Kamenolom v Křoví u
Velké Bíteše s nálezy alpské mineralizace
Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, 687
03, mbedan@seznam.cz
Zhruba 3 km SV od Velké Bíteše, vpravo od silnice č. 379 Velká Bíteš – Tišnov, na kopci Bítešská horka se nachází činný třípatrový kamenolom, ve kterém se těží jako hlavní hornina bítešská dvojslídná ortorula s četnými vložkami amfibolitů, v malé míře amfibol-biotitových rul a amfibol-biotitových, chloritických, muskovitických a grafitických břidlic a svorů. V kamenolomu se vyskytují i občasné křemenné žíly. Do kamenolomu se dostaneme, pokud projedeme celou obcí a na konci obce se na rozcestí dáme po afaltové cestě vpravo souběžně s modrou turistickou značkou, až dojedeme po zhruba 500 m k vlastnímu lomu. Lokalita s popisovaným kamenolom je součástí bítešské skupiny moravika, a to konkrétně svratecké klenby.
Základem geologické stavby Velkobítešska jsou krystalické břidlice, řazené do dvou regionálně geologických celků. Západně od Velké Bíteše vystupuje velmi rozsáhlý starohorní komplex nazývaný moldanubikum. V okolí Velké Bíteše jej tvoří variety silně přeměněných slídnatých rul s vložkami krystalických vápenců, amfibolitů, eklogitů a hadců. Při prvohorním vrásnění pronikl do krystalických břidlic moldanubika vyvřelý třebíčský masív, tvořený převážně hrubozrnným, amfibolicko-biotitickým syenitem - durbachitem. Východně od Velké Bíteše se rozkládá jednotka krystalických břidlic slaběji přeměněných - fylitů, kvarcitů, pararul, grafitických vápenců, bítešských rul a svratecké žuloruly s pruhy vápenců lažáneckého pásma. Jednotku označujeme jako moravikum, stáří hornin kolísá ve velkém časovém rozmezí od éry starohorní až po prvohorní lažánecké vápence. Moldanubikum a moravikum se stýkají na zlomovém pásmu směru JZ-SV. Střední část pásma probíhající při záp. okraji Velké Bíteše se nazývá bítešský zlom (Velká Bíteš 2001).
MP01. Mapka situování lomu L01. Křoví –lom – J a JZ -1. patro (červen 2008)
Těžené horniny
Nejvíce zastoupenou zdejší těženou horninou je dvojslídná bítešská ortorula, jež vznikla za vysokého stupně regionální metamorfózy z vyvřelých hornin. Následkem vysokých teplot a tlaků byly minerály, podílející se na složení ortoruly, rozděleny do proužků. Ortorula je světlejší hornina, složená hlavně z porfyroblastů živců – draselného živce (ortoklas, oligoklas, albit) a kyselého plagioklasu. Dále je ve složení ortoruly zastoupen křemen, v menší míře hornina obsahuje i slídy – tmavý biotit a světlý muskovit. Ortorula se vyznačuje okatou texturu a deskovitou břidličnatostí. Celý horninový komplex v kamenolomu je silně provrásněný. U typu horniny, který tvoří okatou rulu, je rulovité pruhování poněkud zatlačeno její okatou stavbou (Pellant 1992).
Bítešská ortorula je přeměněný granit kadomského stáří (600 mil. let), jež původně patřil ke kontinentu Gondwana, jehož pozůstatky jsou na východním okraji Českého masívu. V období variské kolize se zdejší kontinentální kůra podsouvala pod centrum Českého masivu a došlo k výsledné metamorfóze hornin. Jelikož měly horniny nižší průměrnou hustotu, nedošlo k jejich podsunutí do větší hloubky. Tak se oddělila 2-3 km mocná rozsáhlá plochá tělesa, jež u povrchu vytvořila tzv. příkrovy (Marková 2008).
L02. Křoví – lom – 1. a
2.patro v J-části L03.
Křoví – lom 2.patro– zvrásněné polohy
(červen 2008) ortoruly (červen 2008)
Druhou nejvíce zastoupenou horninou v kamenolomu je amfibolit. Tato hornina vznikla převážně přeměnou vyvřelých hornin (např. doleritů) - se středním a vysokým stupněm metamorfózy. Amfibolity jsou bazické horniny s tholeitickým trendem, jež mají střední až vysoký obsah K2O, přičemž svým geochemickým charakterem se podobají bazaltům oceánského dna (Štelcl, Vávra, Zimák 2006-2009). Zdejší amfibolit je tmavě šedé až černé barvy, tvoří v ortorule jemně provrásněné polohy a žíly centimetrových až decimetrových mocností se zřetelnou foliací. Amfibolit je složen převážně z amfibolu a plagioklasu. V menší míře je zastoupen křemen, biotit, granát, minerály epidotové skupiny a také titanit, chlorit, karbonáty, apatit a zirkon.
