Kamení, aneb co je tvrdé, může být i měkké na Severní Moravě a ve Slezsku

Hončova Hůrka u Příboru 23.9.2016     Loni se mi opět podařilo po letech navštívit známou význačnou lokalitu podbeskydských vyvřelin, a to Hončovu Hůrku u Skotnice u Příboru. Předpokládal jsem, jak jsem v poslední době četl, že bude lokalita značně zdevastovaná a vyčerpaná, ale naštěstí se mi jevila v úplně stejném stavu, jako před 18 lety, kdy jsme tady byli poprvé. Naopak zde přibyly u vstupu do pozůstatků starého lomu informační cedule, že je lokalita součástí Naučné stezky Skotnice a jsou zde na ceduli také vyobrazeny fotografie nejčastěji se zde vyskytujících minerálů z celkem asi 25 druhů, které se zde nalezly. Na lokalitě, jak bylo vidno, se stále pilně pracuje a kope. Kupodivu, nejlepší nálezy jsem uskutečnil procházením starých sutí v křoví mimo čerstvě otevřených výkopů. Nalezeny byly dutiny do 8 cm s krystalovaným kalcitem, jeden vzorek s přímo unikátním žlutavým dolomitem na chalcedonu s kašolongem, jiné zajímavé chalcedony, na 2 vzorcích dokonce ametysty, dále klasické "pseudoacháty" s různým zabarvením, také se objevil heulandit, zarostlý v kalcitu, zelenkavá plasma a jiné.     Hodnotím tuto návštěvu jako vydařený výlet s překrásně stráveným, nikým nerušeným pátečním odpolednem. Co mě však zamrzelo, tak když jsem pátral v okolí lomu za jeho vrcholovou částí u pole, tak tam byly pozůstatky táboření nějakých jedinců, kteří si ani neráčili po sobě odnést zbytky z jídla a pití - takže klasika, co je stále více vidět na lokalitách - petky, plechovky od piva, plastové nádobí, konzervy a jiný a jiný bordel, který nejsou po sobě dotyční vůbec ani schopni uklidit ... ' );popup.document.close();">                                                                                                                                     Fotografie z infocedule u vstupu do lomu                                                              Minerály pegmatitů ze žul v okolí Olomouce Pegmatity u Drahlova a Krčmaně jižně od Olomouce se vyskytují přímo v žulách a představují žitné diferenciály těchto žul. Mají většinou zcela nepravidelný tvar a různé rozměry. Jsou složené z písmenkových a blokových hnízd nejrůznějších velikostí. Zcela plynule přecházejí do okolní horniny, místy nad ní dokonce převažují. Studovala je Hlobilová (1949, 1950). Mineralogicky jsou chudé. Poskytly pouze mikroklin, ortoklas, křemen, albit-oligoklas, muskovit, biotit, chlorit, turmalín-skoryl, granát a rutil. Svým složením odpovídají jednoduchým pegmatitům asociace k. Minerály pegmatitů Hrubého Jeseníku Krystalinikum Hrubého Jeseníku je bohaté na drobná i větší tělesa pegmatitů. Nejvýznamnější výskyty jsou v keprnické a desenské klenbě. V klenbě keprnické jsou to zejména výskyty u Šumperka, Rejchartic, Rapotína, Velkých Losin, Branné, v desenské klenbě hlavně v okolí Sobotína a Maršíkova. V novější době se jimi zabývali Pokorný, Staněk, Mísař, Čech, Dostál a Procházka. Rozlišit lze zhruba dva typy pegmatitů. První typ tvoří syntektonické usměrněné pegmatity, konformní s variskou stavbou, Je lze dále rozdělovat na dvě skupiny. Do jedné patří pegmatity bez vzácnějších minerálů (asociace k), do druhé ty, jež obsahují