Minerály zaniklých lignitových dolů v širším okolí Kyjova

Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687 03, mbedan@seznam.cz

---

Úvod

Jihovýchodně od Chřibů a jižně od Ždánického lesa se rozkládá Kyjovská pahorkatina s  horninovým zastoupením, které tvoří zejména vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové pískovce, jíly, jílovce, slíny, slínovce, břidlice a slepence. V okolí Kyjova k nim navíc přibývají i menilitové břidlice. V celém tomto území směrem k Hodonínu a Břeclavi docházelo v období mladších třetihor v etapě panonu k vysychání moře, které se zde vyskytovalo. Postupně docházelo k vyslazování mělkých mořských okrajových depresí a k jejich přeměně na sladkovodní panonská jezera. Vznikající močály po určité době zarůstaly listnatou stromovitou vegetací. Poměry pro vytvoření podmínek vzniku lignitu se v období panonu objevily dvakrát – ve spodním panonu a na počátku svrchního panonu. Ve spodním panonu se močály vytvořily jen v úzkém pruhu při severním pobřeží tehdejšího obrovského jezera. Lignitová sloj tady vznikla na dnešních katastrech Kyjova, Kelčan, Žeravic, Ježova, Osvětiman, Medlovic, Domanína, Milotic, Šardic, Hovoran a Čejče. Tato sloj, jež je nejmocnější u Kyjova – něco málo přes 3 metry, u Hovoran dokonce pouze okolo 1 metru, byla pojmenována Kyjovskou slojí. Na začátku svrchního panonu byla již močály a pralesy pokryta celá oblast Pomoraví, také vegetační doba byla delší a proto se zde vytvořila sloj poměrně mocnější – v oblasti mezi Mutěnicemi, Hodonínem a Břeclaví, která byla pojmenována Dubňanskou slojí. Ta se také vyskytuje mezi Bzencem a Rohatcem.

Obě sloje vystupují zcela u povrchu, kdežto jinde jsou ponořeny do velkých hloubek (přes 1000 metrů). Tyto skutečnosti mají původ v tektonické stavbě oblasti (Dlabač 1948).

Kyjovská sloj směrem od Kelčan k Domanínu tvořila kelčansko–domanínskou pánev. Lignit byl tady dobýván v několika dolech v Kelčanech, Žeravicích a také v Ježově. Druhou oblastí rozsahu Kyjovské sloje je kyjovsko–čejčská pánev, situovaná mezi Kyjovem a Čejčí. Lignit se tady těžil ve více dolech na katastrálním území Kyjova, Milotic, Šardic a Hovoran.

Daleko rozsáhlejší Dubňanská sloj zasahovala do dvou oblastí, a to jednak mezi Mutěnicemi, Dubňany, Ratíškovicemi, Hodonínem a Břeclaví, a jednak mezi Bzencem a Rohatcem. Posledním dodnes otevřeným dolem v Dubňanské sloji je lignitový důl u Mikulčic.

Historie dolování a výskyt minerálů v kelčansko–domanínské pánvi

Kelčany

Lignit se u Kelčan začal těžit v r. 1853. Nejdříve byl zbudován důl Hubert. V l. 1864-65 byla vyražena 760 m dlouhá štola Barbora I s větrací jámou ve svahu nad bývalým cukrovarem, kde se těžilo až do r. 1952. Postupně byly zbudovány šachty Theodor, Theodor II, Helena, Hubert, Barbora, větrací jámy Barbora a Rajny a další 2 těžní a 2 větrací šachty. Cihlový portál bývalé štoly Barbora I je viditelný východně od obce, jihovýchodně od bývalého cukrovaru, u cesty z Kelčan do Žadovic v místě, kde cesta prochází malým lesíkem.

