wz

TĚŽBA ŠTĚRKOPÍSKŮ V BABICÍCH NA UHLISKÁCH

 

            Štěrkopísky, uložené v nivě řeky Moravy, jsou vyhledávanou surovinou pro stavebnictví. V 50. letech minulého století bylo započato s průmyslovou těžbou štěrkopísku i v Babicích u Uherského Hradiště na slepém rameni řeky Moravy v katastru Uhliska. Vysvětleme si původ těchto štěrkopísků:

            Na území našeho okresu se výrazně uplatňují geologická zlomová pásma. Nejvýrazněji se uplatňuje Vídeňská pánev, a to její severní část – poruchové pásmo při řece Moravě. Jedná se o řadu kerných poklesů s tendencí poklesání ker východnějších, které daly vznik příkopové sníženině. Říční niva řeky Moravy má ráz příkopové propadliny, vyplněné neogenními sedimenty panonskými, pontonskými i levantskými z období pliocénu. Nejvýše jsou uloženy nánosy štěrků a štěrkopísků řeky Moravy čtvrtohorního stáří. Zcela přesné stáří fluviálních akumulací štěrkopísků není přesně doloženo, předpokládá se Pleistocén – Holocén, t.j. období, které bylo v éře “Čtvrtohory” před 10 tisíci – 1,8 milióny let. Pod 2 - 4 m mocným nadložím holocenních jílů a hlín se nachází 4 – 10 m mocná vrstva štěrkopísků, která byla předmětem těžby. Podloží tvoří tercierní jíly a písky panonského stáří.

 

      

 

      Říční niva řeky Moravy s uložením štěrkopísků                            Řez poruchovým pásmem řeky Moravy

 

            Obsah štěrkové frakce v těženém štěrkopísku se pohyboval v průměru kolem 33 %, velikost zrna byla v rozmezí 4 – 32 mm. Materiál nad 32 mm byl ojedinělý a tvořil odpad. Velikost zrn písku byla v průměru 0,5 mm. Těžená surovina byla tvořena převážně dobře opracovanými valouny drob, křemenců, křemene, záhnědy, pískovců, místy rul, břidlic a rohovců. Průměrná velikost valounů byla 30 mm, ojediněle 60 – 80 mm i více. Obsah jíloviny byl 2 – 4 % hmotnostní.

 

            Štěrkopískovnu v době těžby spravovaly Štěrkovny a pískovny n.p. Olomouc, v 50. letech byl proveden geologický průzkum. Štěrkopísek byl na slepém rameni těžen plovoucím bagrem a vlečným člunem se převážel ke břehu. Elevátorem a pásy se odtud dopravoval na vibrační třídič a pračku a rozděloval se podle frakcí na skládky. Těžený štěrkopísek měl nízký obsah jílovité příměsy a používal se k účelům betonářským a stavebním. Těžil se převážně pro místní potřebu. Těžba byla ukončena v 80. letech minulého století, kdy již byly zásoby dotěženy. Od té doby slouží zatopené rameno Uhliska rekreačním a rybářským účelům.

 

                                                                            Historická těžba štěrkopísků                          


 


                                                                             

             Mezi zajímavosti při těžbě štěrkopísků patřily i nálezy valounů polodrahokamových odrůd nerostů - silicifikovaných zkamenělých dřev, jaspisů a odrůdy opálu – menilitu v břidlicích. Jejich nálezy se potvrdily i v obdobné, podstatně větší činné štěrkopískovně v Ostrožské Nové Vsi.

 

                                                                                                                                           Miroslav Bedáň