chrysoberyl, beryl, columbit a další minerály (asociace kn). Druhý typ reprezentují posttektonické neusměrněné pegmatity, jež diskordantně pronikají variskými strukturami. Lze je podobně jako první rozdělit na pegmatity bez berylu, jež však místy obsahují různé akcesorické minerály, zejména turmalín a granát (asociace k), a na berylové (asociace kn). Často je však velmi obtížné posoudit, které pegmatity náležejí ke starší fázi a které k mladší fázi variské orogeneze. K pegmatitům bez berylu patří pegmatity v okolí Šumperka, Rejchartic, Rapotína, Maršíkova, Sobotína, na Kluči u Loučné a v horním povodí Desné. Většinou jde o neusměrněné typy, vytvářející ložní žíly běžného složení, jež kromě křemene, živců a slíd někdy obsahují turmalín-skoryl, granát a magnetit. Některé drobnější žilky jsou silně ovlivněny okolními horninami. Největší a nejvýznamnější pegmatity tohoto typu vystupují na kopci Kluč u Loučné. Tvoří celé roje, zejména na západní straně kopce. Mocnost žil značně kolísá, od 0,5 do 2 m, výjimečně dosahuje až 8 m, délka bývá až 200 m. Pegmatity jsou jednoduché i zonální. Zonální jsou složeny z pegmatitu granitického, písmenkového a blokového. Živce jsou zastoupeny ortoklasem, mikroklinem a oligoklasem, ze slíd je hojnější muskovit, řidší biotit. Poměrně častý je granát, a to v krystalech až 1 cm velkých, často se shlukujících ve větší hnízda. Z dalších akcesorií je nutno uvést skoryl, magnetit a ilmenit. Pegmatity z Měštanského lesa u Rejchartic popisuje Mísař (1958 a). Jsou značně mocné a obsahují kromě křemene a živců biotit, muskovit a poměrně hojně granát. Byly společně vrásněny se šumpersko-rejchartickými rulami a představují asi žitné diferenciály keprnické ortoruly. Vedle nich jsou tu ještě turmalinické pegmatity, od prvních poněkud odchylné; představují žitné diferenciály šumperského granodioritu. V pegmatitu u Temenice se vyskytly v dutinách krystaly albitu a s nimi stilbit. Berylové pegmatity jsou známé z Ostředku u Šumperka, z Velkých Losin, Maršíkova, Sobotína a Branné. Většinou jsou blokové, někdy se silnou albitovou metasomatózou; tvoří žíly, popřípadě větší čočkovitá tělesa. Obvykle obsahují vzácné minerály. Patří k posttektonickým pegmatitům. Nejznámější lokalitou tohoto typu je Střelecký důl ("Scheibengraben") u Maršíkova. Pegmatit vystupuje v údolíčku mezi Maršíkovem a Vernířovicemi, na úpatí Rudné (906 m). Je otevřen malým lomem a krátkou štolou. Byl zde těžen živec a byly pokusy o těžbu muskovitu a berylu. Pegmatit má tvar nepravidelné čočky, jejíž delší rozměr má směr VSV-ZJZ. Její mocnost je kolem 10 m. Uzavírá kru amfibolické ruly, do okolí vysílá četné apofýzy. Pegmatitové těleso je složeno z písmenkového, blokového a metasomatického - albitového pegmatitu. Písmenkový a blokový pegmatit tvoří draselný živec a křemen. Oba jsou silně zatlačovány jemnozrnným cukrovitým albitem, místy zřetelně usměrněným. Uvedené jednotky nejsou v tělese rozmístěny pravidelně, nýbrž zcela nahodile. Kontakt s okolní horninou - amfibolickou rulou - je poměrně ostrý, v rule se objevuje více biotitu. Ve zdejším pegmatitu bylo nalezeno mnoho minerálů. Nejznámější je beryl. Krystaly žlutozelené barvy dosahují velikosti až 2 x 6 cm a vyskytují se v blokovém živci a křemeni. V