Kelčany - Ústí štoly - důl Barbora I s informační cedulí (2007)

Později byly vpravo nad bývalým cukrovarem ve svahu zbudovány šachty Concordia, Engelbert I, Engelbert II, Amalia a Sofie, jámy František a Mašinšachta. Většina těchto důlních děl byla zlikvidována před r. 1946. V r. 1948 byl založen nový důl Prokop, který byl v provozu do r. 1958. V sousedství obytných budov nad cukrovarem u sadu je informační cedule se soupisem starých důlních děl. Pokud se vydáme od obytných budov nad cukrovarem sadem vzhůru cestou do Kelčan, objevíme dalších 5 informačních cedulí o místních dolech. Likvidace štoly Barbora I byla ukončena r. 1967. Štola je pouze zazděná, není zasypána. Halda štoly Barbora I byla situována hned za cukrovarem, v současnosti je halda zcela rozvezená.

Kelčany - Býv. areál lignitových dolů s informační cedulí (2007)

V době těžby se v nadloží lignitu v kongeriových vrstvách nacházel epsomit ve formě větších vláskovitých a jehličkovitých hnízd s délkou jehlic do 3 cm. Halotrichit tvořil máslovité partie. Hexahydrit vytvářel v nadloží lignitu vláskovité a jehlicovité shluky s délkou jehlic do 2 cm. Kelčany byly pro hexahydrit jeho třetím nalezištěm na světě a vůbec prvním na Moravě, druhým nalezištěm hexahydritu na Moravě byla hořící halda lignitového dolu Elektra u Bzence (Kruťa 1944). Dalším nerostem, který se nalezl v Kelčanech, byl alunogen, jenž se vyskytoval společně s epsomitem.

Mascagnin – Kelčany - 5x4 cm Mascagnin – Kelčany - 4x4 cm

(Depozitář MZM Brno) (Depozitář MZM Brno)

V horní části lignitové sloje se vyskytoval melanterit ve formě hnízd, krápníků a ledvinovitých povlaků (Kruťa 1948). Na lignitu se vzácně nacházely nálety a shluky markazitu. Velmi hojný byl v jílových polohách v lignitu a na lignitu samotném sádrovec ve formě drobných jehlicovitých krystalů, které pokrývaly i stěny chodeb.

Na hořící haldě dolu Barbora I za bývalým cukrovarem se nacházela recentní síra – drúzy žlutozelených jehličkovitých a tabulkovitých krystalků na lignitu. Dalším nerostem, nalezeným v Kelčanech na haldě, který vznikl při požáru uhelné haldy, byl mascagnin, který vytvářel šedobílé a nažloutlé povlaky, kůry a kulovité agregáty. V podloží lignitové sloje v tercierním písku se nalezl rohovec, pazourek a zkřemenělé dřevo. V pískovci byl nalezen trubkovitý limonit (Kruťa 1948).

Kelčany – Cesta sadem ve směru býv. lignitových dolů s informační cedulí (2007)

Žeravice u Kyjova

Lignit se v Žeravicích těžil v dole Barbora II, situovaném po pravé straně silnice z Žeravic do Těmic, vlevo od fotbalového hřiště. Štola Barbora II se začala razit v r. 1939. Průzkum byl prováděn v l. 1953-54, dobývala se Kyjovská sloj o mocnosti okolo 3,4 m. Štola není zasypána, pouze byla znepřístupněna zazděním v r. 1995.

Žeravice – Budova býv. lignitového dolu a výchoz vpravo nad štolou Barbora II (2007)

Upozornění pro návštěvníky: zazděné ústí štoly Barbora II se nachází na soukromém pozemku, což není vůbec zřejmé. Pozemek není nijak označen, natož oplocen, takže z případné návštěvy může vzejít konflikt s momentálním majitelem pozemku. Halda dolu je v současnosti zcela rozvezena.

Žeravice – Zazděný vchod do štoly Barbora II s informační cedulí (2007)

V lignitu v dole Barbora II byla nalezena menší drúza křišťálu (Kruťa 1948). Na haldě dolu se nacházely pecky zemitého a okrovitého limonitu. Markazit se vyskytoval jako nálety a bradavičnaté shluky v lignitu. Rozkladem markazitu vznikl melanterit jako rozpadavé vláknité žlutohnědé agregáty. Sádrovec zde tvořil malé ložisko v lignitu v jílové oblasti. Nalezly se krásné medově žluté krystaly, seskupené v drůzy, v kulovité a ježkovité útvary a v růžice.

