wz

Výskyt sádrovce v bývalé cihelně v Krumvíři

 

Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687 03, mbedan@seznam.cz                  


 

Úvod

      Zhruba 35 km JV od Brna, 26 km od Hodonína - při silnici, spojující Hodonín s Brnem, asi 6 km východně od Klobouk u Brna, leží obec Krumvíř. Uprostřed obce zhruba 700 m SVV od kostela vpravo od silnice z Terezína směrem na Klobouky u Brna se nachází v trati „Záviště od cihelny“ areál bývalé cihelny, kde je dnes soukromá továrnička na keramiku. Vzadu za keramičkou se nachází hliniště, ve kterém se těžila hlinařská surovina pro potřeby kdysi místní cihelny. K cihelně vede asfaltová cesta, odbočující uprostřed obce u mateřské školy vpravo z hlavní silnice Hodonín – Brno, po zhruba 100 m se dostaneme přímo k bývalé cihelně. V hliništi je v současnosti vyježděno několik cest, které slouží místní mládeži k motokrosovým sportům.

 

                   

Krumvíř – cihelna – pohled na V-svah (2008)    Krumvíř – cihelna – profil v levé části (2008)

 

     V cihelně jsou odkryty sedimenty ždánicko-hustopečského souvrství (eger), tvořící součást ždánické jednotky vnější skupiny příkrovů flyšového pásma Západních Karpat. V hliništi cihelny se dnes již netěží, její prostřední svah je zarostlý.

 

                   

Krumvíř – cihelna – profil v levé části (2008)    Krumvíř – cihelna – výchoz ve V-svahu (2008)

 

 

Těžená surovina

     Předmětem těžby suroviny pro cihelnu byla spraš, což je žlutavá nebo hnědavá hlína, tvořená velmi drobnými částečkami křemene, živce, kalcitu a jiných nerostů. Je to jemnozrnná eolická hlína, porézní a zemitá, jež je slabě stmelena a proto se hodně drolí. Spraš představuje eolický sediment, jehož materiál pochází z krajin pokrytých listnatými lesy (Pellant 1992).

     V levé části cihelny je několik zachovalých profilů, ve kterých lze vidět vrstevní horninové sledy. Pod 2 až 3 m mocnou vrstvou světle žlutohnědé spraše až jílu zde vystupuje okolo 8 m mocná poloha hustopečských slínů (Kruťa 1966), také v hojné míře šedé a šedohnědě proužkované jílovce s tenkými vložkami šedých jílovitých prachových písků. Jílovce jsou místy silně vápnité, v některých částech jsou písčité. V několika polohách destičkovitě odlučných jílovců jsou přítomny lávky jemnozrnných pevných vápnitých pískovců.

 

                   

Krumvíř – cihelna – silně vápnité polohy v profilu v levé části (2008)     

 

 

Výskyt fosilií a minerálů a učiněné nálezy

 

Fosilie

     Z paleontologie byly odtud různými autory popsány nálezy pyritizované fauny foraminifer, z makrofauny zde byly nejhojnější různé kosterní zbytky ryb  (byly zde nalezeny i druhy se světelnými orgány). Dále je odtud popsán výskyt druhově chudé flóry s mořskými řasami, koniferami a krytosemennými rostlinami (Zimák a kol. 1997).

 

Krumvíř – cihelna – nalezené sádrovce (2008)

 

 

Minerály

 

Sádrovec

     Ve světle šedém slínu se objevovaly bohaté polohy sádrovce. V současnosti, vzhledem k ukončení těžby v hliništi, jsou nálezy mnohem skromnější. Při návštěvě v květnu 2008 bylo možné drobnější krystaly a konkrece nalézt prakticky v celém prostoru hliniště pod jeho V-svahem, nejlepší nálezy byly přímo v tomto svahu.

 

                  

Sádrovec - Krumvíř (2008)                                Sádrovec - Krumvíř (2008)                                    

 

     Sádrovec byl na odkryvu složkou, která znehodnocovala těženou cihlářskou surovinu. Sádrovec vznikal zvětrávacím procesem, kdy se přítomný pyrit oxidoval za vzniku nestabilních síranů železnatého a železitého a volné kyseliny sírové, jež reagovala s okolními sedimenty, bohatými na vápník, a tímto způsobem vznikal sádrovec. Takovou reakcí vzniklé směsi vodnatých oxidů železa způsobují rezavé zabarvení okolních sedimentů.

 

                 

Sádrovec - Krumvíř (2008)                               Sádrovec - Krumvíř (2008)                                   

 

     Sádrovec tvoří kulovité, eliptické a ledvinovité konkrece. Max. nalezená velikost konkrecí byla do 7 cm. Barva sádrovců je většinou žlutošedá, šedá, někdy jsou sádrovce průhledné. Povrch konkrecí je u několika vzorků drsný, což je způsobeno drobnými a hustě nahloučenými krystaly.

 

                              

Sádrovec - Krumvíř (2008)                               Sádrovec -Krumvíř (2008) – kul. forma (2008)

 

     Některé nalezené konkrece jsou částečně duté, od střední části rozpraskané a mají radiálně paprsčitou strukturu. Na tyto konkrece narůstají ježkovité krystaly mladšího sádrovce vínově žluté barvy.