cukrovitém albitu jsou místy hojné drobnější krystaly světle zelenomodrého akvamarínu, asi 2 cm dlouhé. Žlutozelený beryl je starší než akvamarín. S berylem se vyskytuje skoryl, columbit a muskovit. Rovněž granát, nejhojnější akcesorický minerál, je dvojí. Větší, až 1 cm velké, nepravidelně omezené krystaly tmavohnědé barvy bývají zarostlé v draselném živci. Drobnější granáty, o rozměrech asi 1 - 3 mm, pěkně krystalované, oranžově červeně zbarvené, se vyskytují v cukrovitém albitu; často se seskupují do shluků či proužků. Granát patří spassartin-almandinu. Albit tvoří nejčastěji velmi jemnozrnný agregát cukrovitého vzhledu (složení Ab93), řidčeji hrubozrnnější lupenitý cleavelandit. V albitu jsou častá hnízdečka složená z muskovitu a křemene. Tabulky zeleného muskovitu jsou i několik čtverečních centimetrů velké. V albitu se objevují tmavozelené oktaedry gahnitu, 1-2 mm, ojediněle až 5 mm velké, zelenavá zrnka apatitu a krystalky černého, kovově lesklého columbitu. S většími krystaly granátu se objevoval zirkon, a to v hnědých krystalech až 3 mm velkých. Pospolu se žlutým berylem se vzácně vyskytoval bismut a s ním zelený, jemně vláknitý bismutit. Triplit je vázán na cleavelandit a draselný živec. Je růžově hnědý, bohatý na mangan. Často je přeměněn v Mn-oxidy. V podobné asociaci se vyskytl mikrolit a manganatý tapiolit. Mikrolit tvoří 1 - 2 mm velká, hnědě zbarvená zrnka; v cleavelanditu mívá kolem sebe hnědé dvůrky. Je obohacen uranem a metamiktně přeměněn. Manganatý tapiolit se vyskytuje v tmavohnědě červených až černých, do 2,5 cm velkých zrnech. Některé minerály se objevují v dutinách, jež jsou dvojí. Jedny - miaroly - jsou v draselných živcích, druhé v hnízdech albitu a vznikly přeměnou berylu. Do prvých často čnějí krystaly draselného živce, křištálu, skorylu, apatitu a světle zelený hydromuskovit. Vzácně se v nich objevily až 1 cm dlouhé krystaly topazu, drobounké tabulky bertranditu, pouze dvakrát krystaly světle modrozeleného euklasu, asi 3 x 3 mm velké. V dutinkách po berylu se vyskytují tenké tabulky bertranditu, růžové krystaly aduláru, bílý jehličkovitý bavenit a šupinky hematitu. V pegmatitové apofýze, jen několik centimetrů mocné, se vyskytl na puklince pospolu se skorylem, albitem, adulárem a bertranditem milarit. Milarit tvoří až 0,5 x 3 mm velké čiré hexagonální sloupečky. Je mladší než bertrandit (Staněk 1964). Podstatně menší význam má pegmatitová žíla na jv. svahu Lužného, sv. od Maršíkova. Je přes 1 m mocná, přibližně symetricky zonální. Na vnějším okraji žíly je asi 3 cm mocná granitická zóna. Za ní, směrem ke středu žíly, je asi stejně mocná písmenková zóna. Dále pak následuje hrubozrnná zóna s křemenem, živcem a muskovitem, místy slabě usměrněná; tvoří převážnou část žíly. V centru je bloková zóna. V ní, zvláště v křemeni, se vyskytuje beryl, zatímco bavenit je nejhojnější v muskovitové zóně. Běžný je granát. U Maršíkova, asi 80 m východně od sillimanit-chrysoberylového pegmatitu, se vyskytuje pegmatitová žíla s berylem, bavenitem, granátem, velmi sporadickým columbitem a chrysoberylem. V okrajové zóně jsou hojné shluky drobounkých krystalů epidotu, vzácně se objevuje sillimanit. Žíla je pouze 20-35 cm mocná, zřetelně zonální, s 15-45 