Síra - Žeravice u Kyjova - Rosickýit - Žeravice u Kyjova - 9x6 cm

6x6 cm (Depozitář MZM Brno) (Depozitář MZM Brno)

Při požáru lignitové haldy se vytvářel mascagnin ve formě šedobílých, našedlých a nažloutlých povlaků, kůr a kulovitých agregátů. Síra vznikla recentně při požáru haldy, tvořila skupiny drobných jehličkovitých krystalků a tabulek, také shluky, nálety a kapky. Dle prof. Sekaniny se zde vyskytovaly všechny tři přirozené modifikace síry, tj. alfa, beta a gama – rosickýit (Kruťa 1948).

Prof. Sekanina ze zdejší haldy také popsal koktait - tehdejší nový minerál v systému. Koktait tvoří jehličkovité xx podle „c“ do délky 2 mm, zploštělé podle [100]. Je bezbarvý, čirý, na vzduchu stálý, rozpustný ve vodě za vylučování sádrovce. V Žeravicích byl koktait nalezen jako pseudomorfózy po sádrovci (Bernard, Rost 1992).

Ježov

Důl Prokop, situovaný vpravo od silnice mezi Ježovem a Žeravicemi v trati Luby, byl zbudován již před 2. sv. válkou, většina štol a šachet byla zlikvidována před r. 1946. Jediná štola Pokrok je pozdějšího data, byla vybudována v r. 1949 a zlikvidována v r. 1964. Lignit byl těžen 2 těžními šachtami Pokrok, šachtami Helena a Heliodor a ze štoly Pokrok. Areál dolu je viditelný z hlavní silnice směr Kyjov – Žeravice, vede k němu asfaltová cesta mezi poli.

Ježov - Areál býv. dolu Pokrok (2007)

V areálu bývalých ježovských dolů je umístěna kovovýroba soukromé firmy, majitelé jsou bez jakýchkoli problémů vstřícní návštěvám a podání informací o bývalé hornické činnosti.

Ježov - Areál býv. dolu Pokrok – Informační cedule (2007)

V r. 1948 se zde začal budovat nový důl Pokrok. V l. 1949 – 1963 tady probíhala těžba lignitu v Kyjovské sloji kelčansko-domanínské pánve. Sloj měla mocnost okolo 3 m. V r. 1964 byla ukončena likvidace štol a šachet. Ústí štoly Pokrok, které je po zhruba 7 m zasypané pískem, se nachází za bývalou hlavní těžní budovou směrem nahoru k polím. V areálu dolu a na okolních polích je umístěna řada informačních cedulí u zlikvidovaných důlních děl. Z pozůstatku důlního díla Helena je zřejmý výtok důlní vody. Hlavní důlní halda je zlikvidovaná.

Ježov – Pozůstatek ústí štoly Pokrok (2007) Informační cedule před areálem (2007)

V lignitu se nacházel markazit (bradavčité agregáty a povlaky), druhotně rozkladem markazitu vznikal melanterit (světle zelené vláknité až vláskovité agregáty), v jílových polohách v lignitu se nacházel sádrovec (kulovité shluky šedobílých a jílem znečištěných krystalů a růžicové agregáty). Na schránkách fosilií v jílu se vyskytoval manganomelan (Kruťa 1966).