 

                 

Krumvíř – cihelna – nalezené sádrovce (2008)

 

     Samostatné sloupcovité a tabulkovité krystaly jsou na hodně vzorcích zdvojčatělé podle ortopinakoidu [100], čímž vznikly tzv. „vlaštovčí ocasy“ (Kruťa 1948). Některé čočkovité krystaly jsou naleptány. Tyto krystaly mají různě zakřivené plochy a zaoblené hrany a často jsou v nich uzavřeniny jílu. Max. délka krystalů je do 3 cm.

 

                 

Krumvíř – sádrovec (2008)                               Krumvíř – sádrovec – „vlaštovčí ocas“(2008)

 

     V pravé části hliniště pod svahem bylo objeveno několik míst, kde z jílu vyrůstají nové krystaly sádrovce o max. velikosti do 1 cm. Lze předpokládat, že spolupůsobením kyselých dešťů a vlivem zvětrávacího procesu se tyto krystaly budou tvořit i v budoucnu, pokud tahle část hliniště nebude zlikvidována.

 

                 

Krumvíř – sádrovec v jílu (2008)                      Krumvíř – sádrovec (2008)                                                                           

 

     Některé nalezené vzorky mají ledvinovitou strukturu, která je tvořená neprůhledným šedým sádrovcem na vrstvách slínu.

 

                 

Krumvíř – sádrovce – ledvinovitá forma (2008)

 

    Několik zde nalezených vzorků je tvořeno typickými růžicovitě uspořádanými ježkovitými agregáty s našedlými, ale i s čirými krystaly typického sádrovcového tvaru [120], [010], [111], které vyrůstají z jednoho středu. Krystaly v agregátech jsou většinou jednoduché, mírně protažené podle osy c. Tyhle krystaly tvoří nejestetičtější formu ze zde nalezených tvarů.

 

                 

Krumvíř – sádrovec (2008)                               Krumvíř – sádrovec (2008)

 

                 

Krumvíř – sádrovec (2008)                               Krumvíř – sádrovec (2008)

 

                 

Krumvíř – sádrovec (2008)                               Krumvíř – sádrovec (2008)

 

Krumvíř – sádrovec (2008)                                     

 

 

Xylolit

     Z oligocenních jílů byl popsán nález botanicky blíže neurčených fosilních kusů dřeva – xylolitu se zachovalou strukturou (Kruťa 1966).

 

 

Kalcit

     V levé části hliniště pod zachovalým profilem bylo z polohy šedého slínu vydobito několik vzorků s dutinami, které byly porostlé světle šedými krystaly kalcitu dělového typu s krystaly do max. velikosti 4 mm.

 

                 

Krumvíř – kalcit (2008)                                    Krumvíř – kalcit (2008)

 

Dvě dutiny byly vyplněny kalcitem nažloutlé barvy s čočkovitým vývojem s krystaly do max. velikosti 3 mm.

 

                 

Krumvíř – kalcit (2008)                                    Krumvíř – kalcit (2008)

 

                 

Krumvíř – kalcit (2008)                                    Krumvíř – kalcit (2008)

 

 

 Manganomelan

      Na vzorcích slínu s kalcitem se objevují černé povlaky manganomelanu, které někdy tvoří stromečkovitou kresbu.

 

                          

Krumvíř – sádrovec, manganomelan (2008)        

 

 

Epsomit

     Schnabel popisuje nález výkvětů hořké soli - epsomitu v tercierních vrstvách (Kruťa 1948).

 

 

Závěr

     Výskyt sádrovce v sedimentech ždánicko-hustopečského souvrství není v bývalé cihelně v Krumvíři ojedinělý, obdobné výskyty byly staršími autory uskutečněny v širším okolí, např. v Kobeřicích u Slavkova (v tercierních slínech se zde nacházel nejpěknější moravský sádrovec v tmavých nazelenalých vápenato-jílovitých vrstvách a slínech – lokalita je dnes zcela zaniklá). Další výskyty byly např. v Šaraticích v okolí jímacích studní na hořké minerální vody, kde sádrovec vznikal za redukčních podmínek spolupůsobením minerálů, obsažených v minerálních vodách.

     Nálezy sádrovce v Krumvíři sice nedosahují takové kvalitativní úrovně, jako např. světoznámé výskyty ve Strkovicích u Loun nebo výskyty ve známém sádrovcovém povrchovém dolu v Kobeřicích u Opavy, příp. v bývalém povrchovém dole v Opavě-Kateřinkách.. Přesto si ale zaslouží připomenutí, jelikož bude brzo tato lokalita zcela zaniklá.

 

               

Dokladované vzorky jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.

Veškerá fotodokumentace – M. Bedáň.

 

 

Literatura

 

    Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, 148, Brno.

    Kruťa T. (1948): Mineralogický výzkum Slovácka – Kyjovský okres a okres Klobouky u Brna. – Časopis Vlast. spolku musejního, Olomouc, 131.

    Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals (Dorling Kindersley Ltd., London, 1992), přelož. Horniny a minerály, Vydavatelství Osveta (1994), 110, Martin, SR.

    Zimák J. a kol. (1997): Průvodce ke geologickým exkurzím – Morava – Střední a jižní část. – Vydavatelství Univerzity Palackého,110, Olomouc.