cm mocnou apofýzou. Další dvě pegmatitové žíly, asi 0,5 m mocné, vystupují asi 50 m na sz. od sillimanit-chrysoberylového pegmatitu. V jedné z nich, se zonální, běžnou stavbou, se v hrubozenném muskovitickém pegmatitu objevuje granát, epidot, beryl, bavenit, vzácně i chrysoberyl; v blokovém křemeni ve středu žíly se pak vyskytují nazelenale šedobílé krystaly berylu až 5 cm dlouhé a přes 2 cm široké, až 1 cm velké destičkovité krystaly columbitu, chrysoberyl, gahnit a zirkon. Poblíž Štětínova, asi 1 km ssv. od sobotínského nádraží, v místě zvaném dříve "Bienergraben", je další pegmatitová lokalita. Pegmatitové těleso je složeno z hrubozrnného muskovitického, písmenkového, blokového a metasomatického albitového pegmatitu. Z této lokality pocházejí nejhezčí jesenické beryly, až 12 cm dlouhé krystaly. Bývají doprovázeny apatitem, granátem, muskovitem, gahnitem a columbitem. Mineralogicky zajímavá je asi 0,5-1 m mocná pegmatitová žíla na rozhraní petrovského a sobotínského katastru, ležící asi 0,5 km v. od sobotínského nádraží (dříve "Oplustilberg"). Žíla je složena z hrubozrnného muskovitického, blokového a metasomatického albitového pegmatitu. Z minerálů tam byl nalezen beryl, granát, muskovit, bavenit, columbit, zirkon, bismutit, epidot, goethit a hematit. Několik pegmatitových lokalit je také v okolí Vernířovic. Z pegmatitu na místním hřbitově pochází beryl, z Černého dolu chrysoberyl, z Rudné k Sedmi Dvorům beryl a bavenit. Beryl je znám také z nedalekých Rudoltic. Asi 1 m mocná pegmatitová žíla byla odkryta při výkopu rýhy ve Ve1kých Losinách, poblíž sanatoria. Je tvořena hlavně hrubozrnným muskovitickým pegmatitem. Byly v ní nalezeny krystaly albitu, sloupečky nazelenalého berylu až 2 cm dlouhé, granát, columbit, živce, křemen a muskovit. Několik pegmatitových žil obsahujících beryl je známo z lomu na Ostředku u Šumperka. V žilách nevelké mocnosti byl nalezen ještě columbit-tantalit, granát, bavenit, skoryl, gahnit, triplit, pyrit, arsenopyrit, magnetit, zirkon, torbernit, autunit, bertrandit a bismutit (Procházka 1966, 1969). Z pegmatitu na kopci Lískovec u Loučné n. Desnou jsou známy krystaly columbitu. Poměrně málo známé jsou výskyty pegmatitů z pramenné oblasti řeky Branné vých. od Branné. Pocházejí z nich pěkné krystaly berylu, columbit, granát. Světově proslulý je sillimanitový pegmatit s chrysoberylem na kopci Rasovna (dříve "Schinderhubel") sv. od Maršíkova. Prostupuje amfibolickou rulou a je slabě obnažen v zářezu cesty. Je syntektonický, zřetelně usměrněný a stlačený, místy s charakteristickou plástevnatou odlučností. Vytváří žílu, jež je místy posunuta podle systému dislokačních ploch navzájem přibližně rovnoběžných, takže vytváří jakési schody. Mocnost žíly se pohybuje od několika decimetrů až téměř do 1 m, její celkový směr je SSZ-JJV, s úklonem 20° k JZ. Žíla je dosti výrazně symetricky zonální. Na vnějším okraji žíly vystupuje pegmatit s aplitickou strukturou, pouze asi 1 cm mocný, s velikostí zrn 0,5 mm, složený z albit-oligoklasu, křemene, biotitu a muskovitu. Směrem ke středu žíly přechází do usměrněného středně trnitého muskovitického křemenoplagioklasového pegmatitu, jenž zaujímá značnou část žíly. Je zřetelně usměrněn, obsahuje sillimanit. Je