Fosilie panon. mlžů - Ježov – Limonit - Ježov - Pole u býv. dolu

Pole u býv. dolu Pokrok (vl.sběr 2007) Pokrok - 4x3 cm (vl. sběr 2007)

Kalcit - konkrece - Ježov - Pole u Kalcit - cicváry - Ježov - Pole u býv.

býv. dolu Pokrok - 4x3 cm (vl. sběr 2007) dolu Pokrok (vl. sběr 2007)

Historie dolování a výskyt minerálů v kyjovsko – čejčské pánvi

Kyjov

Těžbu lignitu v Kyjově zahájil starohrabě Hugo Salm-Reiferscheidt. Nejprve se těžilo v dolech Hugo I a Hugo II, které byly situovány v Kyjově při silnici na Kostelec. R. 1870 byl otevřen důl František se štolou délky 2,5 km. R. 1902 se začalo těžit v dole Hugo IV, přejmenovaném po r. 1945 na důl František Sušák. Těžilo se v něm do r. 1961. Dodnes je zachované ústí štoly, viditelné východně od silnice do Kostelce a Kelčan na nádvoří nedokončeného zimního stadionu.

Kyjov - Ústí štoly - důl František Sušák (2007)

Největším odběratelem lignitu byly kyjovské sklárny. Zdejší lignit byl údajně velmi kvalitní a měl velikou výhřevnost.

Dle informací místních obyvatel je severovýchodní část Kyjova těžbou lignitu hodně zasažena, celá zdejší oblast je poddolována. Údajně tady dochází často k velikým prasklinám domů, postavených na poddolovaném území. Po 2. světové válce zde dokonce jednou došlo k propadu vozu s koňmi z povrchu do starší štoly. V blízkosti rekultivované a stromy osázené haldy, která se nachází za štolou „František Sušák“, je zahrádkářská kolonie, kde před lety došlo k propadu jednoho z obyvatel do štoly při polních pracích na zahrádce.

Kyjov - Rekultivovaná halda dolů Hugo I-IV a František (2007)

V lignitu a také v tercierních štěrcích se nacházely ledvinité konkrece markazitu. Na konkrecích markazitu se vyskytovaly výkvěty melanteritu. V lignitu byla v hnízdech nalezena i zkamenělá, valchovitu podobná pryskyřice rhetinit. Z nadloží lignitu z jílových vrstev byly popsány konkrece, růžice a jednotlivé krystaly sádrovce (Kruťa 1948).

Sádrovec – Kyjov - 5x4 cm Rhetinit v Lignitu – Kyjov - 7x8 cm

(Depozitář MZM Brno) (Depozitář MZM Brno)

Milotice

V okolí obce se lignit začal těžit pod kopcem Náklo zhruba 2 km JJV od obce po zelené turistické značce. Nejprve byly otevřeny těžní jámy Julius, Marie a Františka s větrací jámou (výstavba jam v l. 1825-27, likvidace r. 1872).

Milotice – Prostor situování býv. dolů Julius, František a Františka de Paula se štolami a těžními jámami (2008)

Postupně byly zbudovány štoly Františka (výstavba v r. 1852, likvidace r. 1870), Antonie (výstavba v r. 1917, likvidace r. 1947) a důl Františka de Paula s větrací jámou (výstavba v r. 1914, likvidace r. 1947), dále těžní štola Žofie (výstavba v r. 1940, likvidace r. 1959), druhá štola Žofie (výstavba v r. 1943, likvidace v r. 1957), větrací jáma (výstavba v r. 1949, likvidace v r. 1957), doly Bedřich (těžba v l. 1940–61) a Apollo (otevřen v r. 1945).

Milotice – Prostor situování býv. dolu Žofie se štolami a těžními jámami (2008)

Většina pozůstatků těchto důlních děl se nachází na úpatí kopce Náklo a na polích pod kopcem vlevo od polní cesty z Milotic (zelená turistická značka), zbytek je na druhé straně cesty vpravo pod vinohrady.

Milotice – Pole u býv. těžních jam Fosilie panon. mlžů - Milotice – Pole

s úlomky fosilií (2008) u býv. dolů Julius a František (2008)

Haldy po těžbě zde nejsou zachovány. Veškerá důlní díla jsou zlikvidována, nejsou zasypána, pouze zabořena. Pouze některé větrací jámy jsou zasypány haldovinou.