L04. Křoví – lom – SV část (červen 2008) L05. Křoví – lom – J část (květen 2009)
Něco málo o kamenolomu
Kamenolom Křoví byl původně lom Státní správy silnic, takže se lámaný materiál používal převážně na silniční kamenivo. Nyní je kamenolom ve vlastnictví společnosti COLAS CZ a.s. - závod Křoví. Pro vstup do lomu je nutné povolení vedoucího lomu. V severní a severovýchodní části lomu se již netěží, momentálně je těžba pouze na jižním a jihozápadním okraji lomu na 1. a 2. patře. V pravé části lomu za vstupem je umístěna technologická linka na zpracování lomového kamene na drcené kamenivo, které se používá jak pro vlastní spotřebu společnosti (do cementobetonových krytů vozovek, pro drážní stavby, pro silniční stavby do asfaltových vrstev atd.), tak i na prodej pro potřeby betonárek, stavebních firem a soukromníkům (Colas CZ 2007).
Kamenolom je zajímavý výskytem alpské mineralizace v bítešské ortorule s jejími typickými minerály, a také výskytem granátů – almandinu a spessartin-almandinu v amfibolitech a amfibol-biotitových břidlicích. O teorii vzniku alpské mineralizace bylo již pojednáno v několika předchozích číslech Minerálu, takže jen krátce – vlivem hydrotermální metamorfózy, jež proběhla na puklinách metamorfovaných i magmatických hornin za poměrně vysokých nebo naopak nízkých teplot a příznivého tlaku vznikla pestrá škála minerálů, uložených jako shluky, drůzy a povlaky v puklinách a dutinách bítešské ortoruly, amfibolitu a ostatních zde se vyskytujících hornin.
L06. Křoví – lom – J-část 1.
patra L07. Křoví –
lom – vstup na 2. patro
(květen 2009)
(květen 2009)
Učiněné nálezy
Kamenolom byl navštíven celkem 4 x. Poprvé to bylo začátkem července 1997 - tehdy kulminovaly historické povodně na Moravě, tudíž jsme byli nuceni opustit náš velmi rychle se utápějící domov bez elektřiny a pitné vody a uchýlit se na týden na Vysočinu. Bohužel díky vytrvalému povodňovému lijáku byla prozkoumána pouze vstupní část lomu a malá část 2. patra - nalezen byl pouze grafit.
Druhá návštěva se uskutečnila v červnu 2000, kdy bylo za umdlévajícího vedra prozkoumáno 2. patro po odstřelu a část 1. patra (nalezen Křemen, Křišťál, Epidot, Biotit, Muskovit, Chlorit).
Třetí návštěva lomu proběhla až v červnu 2008, kdy se podařilo prozkoumat kompletně celý lom s dostatkem materiálu po odstřelu lomové stěny na 1. patře (nalezen Křemen, Křišťál, Epidot, Biotit, Muskovit, Chlorit, Pyrit, Živce, Adulár, Granát-Almandin, …).
Zatím poslední čtvrtá návštěva byla letos v květnu 2009
cestou z jarní Mineralogické burzy v Tišnově (nalezen Křemen,
Křišťál, Epidot, Biotit, Muskovit, Chlorit, Pyrit, Adulár, Titanit, Karbonáty),
prozkoumána byla opět obě patra.
V lomu bylo prozatím dle obsahu minerálů objeveno sedm typů různých minerálních asociací alpské parageneze:
- První typ (křemen-křišťál-chlorit) je svým složením nejjednodušší a také relativně nejhojnější. Vzorky se nejčastěji vyskytují v křemenných žilách, které pronikají rulou a amfibolity a obsahují až 10 cm veliké dutiny, ve kterých se nachází křemen a křišťál s délkou hexagonálních krystalů do 20 mm. Některé krystaly křemene jsou oboustranně ukončené. Tmavězelenomodrý chlorit, pravděp. chamosit? v dutinách vytváří celistvé masy a povlaky do 6 cm mocnosti.
M01.