postižen silnou albitovou metasomatózou. Obsahuje množství vzácných minerálů, které s ním však geneticky nesouvisejí. Střed žíly vyplňuje křemenné jádro a představuje nejmocnější zónu celého pegmatitu. Křemen tvoří 0,5-1 mm, ojediněle až 1 cm velká alotriomorfní zrna. Jen vzácně se v něm objevuje muskovit a sillimanit. V křemenném jádru se místy uplatnila i albitová metasomatóza. Vyskytují se tu i vzácnější minerály, jako beryl, chrysoberyl, gahnit, granát a další. Obě poslední zóny jsou proniknuty jemně trnitým cukrovitým metasomatickým albitem, vytvářejícím až 4 cm mocné šmouhy, protažené ve směru foliace. Albit tvoří0,05-0,1 mm velké krystaly a odpovídá složení Ab9892. S ním se objevuje křemen. V albitové zóně se vyskytl pouze granát a muskovit. Je však pravděpodobné, že jsou na ni vázány vzácné minerály, objevující se v ostatních zónách pegmatitové žíly. V žíle zcela chybí draselný živec. Nejznámějším minerálem sillimanitového pegmatitu je chrysoberyl. Byl zde objeven r. 1819 Boleslawskym a po dlouhou dobu byl tento výskyt jediným v Evropě. Chrysoberyl vytváří žlutozelené tabulkovité krystaly či srostlice i několik čtverečních centimetrů velké. Je asi mladší než beryl, ale starší než sillimanit. Sillimanit vytváří bílé jehlice až několik centimetrů dlouhé. Hojné jsou až 5 mm velké, oranžově až hnědočerveně zbarvené krystaly granátu, jenž podle Nováčka (1931) odpovídá spessartin-almandinu s obsahem 59,9% složky spessartinové a 36,0% složky almandinové. Běžné jsou lupeny nazelenalého muskovitu, jež často zatlačuje sillimanit. Vzácná jsou zrníčka apatitu. Poměrně běžná jsou zrníčka nebo krystaly zeleného gahnitu. Společně s gahnitem se místy vyskytují tabulkovité krystaly columbitu-tantalitu a drobné krystaly hnědého, metamiktně přeměněného zirkonu. Rozšířen je magnetit. K vzácným minerálům patří beryl, bismut, bismutit, ilmenit, epidot, amfibol, augit a kyanit. Otázka příslušnosti sillimanitového pegmatitu k určitému magmatickému tělesu nebyla zatím uspokojivě vyřešena. Pegmatit a jeho minerály studoval v novější době Dostál (1966, 1969). Poněkud stranou od šumpersko-sobotínské pegmatitové oblasti je pegmatit na vrchu ŽcTár u Rudy nad Moravou. Pegmatit tu proráží hadcem. Jsou z něho známy hlavně krystaly zelenavého amazonitu, krystaly zirkonu, allanitu, diopsidu a titanitu. Z běžných minerálů se vyskytuje albit, křemen, muskovit, turmalín a aktinolit. Pegmatity se dále objevují v prostoru mezi Karlovou Studánkou a Jeseníkem, a to u Karlovy Studánky, Ludvíkova, Videl, Bělé, Domašova, Adolfovic, Bukovic, Bobrovníka, Dolní Lipové a Jeseníku. Mineralogicky jsou chudší než pegmatity předchozí. Obsahují zpravidla jen muskovit, granát a turmalín-skoryl. Přesto však některé z nich poskytly vzácné minerály. Z Videl je znám allanit. Ve volných pegmatitových balvanech v Kotli u Bělé byl nalezen nedokonale vyvinutý, asi 1 cm velký krystal metamiktně přeměněného uran-mikrolitu a s ním černý, jemně trnitý tapiolit (Čech 1963). Asi 1 m mocná pegmatitová žíla na "Johannlbergu" u Adolfovic poskytla až 3 cm dlouhé krystaly světlezeleného berylu a křídově bílé, paprsčitě jehlicovité agregáty bavenitu. Z pegmatitu od DoIní Lipové je znám sillimanit (Štelcl 1950). Podobné pegmatity