Výskyt sádrovce
v bývalé cihelně v Krumvíři
Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687
03, mbedan@seznam.cz
Zhruba 35 km JV od Brna, 26 km od
Hodonína - při silnici, spojující Hodonín s Brnem, asi 6 km východně od
Klobouk u Brna, leží obec Krumvíř. Uprostřed obce zhruba 700 m SVV od
kostela vpravo od silnice z Terezína směrem na Klobouky u Brna se nachází
v trati „Záviště od cihelny“ areál bývalé cihelny, kde je dnes soukromá
továrnička na keramiku. Vzadu za keramičkou se nachází hliniště, ve kterém se
těžila hlinařská surovina pro potřeby kdysi místní cihelny. K cihelně vede
asfaltová cesta, odbočující uprostřed obce u mateřské školy vpravo
z hlavní silnice Hodonín – Brno, po zhruba 100 m se dostaneme přímo
k bývalé cihelně. V hliništi je v současnosti vyježděno několik
cest, které slouží místní mládeži k motokrosovým sportům.
Krumvíř – cihelna – pohled
na V-svah (2008) Krumvíř – cihelna –
profil v levé části (2008)
V cihelně jsou odkryty sedimenty
ždánicko-hustopečského souvrství (eger), tvořící součást ždánické jednotky
vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. V
hliništi cihelny se dnes již netěží, její prostřední svah je zarostlý.
Krumvíř – cihelna – profil
v levé části (2008) Krumvíř –
cihelna – výchoz ve V-svahu (2008)
Těžená surovina
Předmětem těžby suroviny pro cihelnu byla
spraš, což je žlutavá nebo hnědavá hlína, tvořená velmi drobnými částečkami
křemene, živce, kalcitu a jiných nerostů. Je to jemnozrnná eolická hlína,
porézní a zemitá, jež je slabě stmelena a proto se hodně drolí. Spraš
představuje eolický sediment, jehož materiál pochází z krajin pokrytých
listnatými lesy (Pellant 1992).
V levé části cihelny je několik
zachovalých profilů, ve kterých lze vidět vrstevní horninové sledy. Pod 2 až 3
m mocnou vrstvou světle žlutohnědé spraše až jílu zde vystupuje okolo 8 m mocná
poloha hustopečských slínů (Kruťa 1966), také v hojné míře šedé a
šedohnědě proužkované jílovce s tenkými vložkami šedých jílovitých
prachových písků. Jílovce jsou místy silně vápnité, v některých částech
jsou písčité. V několika polohách destičkovitě odlučných jílovců jsou
přítomny lávky jemnozrnných pevných vápnitých pískovců.
Krumvíř – cihelna – silně vápnité polohy v profilu v levé části (2008)
Z paleontologie byly odtud různými
autory popsány nálezy pyritizované fauny foraminifer, z makrofauny
zde byly nejhojnější různé kosterní zbytky ryb
(byly zde nalezeny i druhy se světelnými orgány). Dále je odtud popsán
výskyt druhově chudé flóry s mořskými řasami, koniferami a krytosemennými
rostlinami (Zimák a kol. 1997).
Krumvíř – cihelna –
nalezené sádrovce (2008)
Sádrovec
Ve světle šedém slínu se objevovaly
bohaté polohy sádrovce. V současnosti, vzhledem k ukončení
těžby v hliništi, jsou nálezy mnohem skromnější. Při návštěvě
v květnu 2008 bylo možné drobnější krystaly a konkrece nalézt prakticky
v celém prostoru hliniště pod jeho V-svahem, nejlepší nálezy byly přímo
v tomto svahu.
Sádrovec
- Krumvíř (2008)
Sádrovec - Krumvíř (2008)
Sádrovec
byl na odkryvu složkou, která znehodnocovala těženou cihlářskou surovinu.
Sádrovec vznikal zvětrávacím procesem, kdy se přítomný pyrit oxidoval za vzniku
nestabilních síranů železnatého a železitého a volné kyseliny sírové, jež
reagovala s okolními sedimenty, bohatými na vápník, a tímto způsobem vznikal
sádrovec. Takovou reakcí vzniklé směsi vodnatých oxidů železa způsobují rezavé
zabarvení okolních sedimentů.
Sádrovec - Krumvíř (2008) Sádrovec - Krumvíř (2008)
Sádrovec tvoří kulovité, eliptické a
ledvinovité konkrece. Max. nalezená velikost konkrecí byla do 7 cm. Barva
sádrovců je většinou žlutošedá, šedá, někdy jsou sádrovce průhledné. Povrch
konkrecí je u několika vzorků drsný, což je způsobeno drobnými a hustě
nahloučenými krystaly.
Sádrovec - Krumvíř
(2008)
Sádrovec -Krumvíř (2008) – kul. forma (2008)
Některé nalezené konkrece jsou částečně
duté, od střední části rozpraskané a mají radiálně paprsčitou strukturu. Na
tyto konkrece narůstají ježkovité krystaly mladšího sádrovce vínově žluté
barvy.