Křemen, Křišťál, Chlorit (2009)
M02. Detail předch. vzorku
(Křoví – lom – 1. patro,
vel. 14x10cm)
- Druhý typ (křemen-křišťál-muskovit-chlorit) byl nalezen na 1. patře pouze na jednom vzorku amfibolitu vel.17x10 cm, ve kterém je dutina veliká cca 8x7 cm, jež obsahuje křemen a křišťál s délkou krystalů do 20 mm, které jsou i oboustranně ukončené. Některé krystaly jsou kouřově zakalené. Dále je obsažen muskovit, který vytváří tabulkovité hustě nahloučené krystaly do 5 mm. Třetím minerálem je tmavězelenomodrý chlorit, který v okolí dutiny tvoří na vzorku celistvé masy a povlaky. Jiný typ chloritu se zde vyskytuje v drobných černých krystalcích do 2 mm.
M03.
Křemen, Křišťál, Muskovit, Chlorit (2008)
M04. Detail předch. vzorku
(Křoví – lom – 1. patro,
vel. 16x10cm)
- Třetí typ (křemen-křišťál-živec-chlorit-almandin) byl nalezen na 1. patře ve více ukázkách. Nejzajímavější vývin je na dvou vzorcích horniny. První je vzorek amfibolitu s podélnou dutinou dlouhou cca 8 cm, jež je po obou stranách vystlána krystaly křemene a křišťálu hexagonálního tvaru s délkou krystalů do 4 mm. Ve spodku dutiny je zarostlý krystal křemene kouřové barvy o délce asi 4 cm, na kterém je ještě nasedlý 2 cm dlouhý krystal a další dva menší krystaly. Dutina dále obsahuje nedokonalé krystaly živce do vel. 8 mm. Některé krystalky živce nasedají na krystaly křemene. Třetím minerálem je tmavě červený až téměř černý granát almandin, jehož rhombododekaedrické krystalky do 3 mm nasedají na krystaly křemene. V okolí dutiny se vyskytuje tmavězelenomodrý jemnozrnný chlorit – chamosit.
M05.Křemen,Křišťál,Chlorit,
Almandin (2008) M06. Detail předch.
vzorku
(Křoví – lom – 1. patro,
vel. 14x12cm)
Na druhém vzorku je dutina v amfibolitu menší, zhruba 5 cm veliká. Na okraji dutiny je oboustranná srostlice hexagonálních krystalů kouřově zakaleného křemene až křišťálu o vel. 2 cm, na jedné straně této srostlice je narostlý další krystal. Ve spodní části srostlice jsou ještě dva menší krystaly křemene. V dutině se vyskytují černé bradavičnaté útvary chloritu a drobné krystalky do 2 mm tmavě červeného až černého granátu almandinu. Okolí dutiny je opět prorostlé tmavězelenomodrým jemnozrnným chloritem. Živec v dutině tvoří pouze 1 krystal o vel. 2 mm.
M07. Křemen, Živec,
Chlorit, Almandin (2008) M08. Křemen,
Živec, Chlorit, Almandin (2008)
(Křoví – lom – 2. patro,
vel. 13x10cm) (Křoví
– lom – 2. patro, vel. 14x11cm)
- Čtvrtý typ (křemen-epidot-živec-chlorit) byl nalezen na 1. i 2. patře na několika vzorcích. Je tvořen dutinami s max. 10 mm dlouhými krystaly křemene, jež bývají pokryty povlaky limonitu, ve společenství narůžovělého celistvého živce a drobnými nedokonalými srostlicemi a krystalky žlutozeleného epidotu do vel. 5 mm. Opět je nedílnou součástí výplně dutin tmavězelenomodrý jemnozrnný chlorit.
M09. Křemen, Epidot, Živec,
Chlorit (2008) M10. Křemen, Epidot,
Živec, Chlorit (2009)
(Křoví – lom – 1. patro, vel. 12x9cm) (Křoví – lom – 2. patro, vel. 13x11cm)
- Pátý typ (epidot-živec-adulár-chlorit) byl nalezen na 2. patře na několika vzorcích amfibolitu a je relativně hojným. Je tvořen nedokonalými srostlicemi a neukončenými prizmatickými krystaly a útvary zeleného až žlutozeleného epidotu s velikostí srostlic do 40 mm.
M11. Epidot, Adulár, Chlorit (1998)
(Křoví – lom – 2. patro,
vel. 11x11cm)
M12. Epidot, Adulár,
Chlorit (1998) M13.
Detail předch. vzorku
(Křoví – lom – 2. patro,
vel. 12x10cm)
Dále je v téhle minerální asociaci obsažen narůžovělý živec, event. adulár, který vytváří jednak celistvé útvary a různé srostlice a jednak drobné krystalky s nedokonalým vývojem. Součástí asociace je opět vrostlý tmavě zelený jemnozrnný chlorit, vytvářející útvary až 10 cm dlouhé.