nacházíme také v prostoru mezi Jeseníkem, Mikulovicemi a Zlatými Horami. Ve známých pegmatitech na Čertových kamenech u České Vsi, zpracovaných Novotným a Štelclem (1951 b), byl nedávno zjištěn chrysoberyl. Z pegmatitu u Chebzí je znám columbit. Z pegmatitových výchozů v řece Bělé u Písečné, detailně studovaných Mísařem (1958 b), jsou známy krystaly muskovitu, světlemodrého apatitu a granátu. Pegmatity z jiných míst v okolí Písečné poskytly allanit, columbit, goethit, hematit, sillimanit, spinet a zirkon. V pegmatitu u Hradce byl nalezen metamiktně přeměněný zirkon. U Mikulovic byl zjištěn pouze jednou, a to ve volném pegmatitovém balvanu, chrysoberyl (Čech 1963) a pravděpodobně též bavenit a gahnit. Ze Salisova u Zlatých Hor je z pegmatitu znám andalusii, almandin-spessartin, columbit, gahnit, zirkon a chrysoberyl. Chrysoberyl tvoří tabulkovité dvojče o rozměru 9 x 7 x 2 mm. U nedalekých Ondřejovic byl zjištěn ve volném pegmatitovém balvanu ve štěrkopískovně v trati Strážnice apatit, beryl, columbit a muskovit. Minerály pegmatitů žulovského masívu a jeho okolí Velmi běžné jsou pegmatity v žulovském masívu i jeho okolí. Známy jsou ze Žulové, Nýznerova, Vápenné, Skorošic, Bergova, Bukové, Černé Vody, Roklin, Nové Červené Vody, Staré Červené Vody, Starého Podhradí, Tomíkovic, Kobylé, Velké Kraše, Stachlovic, Velkých Kunětic, Lomů a Supíkovic. O jejich minerálech pojednávají Nováček (1932), Kiegler a Kralik (1935), Němec (1950), Novotný (1951), Kruta (1952, 1963, 1966), Černý (1956 c, 1956 d) a četní další autoři. Pegmatity mají nejčastěji podobu deskovitých těles, vyplňujících různě orientované pukliny v tamějších hlubinných i okolních metamorfovaných horninách. Jejich mocnost se pohybuje od několika do 25 cm. Stavba pegmatitů je jednoduchá, rovněž tak jejich nerostné složení. U kontaktů, jež jsou většinou ostré, vzácně rozplývavé, je vyvinuta úzká, středně trnitá zóna složená z mikroklinperthitu, albit-oligoklasu a křemene. Akcesoricky se v ní vyskytuje lištovitý biotit. Střed pegmatitových žil je zpravidla vyplněn hrubšími zrny až bloky draselného živce a křemene, někdy též písmenkovými srůsty těchto dvou minerálů. Vzácně bývá v pegmatitech vyvinuto úzké křemenné jádro. Ve středních částech žil se někdy vyskytují též dutiny; v nich bývají vykrystalovány živce, křemen a další minerály. Vzácná jsou větší pegmatitová tělesa. Typickým minerálem zdejších pegmatitů je allanit. Černá zrna či krystaly allanitu jsou až několik centimetrů velká, metamiktně přeměněna (Novotný 1951). Velmi vzácný je monazit, nalezený v lomu na západním úbočí Boží hory u Žulové (Černý 1956 c) a v živcové zóně křemenného tělesa u Velké Kraše (Ježek 1912). Vzácně se vyskytl u Žulové metamiktně přeměněný fergusonit (Nováček 1932, Bouška 1968), u Nýznerova fenakit (Němec - Kruta 1950`), u Žulové zirkon, korund a skapolit. Poměrně běžný je biotit a muskovit, dále granát almandin-spessartin, a to v krystalech i pseudografických srůstech s křemenem, titanit a titanomagnetit (Černý 1956 d). Pro zdejší pegmatity je charakteristická přítomnost sulfidů. Často se v nich vyskytující molybdenit je vysloveně pozdní, hydrotermální minerál. Běžný je pyrit a pyrhotin, vzácnější chalkopyrit. Ke vzácným