TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKŮ V BABICÍCH NA UHLISKÁCH
Štěrkopísky, uložené v nivě řeky Moravy, jsou
vyhledávanou surovinou pro stavebnictví. V 50. letech minulého století bylo
započato s průmyslovou těžbou štěrkopísku i v Babicích u Uherského
Hradiště na slepém rameni řeky Moravy v katastru Uhliska. Vysvětleme si
původ těchto štěrkopísků:
Na území našeho okresu se výrazně
uplatňují geologická zlomová pásma. Nejvýrazněji se uplatňuje Vídeňská pánev, a
to její severní část – poruchové pásmo při řece Moravě. Jedná se o řadu kerných
poklesů s tendencí poklesání ker východnějších, které daly vznik příkopové
sníženině. Říční niva řeky Moravy má ráz příkopové propadliny, vyplněné
neogenními sedimenty panonskými, pontonskými i levantskými z období pliocénu.
Nejvýše jsou uloženy nánosy štěrků a štěrkopísků řeky Moravy čtvrtohorního
stáří. Zcela přesné stáří fluviálních akumulací štěrkopísků není přesně
doloženo, předpokládá se Pleistocén – Holocén, t.j. období, které bylo v éře
“Čtvrtohory” před 10 tisíci – 1,8 milióny let. Pod 2 - 4 m mocným nadložím holocenních jílů a hlín
se nachází 4 – 10 m mocná vrstva štěrkopísků, která byla předmětem těžby.
Podloží tvoří tercierní jíly a písky panonského stáří.
Říční niva řeky
Moravy s uložením štěrkopísků Řez poruchovým pásmem řeky Moravy
Obsah štěrkové frakce v těženém
štěrkopísku se pohyboval v průměru kolem 33 %, velikost zrna byla
v rozmezí 4 – 32 mm. Materiál nad 32 mm byl ojedinělý a tvořil odpad.
Velikost zrn písku byla v průměru 0,5 mm. Těžená surovina byla tvořena
převážně dobře opracovanými valouny drob, křemenců, křemene, záhnědy, pískovců,
místy rul, břidlic a rohovců. Průměrná velikost valounů byla 30 mm, ojediněle
60 – 80 mm i více. Obsah jíloviny byl 2 – 4 % hmotnostní.
Štěrkopískovnu
v době těžby spravovaly Štěrkovny a pískovny n.p. Olomouc, v 50.
letech byl proveden geologický průzkum. Štěrkopísek byl na slepém rameni těžen
plovoucím bagrem a vlečným člunem se převážel ke břehu. Elevátorem a pásy se
odtud dopravoval na vibrační třídič a pračku a rozděloval se podle frakcí na
skládky. Těžený štěrkopísek měl nízký obsah jílovité příměsy a používal se
k účelům betonářským a stavebním. Těžil se převážně pro místní potřebu.
Těžba byla ukončena v 80. letech minulého století, kdy již byly zásoby
dotěženy. Od té doby slouží zatopené rameno Uhliska rekreačním a rybářským
účelům.
Historická těžba štěrkopísků
Mezi zajímavosti při těžbě
štěrkopísků patřily i nálezy valounů polodrahokamových odrůd nerostů -
silicifikovaných zkamenělých dřev, jaspisů a odrůdy opálu – menilitu
v břidlicích. Jejich nálezy se potvrdily i v obdobné, podstatně větší
činné štěrkopískovně v Ostrožské Nové Vsi.
Miroslav Bedáň