M14. Epidot, Adulár,
Chlorit (1998) M15.
Detail předch. vzorku
(Křoví – lom – 2. patro,
vel. 11x10cm)
- Šestý typ (křemen-pyrit-chlorit) byl nalezen na 1. i 2. patře. Je tvořen nedokonalými, někdy neukončenými krystaly křemene do vel. 10 mm a vrostlicemi a krystaly pyritu do 5 mm, které bývají často korodovány a přeměněny v limonit. Někdy je téhle v asociaci i jemnozrnný chlorit.
M16. Křemen, Pyrit
(2008) M17.
Křemen, Pyrit, Limonit, Chlorit (2009)
(Křoví – lom – 1. patro, vel. 9x6cm) (Křoví – lom – 2. patro, vel. 10x8cm)
- Sedmý typ (křemen-pyrit-chlorit-živec-titanit-karbonát?) byl nalezen na 1. patře pouze na 1 vzorku amfibol-biotitové ruly. Je tvořen nedokonalými krystaly a vtroušeninami mléčného křemene a vrostlicemi a krystalky pyritu do 5 mm. Dále je přítomen nazelenalý křemen (zřejmě s obsahem chloritu). V dutině dlouhé 8 cm se dále vyskytují hroznovité útvary zatím neurčeného pravděp. karbonátu šedavé barvy, a nedokonalé krystalky živce do 3 mm. Minerální asociaci ukončuje několik zprohýbaných dlátkovitých krystalků hnědého titanitu do vel. 3 mm.
Obdobný vzorek bez titanitu se vyskytl ještě na jednom vzorku amfibol.-biotitické ruly.
M18. Křemen, Pyrit, Živec,
Karbonát, M19. Křemen, Pyrit, Živec, Karbonát,
Chlorit, Titanit
(2009)
Chlorit (2009)
(Křoví – lom – 1. patro, vel. 11x9cm) (Křoví – lom – 1. patro, vel. 10x5cm)
Samostatně nalezené
minerály
Grafit
Mikrokrystalický Grafit byl nalezen při první návštěvě lomu v červenci 1997 v hromadě kamenů vlevo od cesty na 2. patro lomu - za vstupní částí lomu. Grafit ve vzorku grafiticko-biotitového svoru 19 x 16 cm vytváří celistvou polohu, místy tvořenou jednotlivými grafitovými šupinkami.
Pyrit, Chlorit
Samostatný pyrit je v rule i v amfibolitu poměrně hojný, případně i v asociaci s jemnozrnným chloritem byl nalézán už od levé přístupové části do 1. patra lomu. Také se nalezl zarostlý v amfibolitu v několika ukázkách v SV netěžené části lomu ve zbytcích sutě. Pyrit tvoří buď vrostlice, nebo i kubické krystaly velikosti do 0,5 cm. Některé krystaly pyritu mají podélné rýhování.
M20. Pyrit, Chlorit v rule
(2008) M21. Pyrit,
Chlorit v rule (2008)
(Křoví – lom – 1. patro,
vel. 10x10cm) (Křoví
– lom – 1. patro, X-vel. 0,5cm)
Jemnozrnný chlorit (pravděpod. chamosit?) vytváří také samostatné povlaky, shluky a vtroušeniny v horninách.
M22. Chlorit (2008)
M23. Chlorit (2008)
(Křoví – lom – 2. patro, vel. 9x8cm) (Křoví – lom – 2. patro, vel. 8x9cm)
Muskovit, Biotit
Světlá slída muskovit i
tmavá slída biotit se hojně vyskytují v rule, amfibolitu i
ostatních horninách, kde vytvářejí vrostlice lupenů do vel. 3 cm.
V polohách biotitické ruly tvoří biotit souvislé polohy na foliačních
plochách horniny.
M24. Muskovit (2008) M25. Biotit (2008)
(Křoví – lom – 2. patro, vel. 8x5cm) (Křoví – lom – 2. patro, vel. 10x8cm)
Epidot
Několik nejlepších vzorků samostatně krystalovaného epidotu bylo nalezeno při čtvrté návštěvě lomu v květnu 2009 na 1. patře. Ve valounech amfibolitu byly vytvořeny jednak povlaky, a jednak dokonalé stébelnaté a prizmatické krystaly epidotu zelené a žlutozelené barvy do vel. 8 mm v dutinách horniny.