Opál ve vápenci - Milotice – pole u býv. dolů Julius a František (vl. sběr 2008)

V době těžby se zde nacházel kalcit, který tvořil sintry, stmelující vrstvy lignitu a kongerií, limonit – zemitý a okrovitý (v dole Apollo). Markazit tvořil masivní hlízy a konkrece v lignitu a také bradavčité povlaky. Melanterit, vzniklý rozkladem markazitu, se nacházel ve formě vláskovitých a zrnitých agregátů, sádrovec – jako šedobílé až průsvitné jehličky na trhlinách lignitu (Kruťa 1948).

Miner. se sírou - Milotice - Pole u Kalcit – sintr - Milotice - Pole u

býv. dolu Julius (vl. sběr 2008) býv. dolu Julius (vl. sběr 2008)

Limonit, Fosilie - Milotice - Pole u Limonit - Milotice - Pole u

býv. dolu Julius (vl. sběr 2008) býv. dolu Julius (vl. sběr 2008)

Limonit - konkrece - Milotice - Pole u Rohovec - Milotice - Pole u

býv. dolu Julius (vl. sběr 2008) býv. dolu Julius (vl. sběr 2008)

Kalcit – „cicvár“ - Milotice - Pole u Kalcit – „cicvár“ - Milotice - Pole u

býv. dolu Julius (vl. sběr 2008) býv. dolu Julius (vl. sběr 2008)

Šardice

V okolí Šardic byl lignit objeven okolo r. 1830 geologickým průzkumem v tratích Pustý, Hejtmanka a Hoferka. Těžit ve větším množství se začal r. 1872 postupnou otvírkou řady menších dolů - Barbora, Maria-Anna, Josef a Ludvík, František Josef I. a II., Hildegard, Vilhelm, Moritz, Amálie, Katarina, Herman, Otto, Marianna. R. 1891 byl provoz na všech dolech zastaven a šachty byly opuštěny až do r. 1909. V roce 1913 byl otevřen veliký důl Julius kde probíhala těžba do r. 1922 a posléze v letech 1940-1958. V r. 1939 zde začala s těžbou firma Baťa ze Zlína. Po požáru dolu začal provoz na vedlejším dole Julius II, jenž byl r. 1960 přejmenován na důl 9. květen. Těžba tam probíhala do r. 1978.

Šardice - Důl 9. květen (historická fotografie)

V r. 1956 se začal v části Nivy u silnice na Mistřín stavět důl „D“, vlivem špatných geologických podmínek však nebyl dokončen a stal se zásobárnou pitné vody. R. 1965 se začalo těžit na posledním zbudovaném dole Dukla v místní části Sviňská dolina. V r. 1970 zde došlo ke katastrofě, kdy vlivem náhlého zatopení dolu po veliké bouři zahynulo 34 horníků. Po odstranění následků katastrofy se v r. 1973 začalo v dole znovu těžit, a to až do r. 1992. Poté byla těžba lignitu definitivně zastavena a byla zahájena likvidace dolu - ukončená v prosinci 1993 (Internet. stránky obce Šardice).

Šardice - Důl Dukla (historická fotografie) Sádrovec – Šardice - 7x8 cm

(Depozitář MZM Brno)

Ukončení těžby lignitu v Šardicích před 15 lety bylo i přes veliké zůstatkové zásoby lignitu zdůvodněno tím, že důl Dukla je nejstarší v revíru a také, že lignit i přes svou nejlepší výhřevnost ze všech jihomoravských dolů měl 2,5 %-ní obsah síry.

Šardice – Areál býv. dolu Dukla s rekultivovanou haldou (2008)

V lignitu se nalézaly nálety a hroznovité povlaky markazitu. Na haldách dolů se nacházel zemitý a nečistý limonit – vznikl zvětráváním markazitu. V lignitu se vyskytoval sádrovec ve formě hnízd a drúz velikosti pěsti a větší a též ve formě vláknitých agregátů.

