wz

Cetechovické mramory

 

Miroslav Bedáň, Chaloupky 173, Babice u Uh. Hradiště, mbedan@seznam.cz


 V katastru obce Cetechovice u Střílek se vyskytuje zvláštní anomálie v jinak mineralogicky málo zajímavých Chřibech, tvořených vnějším Magurským flyšovým pásmem, které je složeno převážně z pískovců (vápnité, křemito-vápnité, glaukonitické nebo arkózové), v menší míře z jílů, jílovců, slínů, slínovců, břidlic a slepenců. Jedná se o pozůstatek jurského moře z období zhruba před 120 miliony let, které tvoří cetechovické bradlo mezi Střílkami a Zdounkami.

 Území Chřibů patří z geologického hlediska ke Karpatské geologické soustavě. Do mladších Prvohor byl geologický vývoj Karpat shodný s vývojem Českého masívu. Začátkem Druhohor v triasu došlo k záplavě, kdy se v geosynklinále moře ukládaly mohutné mořské sedimenty po celou juru až do spodní křídy. Ve svrchní křídě došlo k intenzivním horotvorným procesům, kterými vznikly rozsáhlé hlavní příkrovy. Od konce miocénu se Karpatská soustava vyvíjí společně s Českým masívem.

 

 Kolem roku 1680 zde byly otevřeny 3 kamenolomy, ve kterých se intenzivně těžil jurský vápenec a velmi pěkný mikrokrystalický kalcit - barevný mramor – červený, bíle, žlutě nebo zeleně žíhaný. Na práci do Cetechovických lomů byli tehdy přizváni kamenáři až z Itálie. Barevnost mramoru je způsobena příměsí sloučenin železa. V mramoru se objevují bílé žilky, což jsou kalcitem vyhojené trhlinky, vyvolané vrásněním.

 

                     

M01. Kalcit - Mramor                                              M02. Kalcit - Mramor                                                             

(Cetechovice-Lom č.3 – 1998, vel. 14x11 cm)         (Cetechovice-Lom č.3 – 1998, vel. 13x12 cm)                                                

 

 Cetechovický mramor si vysloužil značnou proslulost Zdejším mramorem je vyzdobena spousta kostelů na Kroměřížsku a Olomoucku, byl z něj např. vyroben morový sloup v Uherském Hradišti, veřeje a portály kroměřížského zámku, oltáře Kostela sv. Jakuba v Brně a také i obložení mnoha krbů šlechtických domů ve Vídni. V období těžby se v lomech ve slinitém vápenci nacházely krásně zachovalé ulity řady druhů zkamenělin - amonitů, belemnitů a ramenonožců. K vidění jsou např. v MZM v Brně.

 

                     

L01. Cetechovice - Lom č.1  (1998)                         L02. Cetechovice - Lom č.3  (1998)                          

 

Současný stav:

V lednu 1998 byly navštíveny všechny 3 lomy, ke kterým se dostaneme z Cetechovic po modré turistické značce, která nejprve vede po polní cestě a dále navazuje na lesní cestu. Kamenolom č.1 se nachází asi 500 m V od obce na kraji lesa vlevo od této cesty. Po mramoru zde už není ani památky, všechen byl vytěžen, stejně jako ve zbylých 2 lomech. Stěny lomu jsou tvořeny pouze magurským pískovcem.

 

                                

L03. Cetechovice - Lom č.2  (1998)                        L04. Cetechovice – Mramůrka (1998)

 

Pokud půjdeme po modré značce dále směrem do lesa, cesta se stáčí JVV směrem. Po asi 300 m od lomu č.1 se v blízkosti rozcestí lesních cest nachází lom č.2. Jeho stav je obdobný jako v lomu č.1.