Krumvíř – cihelna –
nalezené sádrovce (2008)
Samostatné sloupcovité a tabulkovité
krystaly jsou na hodně vzorcích zdvojčatělé podle ortopinakoidu [100], čímž vznikly tzv. „vlaštovčí ocasy“ (Kruťa 1948).
Některé čočkovité krystaly jsou naleptány. Tyto krystaly mají různě zakřivené
plochy a zaoblené hrany a často jsou v nich uzavřeniny jílu. Max. délka
krystalů je do 3 cm.
Krumvíř – sádrovec
(2008)
Krumvíř – sádrovec – „vlaštovčí ocas“(2008)
V pravé části hliniště pod svahem
bylo objeveno několik míst, kde z jílu vyrůstají nové krystaly sádrovce o
max. velikosti do 1 cm. Lze předpokládat, že spolupůsobením kyselých dešťů a
vlivem zvětrávacího procesu se tyto krystaly budou tvořit i v budoucnu,
pokud tahle část hliniště nebude zlikvidována.
Krumvíř – sádrovec v jílu
(2008) Krumvíř – sádrovec (2008)
Některé nalezené vzorky mají ledvinovitou
strukturu, která je tvořená neprůhledným šedým sádrovcem na vrstvách slínu.
Krumvíř – sádrovce –
ledvinovitá forma (2008)
Několik zde nalezených vzorků je tvořeno
typickými růžicovitě uspořádanými ježkovitými agregáty s našedlými, ale i
s čirými krystaly typického sádrovcového tvaru [120], [010], [111], které vyrůstají z jednoho středu. Krystaly v agregátech
jsou většinou jednoduché, mírně protažené podle osy c. Tyhle krystaly tvoří
nejestetičtější formu ze zde nalezených tvarů.
Krumvíř – sádrovec
(2008)
Krumvíř – sádrovec (2008)
Krumvíř
– sádrovec (2008)
Krumvíř – sádrovec (2008)
Krumvíř
– sádrovec (2008)
Krumvíř – sádrovec (2008)
Krumvíř
– sádrovec (2008)
Xylolit
Z oligocenních jílů byl popsán nález
botanicky blíže neurčených fosilních kusů dřeva – xylolitu se zachovalou
strukturou (Kruťa 1966).
Kalcit
V levé části hliniště pod zachovalým profilem bylo
z polohy šedého slínu vydobito několik vzorků s dutinami, které byly
porostlé světle šedými krystaly kalcitu dělového typu s krystaly do
max. velikosti 4 mm.
Krumvíř – kalcit (2008) Krumvíř – kalcit (2008)
Dvě dutiny byly vyplněny kalcitem nažloutlé barvy s čočkovitým vývojem s krystaly do max. velikosti 3 mm.
Krumvíř – kalcit
(2008)
Krumvíř – kalcit (2008)
Krumvíř – kalcit
(2008) Krumvíř – kalcit (2008)
Manganomelan
Na vzorcích slínu s kalcitem se
objevují černé povlaky manganomelanu, které někdy tvoří stromečkovitou
kresbu.
Krumvíř – sádrovec,
manganomelan (2008)
Epsomit
Schnabel popisuje nález výkvětů hořké
soli - epsomitu v tercierních vrstvách (Kruťa 1948).
Závěr
Výskyt sádrovce v sedimentech ždánicko-hustopečského souvrství není v bývalé cihelně v Krumvíři ojedinělý, obdobné výskyty byly staršími autory uskutečněny v širším okolí, např. v Kobeřicích u Slavkova (v tercierních slínech se zde nacházel nejpěknější moravský sádrovec v tmavých nazelenalých vápenato-jílovitých vrstvách a slínech – lokalita je dnes zcela zaniklá). Další výskyty byly např. v Šaraticích v okolí jímacích studní na hořké minerální vody, kde sádrovec vznikal za redukčních podmínek spolupůsobením minerálů, obsažených v minerálních vodách.
Nálezy sádrovce v Krumvíři sice nedosahují takové kvalitativní úrovně, jako např. světoznámé výskyty ve Strkovicích u Loun nebo výskyty ve známém sádrovcovém povrchovém dolu v Kobeřicích u Opavy, příp. v bývalém povrchovém dole v Opavě-Kateřinkách.. Přesto si ale zaslouží připomenutí, jelikož bude brzo tato lokalita zcela zaniklá.
Dokladované vzorky jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.
Veškerá fotodokumentace – M. Bedáň.
Literatura
Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, 148, Brno.
Kruťa T. (1948): Mineralogický výzkum
Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku
musejního, Olomouc, 131.
Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals (Dorling Kindersley Ltd., London, 1992), přelož. Horniny a minerály, Vydavatelství Osveta (1994), 110, Martin, SR.
Zimák J. a kol. (1997): Průvodce ke geologickým exkurzím – Morava – Střední a jižní část. – Vydavatelství Univerzity Palackého,110, Olomouc.