minerálům patří apatit, turmalín-skoryl, ilmenit a rutil. V dutinách bývá hematit, chlorit typu strigovitu a stilbit. V pegmatitu u Staré Červené Vody  byly pěkné krystaly draselného živce, albitu a na nich epidot a fluorit. Pegmatity pronikající kry mramoru obsahují větší množství pyroxenu a lze je označovat jako pyroxenické. Častý je v nich titanit, vzácný zoisit. Pegmatity v okolí Žulové patří asociaci k. Minerály pegmatitů Rychlebských hor V Rychlebských horách jsou pegmatity známy z několika míst javornického granodioritového masívu, dále od Nových Vilémovic, Hraniček, Hraničné, Hřibové u Vlčic a z Petříkova u Ramzové. Jde o menší, mineralogicky méně významné pegmatity, obsahující zpravidla z akcesorických minerálů pouze granát a turmalín-skoryl. Zajímavější jsou pegmatity na ložisku železných rud u Hraničné, popsané Litochlebem (1972). Pegmatity tu vytvářejí až 3 m mocná čočkovitá tělesa, směru S-J až SV-JZ. Pronikají okolím v pravých i ložních žilách. Pegmatit s amazonitem je 22 m dlouhý a proniká do magnetitové rudy. Na kontaktu je v pegmatitu galenit, sfalerit a magnetit. Na spodních patrech převládal masívní pegmatit s hojným amazonitem a rudními minerály, ve svrchních částech byl pegmatit podrcen. Obsahoval chloritizovaný biotit a byl bez amazonitu. Na složení pegmatitů u Hraničné se podílí křemen, perthitický K-živec, oligoklas, biotit, muskovit, allanit, turmalín-skoryl, apatit, galenit, sfalerit a magnetit. Allanit tvoří i přes 0,5 cm velké sloupcovité, metamiktně přeměněné krystaly. Z pegmatitu v těsné blízkosti kyzového ložiska v Petříkově je znám hnědý turmalín-dravit v izolovaných sloupečcích, maximálně 0,5 cm velkých. Pegmatity Rychlebských hor je možno přiřadit asociaci k, vzácně asociaci kn. Severní Morava - některé navštívené lokality Poslední aktualizace: 8.1.2017 Miroslav Bedáň, Copyright (C) 2007-2017. Všechna práva a práva ostatních autorů vyhrazena. Kopírování veškerých materiálů je dovoleno jen s písemným souhlasem autora webu.

Nálezy z Hončovy Hůrky - Skotnice u Příboru 23.9.2016       Chalcedon, Dolomit (8x7 cm)       Chalcedon       Detail předchozího vzorku       Kalcit       Detail předchozího vzorku       Kalcit       Detail předchozího vzorku       Kalcit       Detail předchozího vzorku       Kalcit       Kalcit       Detail předchozího vzorku       Chalcedon       Detail předchozího vzorku       Křemen       Chalcedon       Detail předchozího vzorku       Plasma       Chalcedon       Kalcit       Chalcedon       Plasma       Ametyst       Kalcit       "Pseudoachát"       "Pseudoachát"       "Pseudoachát", Heulandit       "Pseudoachát"       Kalcit, Ametyst       Plasma       Křemen, Křišťál Něco z Černého dolu v Nových Těchanovicích 8.5.2002       Sádrovec       Sádrovec       Sádrovec       Sádrovec       Sádrovec Něco málo z odvalů jámy Pavel v Zálesí u Javorníka 3.9.2005       Uraninit, Torbernit, Autunit, ...       Uraninit, Torbernit, Autunit, ...       Metatorbernit, Metaautunit, ...       Metatorbernit, Metaautunit, ...       