 

                    

L05. Cetechovice - Lom č.3  (1998)                        L06. Cetechovice – Lom ke Chvalnovu (1998)

 

Od lomu č.2 půjdeme po lesní cestě a modré značce SV směrem a po cca 400 m odbočíme doleva a dáme se po lesní stezce dolů. Po zhruba 100 m narazíme na lom č.3, který je zčásti zatopen. Tento lom je pro nálezy mramorů v nejzachovalejším stavu. V korytě potoka, který zde protéká, a také pod stěnou lomu je možno najít Mramory. Ty jsou ale značně zašlé a potáhlé sloučeninami železa a vápníku. Obdobné nálezy jsou možné na některých částech úseků lesní a polní cesty, vedoucí k lomům. Dále byl na několika vzorcích nalezen štěpný bílý Kalcit v jurském vápenci a také v magurském flyšovém pískovci. Ve vápenci se vyskytuje rozpadavý Limonit, tvořící drobné útvary a povlaky.

 

 Z literatury je odtud dále popisován Goethit v pseudomorfózách po pyritu. Ten se ale nepodařilo najít.

 

Z pozůstatků jurského moře se ještě nad obcí na západním úbočí kopce Pláňava nachází skalní útvar Mramůrka, tvořený jurským vápencem.

 

                               

M03. Kalcit - Mramor                                                  M04. Kalcit - Mramor                                                              

(Cetechovice-Lom č.3 – 1998, vel. 11x10 cm)             (Cetechovice-Lom č.3 – 1998, vel. 9x9 cm)                                                

 

Pokud půjdeme po silnici z Cetechovic směrem na Chvalnov a Střílky, po 1 km odbočíme vlevo na polní cestu, která přechází v lesní cestu. Po zhruba 1 km od odbočky nás cesta dovede ke starému lomu na magurský pískovec, který se nachází vlevo od této cesty. Zde byly v r. 1998 ve větší dutině nalezeny pěkné bílé Kalcity - vápenné sintry na magurském flyšovém pískovci.

 

                  

M05. Kalcit – Vápenný sintr                                       M06. Kalcit – Vápenný sintr                                                                                                    

(Cetechovice-Lom ke Chvalnovu – 1998,                  (Cetechovice- Lom ke Chvalnovu – 1998, 

vel. 9x5 cm)                                                                  vel. 10x7 cm)          

 

Nalezené ukázky mramorů z Cetechovic byly očištěny ve zředěné kyselině chlorovodíkové, dokonale tím byly odstraněny nežádoucí povlaky. Po očištění mramory nádherně vynikly. Nejpěknější jsou mramory, tvořené kombinací červené a žluté barvy s bílými žilkami kalcitu. Ikdyž zdejší nálezy nedosahují kvality krystalovaných ukázek z mnoha jiných, daleko více proslulejších lokalit, zaslouší si kdysi slavná lokalita Cetechovických mramorů alespoň připomenutí, než bude zcela zaniklá.

 

                                                                                             

M07. Kalcit – Vápenný sintr                                            M08. Kalcit – Vápenný sintr                                                                                                  

(Cetechovice-Lom ke Chvalnovu – 1998,                       (Cetechovice-Lom ke Chvalnovu – 1998,

vel.12x6 cm)                                                                      vel. 9x8 cm)          

 

                         

M09. Kalcit – Vápenný sintr                                        M10. Kalcit – Vápenný sintr                                                                                                    

(Cetechovice-Lom ke Chvalnovu – 1998,                   (Cetechovice-Lom ke Chvalnovu – 1998,

vel.8x6 cm)                                                                    vel. 6x4 cm)          

 

Dokladované vzorky jsou uloženy ve sbírce autora příspěvku.

 

Literatura:

   Kruťa T. (1966): Moravské nerosty a jejich literatura 1940-1965. – Moravské zemské muzeum, Brno

   Pásek J. (1960): Nástin geologických poměrů gottwaldovského kraje - Příroda Jihovýchodní Moravy – Přírodovědecký sborník I. – Krajské nakladatelství Gottwaldov