Šardice – Areál býv. Ústředního zásobníku (2008)

Největší nalezená ukázka sádrovce je vystavena ve sbírkách Masarykovy univerzity v Brně. Dosahuje rozměrů 43 x 30 cm a hmotnosti 17 kg. Obsahuje krystaly až 9 cm dlouhé (Kruťa 1948).

Sádrovec – Šardice - 13x11 cm Sádrovec – Šardice - 6x4 cm

(Depozitář MZM Brno) (Depozitář MZM Brno)

Hovorany

V okolí Hovoran se lignit těžil v 19. stol. v dolech Všemoc Boží jižně od obce a vlevo od silnice do Hodonína, později také v novém dole Rosa jižně od kostela nad rybníkem a v dole Ivanka. Později byl zbudován důl Obránců míru v polích v části Bařina, vlevo od silnice z Šardic do Hovoran, odkud byl lignit lanovkou dopravován do Ústředního zásobníku v Šardicích.

Hovorany – pole u cesty k býv. dolu Hovorany –prostor býv. dolu

Obránců míru - s nálezy fosilií (2008) Obránců míru (2008)

V době těžby se nalézal v lignitových dolech markazit, který tvořil nálety na lignitu. Jeho větráním vznikal recentní melanterit (vláknité a stébelnaté bledě zelené kůry). V Mor. zemském muzeu v Brně jsou uloženy ze starších sběrů pěkné krystaly sádrovce z Hovoran z jílových poloh v lignitu o rozměrech až 14 x 4 x 1,5 cm. Sádrovec také tvořil růžice, znečištěné černými uzavřeninami lignitu (Kruťa 1951).

Sádrovec – Hovorany - 14x5 cm Fosilie panon. mlžů - Hovorany – Pole

(Depozitář MZM Brno) u cesty k býv. dolu Obránců míru (2008)

Současné možnosti sběru a výhledy do budoucna

Veškeré haldy lignitových dolů Kyjovské sloje jsou zlikvidovány a rekultivovány, tudíž bez možnosti nálezů. V r. 2002 byl navštíven zalesněný výchoz vpravo nad štolou Barbora II v Žeravicích, ovšem kromě lignitu a kalcitu ve formě tzv. cicvárů a hornin zde nebylo nalezeno vůbec nic.

V listopadu 2007 byly navštíveny pozůstatky důlních děl kelčansko-domanínské pánve v Kyjově, Kelčanech, Žeravicích a Ježově. Kyjovská halda, která byla společnou haldou i pro kyjovské sklárny, je těžce zrekultivována a zalesněna. V Žeravicích a Kelčanech jsou haldy zcela zlikvidovány. Pouze v Ježově na poli vedle pozůstatků šachet dolu Pokrok byl nalezen kalcit ve formě „cicvárů“ vel. do 7 cm, v jednom vzorku byl nalezen hnědý rohovec ve vápenci vel. 3x3 cm. Na vápnitých pískovcích se objevovaly povlaky manganomelanu, v dutinách pískovců limonit, tvořící povlaky a bradavičnaté útvary. Celkem hojné zde jsou části schránek panonských fosilií z okolních jílů, převážně se jedná o druhy z řad Congeria, Melanopsis a Unio.

V květnu 2008 byly navštíveny pozůstatky důlních děl v Miloticích, Hovoranech a Šardicích. V Miloticích na polích v blízkosti zlikvidovaných štol, jam a šachet jsou k nalezení velmi hojné úlomky schránek panonských fosilií, převážně se jedná o mlže Melanopsis a Congeria. V některých částech polí je úlomky vápnitých schránek fosilií půda zcela zbarvena do bíla. Hojný je zde kalcit ve formě různých sintrů a také písčitovápenných konkrecí, neboli tzv. cicvárů. Ty vznikly takovým způsobem, že pokud se slinité písky dostaly do styku s atmosferickou vodou, vyplavil se z nich uhličitan vápenatý, který se, rozpuštěný v povrchové vodě, vyloučil kolem nějakého zrna písku, čímž byl dán základ k vytvoření konkrece. Další voda, která prosakovala do spodních poloh, dodávala nový přísun vápence, který se po vyloučení koncentricky ukládal kolem vzniklého „zárodku“, stmeloval sousední zrnka písku a tím konkrece dále narůstala. Srůsty několika kulovitých konkrecí v dvojče nebo trojče byly místními v okolí Kyjova nazývány „panenkami“. Na poli u býv. štoly Františka byl v jednom vzorku vápence nalezen zarostlý sklovitý průhledný opál, který z této lokality doposud nebyl popsán. Jeden nalezený zvětralý vzorek horniny obsahuje také nažloutlé povlaky minerálu se sírou (blíže neurčeno). Hojné jsou zde limonitické konkrece a různé úlomky částečně zuhelnatělých dřev, jako pozůstatky staré těžby lignitu.

