
Mineralogické poměry, geologická stavba a ložiska nerostných surovin na okrese
Uherské Hradiště. – Muzejní a vlastivědná společnost v Brně, Slovácké
muzeum Uherské Hradiště.
Makowsky A. (1884): Sitzung am 11. Juni 1884 –
Verh. Naturforsch. Ver. Brünn, roč. 23, č.31-32, Brno
Novák J. (1957): Hyalit z Medlovic –
Časopis Vlast. spolku musejního, roč. 56, č.207-208, Olomouc
Rzehak A. (1901): Das Porzellanitvorkommen von Medlovitz bei
Gaya in Mähren und die Verbreitung der Congerienschichten am Südabhange des
Marsgebirges.– Verh. Geol. Reichsansts, roč. 2, č.33-40, Wien