M26. Epidot (2009) M27. Epidot (2009)
(Křoví – lom – 2. patro, vel. 11x10cm) (Křoví – lom – 2. patro, vel. 12x12cm)
Granát - Almandin
Při třetí návštěvě lomu v červnu 2008 bylo na 1. patře v amfibolitových balvanech nalezeno několik ukázek zarostlého granátu – almandinu tmavě červené až téměř černé barvy. Krystaly granátu - almandinu, a také i popisovaného granátu - spessartin-almandinu (Jež 1998) tvoří kosočtverečné dvanáctistěny.
M28. Granát - Almandin
(2008) M29.
Detail předch. vzorku
(Křoví – lom – 1. patro, vel. 17x12cm, X-1,5cm)
Největší nalezený krystal má velikost okolo 2 cm. Granáty se v hornině velmi špatně vyhledávají a ještě hůř se potom doma z horniny preparují. Daleko lepší domácí dokončovací práce preparace granátů z horniny je u jejich výskytu ve svorech. Při odlamování ukázek s granáty z větších balvanů amfibolitu často dochází k popraskání granátů.
M30. Granát - Almandin
(2008) M31.
Detail předch. vzorku
(Křoví – lom – 1. patro,
vel. 18x17cm, X-2cm)
M32. Granát - Almandin
(2008)
(Křoví – lom – 1. patro,
vel. 20x11cm, X-1,5cm)
Závěr
I když má kamenolom u obce Křoví již svá
nejlepší léta za sebou, přesto je zde stále možnost když ne pro někoho
sběratelsky atraktivních, tak aspoň dokumentačních nálezů typických ukázek
minerálů alpské parageneze. Vzhledem k tomu, že severní a severovýchodní
část lomu jsou již vytěžené a zarůstají křovinami a stromy, a momentálně
dochází zřejmě k dotěžování poslední části jižní a jihozápadní části lomových
stěn 1. patra, lze teoreticky předpokládat brzké ukončení činnosti v tomto
lomu - pokud ovšem nedojde k novému geologickému průzkumu a dalšímu
rozšíření těžby jihozápadním a jižním
směrem k vrcholu Bítešské horky.
Ikdyž je kamenolom Křoví popisován některými
autory jako typická lokalita pro bítešskou ortorulu, tak přesto toho o zdejším lomu zatím nebylo mnoho publikováno.
Tudíž lze konstatovat pouze potvrzení nálezů, popsaných dříve v časopise
Minerál - mimo popisovaný milimetrový hematit a mikroskopický sagenit
(Dosbaba 1999), na jejichž určení v nalezených vzorcích by bylo potřeba
důslednějších metod. Kruťa (1966) navíc ještě popisuje ze zdejšího lomu nálezy
jehlicovitých agregátů zoisitu.
Na rozdíl od dvou popsaných minerálních
alpských asociací (Dosbaba 1999) jich bylo během návštěv lomu nalezeno zatím
celkem sedm. Jelikož ještě pořád v kamenolomu probíhá těžba, je možnost
potvrzení výskytu dalších minerálů pravděpodobná. Z tohoto důvodu bude
situace v kamenolomu Křoví dále sledována a mapována.
Dokladované
vzorky a fotodokumentace jsou uloženy ve sbírce a archívu autora příspěvku.
Veškerá fotodokumentace – M. Bedáň.
Literatura
Dosbaba M. (1999): Nález nerostů alpské
parageneze v Křoví u Velké Bíteše – Časopis Minerál, Brno, VII., 3, 256
Jež F. (1998): Minerály z činného
kamenolomu od obce Křoví u Velké Bíteše a jiná nerostná naleziště na
Velkobítešsku – Časopis Minerál, Brno, VI.,5, 378-379ravský štěrk
Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich
literatura 1940-1965 – Moravské zemské muzeum, Brno, 149
Marková R. (2008): Geomorfologické poměry
povodí Bílého potoka – Diplomová práce – Univerzita Palackého v Olomouci,
Katedra geografie – Olomouc, 60
Pellant Ch. (1992): Rocks and Minerals (Dorling
Kindersley Ltd., London, 1992), přelož. Horniny a minerály – Vydavatelství
Osveta Martin, SR, 1994
Informace
z Internetu:
Velká Bíteš (2001): Oficiální portál města -
http://www.velkabites.cz
Colas CZ (2007): Těžba
kamene - http://www.colas.cz
Štelcl J., Vávra V., Zimák J.
(2006-2009): Mineralogicko-petrografický exkurzní průvodce po
území Moravy a Slezska - http://pruvodce.geol.morava.sci.muni.cz