Metatorbernit       Torbernit       Torbernit       Torbernit       Chalkopyrit, Malachit, Chrysokol       Chalkopyrit, Malachit       Malachit       Uraninit, Torbernit, Autunit, ... Něco málo z kamenolomu Domašov nad Bystřicí 27.6.1999       Chryzokol, Malachit       Chryzokol, Alofán         Chryzokol     Chryzokol, Chalkopyrit, Chalkozín, Covellin       Malachit, Chryzokol       Malachit, Chryzokol       Chryzokol, Alofán       Chryzokol, Limonit       Alofán? (dutinka 2x1 cm)     Chryzokol, Malachit, Chalkopyrit, Chalkozín, Covellin       Chryzokol, Alofán, Malachit       Chryzokol, Alofán, Malachit       Chryzokol, Malachit       Chryzokol, Malachit       Chryzokol, Malachit       Chryzokol, Malachit       Chryzokol, Alofán       Chryzokol       Chryzokol, Malachit       Malachit       Chryzokol       Malachit       Chryzokol, Malachit       Chryzokol, Malachit       Chryzokol, Pseudomalachit?       Chryzokol       Křemen, Křišťál       Křemen, Křišťál       Detail předch. vzorku       Křemen       Křemen       Křemen       Křemen       Křemen       Křemen, Křišťál       Křemen, Křišťál       Detail předch. vzorku       Křemen       Křemen Několik ukázek z lokality Skály u Rýmařova 3.10.2010       Hematit, Chlorit-Thuringit, Křemen       Hematit-Spekularit, Křemen       Hematit, Modrý Beryl, Křemen       Hematit       Hematit, Jaspilit       Kalcit, Křemen       Hematit, Modrý Beryl, Křemen       Hematit, Magnetit       Hematit Nálezy z haldičky po býv. těžbě Pb a Zn rud s obsahem Ag - Vlkovice u Fulneku 5.4.1999       Křemen       Křemen, Křišťál       Křemen, Křišťál       Křemen, Křišťál       Detail předchozího vzorku       Křemen, Křišťál, Galenit       Detail předchozího vzorku       Detail předchozího vzorku       Detail předchozího vzorku Něco ze štoly v Hlubočkách 13.7.1999       Křemen, Křišťál       Chalkopyrit, Malachit Nálezy z lomu Ralux v Žulové na Boží hoře 17.7.1999       Epidot       Detail předchozího vzorku       Epidot, Chlorit, Křemen       Detail předchozího vzorku       Mikroklin       Epidot, Albit       Epidot, Albit       Epidot, Albit       Detail předchozího vzorku Nálezy ze suti ve starém lůmku v Sobotíně na Pfarrerbu 22.7.1999       Epidot, Adulár, Aktinolit. azbest       Detail předchozího vzorku       Epidot, Adulár       Detail předchozího vzorku       Klinozoisit, Epidot, Albit       Klinozoisit, Epidot, Adulár       Klinozoisit, Adulár       Prehnit       Prehnit       Prehnit       Epidot, Adulár, Klinozoisit       Detail předchozího vzorku       Klinozoisit, Epidot Nálezy v příležitostně činném lomě v Bludově 10.5.2014       Apofylit, Kalcit       Detail předchozího vzorku       Kalcit       Kalcit, Hessonit       Detail předchozího vzorku       Epidot       Hessonit       Diopsid   Prehnit, Wollastonit, Apofylit, Hessonit Revize příležitostného lomu na travertin v Kokorách u Přerova 3.8.2014       Aragonit, Kalcit       Detail předchozího vzorku       Aragonit, Kalcit       Aragonit, Kalcit Revize lokality Skály u Rýmařova 24.5.2014       Modrý Beryl       Cr-Muskovit       Hematit       Hematit, Malachit       Hematit - Spekularit       Chalkopyrit, Malachit Hematit, Covellin, Bornit?, Malachit       Hematit, Covellin, Kalcit       Modrý Beryl Starý zatopený lom na Travertin - Tučín u Přerova 20.9.2014       Aragonit, Kalcit v Travertinu       Aragonit, Kalcit v Travertinu       Detail předchozího vzorku       Kalcit