V Hovoranech byly přístupy ke starým důlním dílům zcela nemožné z důvodu osázení přístupových polí značně vzrostlou řepkou olejkou a jinými zemědělskými plodinami. Na neosázeném poli před důlním dílem Obránců míru byly nalezeny schránky panonských fosilií mlže Melanopsis.

V Šardicích je v areálu dolu Dukla několik soukromých firem. Vlevo od tohoto areálu je rekultivovaný a stromy osázený pozůstatek důlní haldy bez možnosti nálezů. V bývalém areálu dolu 9. květen provozuje výrobu soukromá firma. Obdobně je tomu i v areálu bývalého Ústředního zásobníku, nebyla zde objevena žádná zachovalá halda.

Veškeré dnes již bývalé doly kyjovské sloje přešly pod správu společnosti DIAMO státní podnik, odštěpný závod GEAM Dolní Rožínka, pod který spadají i bývalé Jihomoravské lignitové doly Hodonín. Od roku 2002 se státní podnik podílí na likvidačních a  sanačních pracích v oblasti lignitových dolů Hodonín. Důlní díla byla zlikvidována s ohledem na zajištění stability objektů na povrchu a výběrem nejlevnější možné varianty. V současné době jsou dokončovány rekultivační práce na povrchu a vypořádání majetku (Internet. stránky Diamo, odštěpný závod Geam). U většiny starých důlních děl byly po jejich rekultivaci umístěny informační cedule s příslušnými údaji o SDD.

Snad jednou přijde doba, kdy se některé z lignitových dolů Kyjovské sloje opět otevřou aspoň v montanistickém duchu jako součást prohlídkových tras a exkurzí, kde by mohla být možnost ověřit některé ze starších nálezů.

Dokladované vzorky – Depozitář Moravského zemského muzea, sbírka autora příspěvku

Fotodokumentace – M. Bedáň

Historická fotodokumentace Šardických dolů – Archiv OÚ Šardice.

Poděkování

Panu RNDr. Stanislavu Houzarovi, Ph.D., vedoucímu Mineralogického oddělení Moravského zemského muzea za umožnění fotodokumentace minerálů ze starších sběrů, uložených v depozitáři MZM Brno, a také panu Mgr. Vladimíru Hrazdilovi za asistenci při fotografování vzorků.

Literatura

Dlabač M. (1948): Slovácké uhlí. – Masarykovou stopou, Uherské Hradiště, 2, 11-12.

Kruťa T. (1944): Mineralogický výzkum Slovácka. – Okres uherskoostrožský. I.díl. – Úprkův kraj, Uherské Hradiště, 3, 15.

Kruťa T. (1948): Mineralogický výzkum Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku musejního, Olomouc, 57, 121-131.

Kruťa T. (1951): Mineralogický výzkum Slovácka – Hodonínský a Ždánický okres. – Časopis Mor. muzea, Vědy přírodní, Brno, 36, 31.

Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, 128, Brno.

Bernard J. H., Rost R. a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. - Academia Praha, 298-299. Praha.

Internetové zdroje

Stránky obce Šardice: http://www.sardice.cz: Hornická činnost v obci.

Stránky Diamo, odštěpný závod Geam: http://www.diamo.cz/geam/: Jihomoravské lignitové doly Hodonín