Kamení, aneb co je tvrdé, může být i měkké na Vysočině
Lithný pegmatit v Osové Bítýšce
Na katastru obce Osová Bítýška, v místní části Osová, na styku migmatitu a ortoruly na okraji moldanubické oblasti gföhlské skupiny paleozoika až proterozoika se vyskytuje malé nestandardní těleso lithného pegmatitu, které není veřejnosti všeobecně známo, a ani nedosahuje, co se nálezů minerálů týče, kvality a kvantity nálezů z lithných pegmatitů, jako např. Rožná, Dobrá Voda, či Řečice apod. Pegmatit má směr SZ-JV. Směrnou délku ani šířku se zatím nepodařilo zjistit, ale nálezy s pegmatitem se vyskytují na ploše cca 15 x 10 m. Ovšem místo s lithnou mineralizací je pouze v jednom úzkém proužku cca 2 x 1 m. Na složení pegmatitu se podílí několik jednotek: granitická, písmenková a bloková. Nejrozšířenějším zdejším turmalínem je skoryl, který se vyskytuje v nedokonalých a neukončených krystalech do 8 cm, které nejsou sběratelsky příliš atraktivní. Zřídka lze nalézt i pěknější skorylové vějíře a slunce. Ze slíd se vyskytuje velmi hojný muskovit ve všech možných variantách od lupenitých a vějířovitých až po téměř celistvé a zrnité agregáty, podobné výskytům v Rožné. Hojný je také biotit ve formě různých lišt. Živce se vyskytují pouze v kusových ukázkách, stejně jako křemen. Lokalitu pravidelně navštěvuji od r. 2004, kdy se na jednom vzorku vyskytl i nedokonalý granát a zvětralý pyrit. Následující rok byly učiněny první nálezy s lithnou mineralizací - na několika vzorcích byl tmavě zelený verdelit v nedokonalých krystalcích do 0,5 cm, vrostlých v křemenu nebo muskovitu. Na jednom vzorku se objevil i drobný rubelit a lithná slída lepidolit. V r. 2007 byly nálezy obdobné, nalezený rubelit tvořil povlaky na ploše šedého křemene, navíc byl na poli poblíž výskytu Li-mineralizace nalezen samostatný krystal světlé záhnědy cca 3 cm veliký. V r. 2009 se objevily z lithné mineralizace opět vzorky s drobným verdelitem. Koncem října 2016 byly uskutečněny zatím nejlepší nálezy rubelitu a lepidolitu, naopak verdelit byl nalezen pouze na 1 vzorku. Lithná mineralizace je úzce svázána s výskytem blokové zóny pegmatitu, a to pouze v jednom typu s nahnědlým živcem a šedým křemenem. Lepidolit tvoří na několika vzorcích typické broskvově narůžovělé lupeny do 0,5 cm veliké a srůsty, podobné výskytům v Rožné. Rubelit se vyskytl v nedokonalých krystalcích do 0,5 cm, zarostlých v šedém křemenu, také tvoří srůsty, různé šmouhy, žilky v šedém křemenu a rovněž povlaky na plochách šedého křemene, zarostlého v pegmatitu. Co je zajímavé, tak absolutní nepřítomnost modré varianty lithného turmalínu, t.j. indigolitu. Na několika vzorcích byly nalezeny nějaké nazelenalé, pravděpodobně jílové minerály. Nálezy jsou sice skromné a v žádném případě se nemohou porovnávat se vzorky ze známých lokalit lithných pegmatitů, ale díky zvláštnosti výskytu na tomto katastru, navíc v pegmatitovém tělese, vzniklém v bítešské ortorule, jsou aspoň pro mne velikým přínosem. Fotodokumentaci z r. 2016 postupně doplním o starší ukázky nálezů, jakmile se k nim dostanu, kdy byly nalezeny podstatně kvalitnější ukázky skorylu a slíd.
Že i v takové oblasti je možnost zajímavých nálezů, nasvědčuje výskyt dalšího pegmatitového tělesa, vzdáleného cca 700 m od výskytu této lithné mineralizace, kde byly kromě skorylů nalezeny samostatné krystaly záhněd až 5 cm veliké. O tom ale až někdy jindy ...
Desilikovaný pegmatit v Borech
Na severozápadním okraji Dolních Borů vystupuje pozoruhodný desilikovaný pegmatit. Jde o nevelké těleso čočkovitého tvaru, 3-4 m mocné, vystupující na styku migmatitizované ruly s borským hadcem, na jehož složení se podílejí následující jednotky: granitická, písmenková, bloková a albitová. V samém jádru celého tělesa výrazně převládá nazelenale zbarvený ortoklas, zatímco křemene je málo, což je příznačné pro pegmatity v hadcích strážeckého moldanubika a jsou proto označovány jako desilikované. Zvláštností tohoto pegmatitu je písmenkový pegmatit, z něhož byl vyluhován křemen, zatímco draselný živec zůstal zcela nedotčen. Prázdné prostůrky po křemenných ichtyoglyptech vyplnil později zeleně až hnědě zbarvený opál. Vedle ortoklasu byl zjištěn albit, v malém až nepatrném množství turmalín - skoryl, biotit, granát, ferocolumbit, mikrolit, zirkon a chlorit.
Zdroj: Prof. RNDr. Josef Staněk, CSc. (2009): Minerály Borů a Cyrilova u Velkého Meziříčí, Obec Bory
Těžba polymetalických rud - Pekelská štola - Stříbrné Hory
Počátky těžby v Pekelské štole nejsou přesně známy, ale dle historických záznamů se zde údajně pracovalo již v 17. století. S těžbou se s největší pravděpodobností tedy začalo někdy ve středověku. Poslední - konečné důlní práce zde proběhly v padesátých letech minulého století. Tehdy byl v Pekelské štole a okolí proveden rozsáhlý geologický průzkum na polymetalické rudy. V průběhu průzkumu se narazilo na několik rudních žil o mocnosti do 10 cm. Z ekonomického hlediska to však nemělo význam, vzhledem k nízké hodnotě obsahu rud na ložisku k jeho těžbě po průzkumu nikdy nedošlo. Zajímavostí je, že v sedmdesátých letech minulého století byla vstupní část štoly používána jako prostor pro zrání některých druhů sýrů, např. Pribina. Dodnes je zde zachována zatopená část s hrází a regály pro uložení sýrů. Spodní patra důlního díla jsou bohužel zaplavena, ale přístupné části mají změřenou délku 527 metrů. Zrudnění ve štole je tvořeno kyzovou polymetalickou mineralizací, která je geneticky spojována s dozvuky variské orogeneze v metamorfovaných horninách moldanubika. Ve stěnách chodeb je možné pozorovat zdejší nafárané žíly. Vysokoteplotní zrudnění vznikalo z relativně slabě mineralizovaných vodných roztoků při teplotách okolo 350 °C až 400 °C. Na minerální asociaci, která tvoří hlušinu, se podílí téměř výhradně Křemen, karbonáty (Kalcit, Dolomit, Kutnohorit a Rodochrozit) jsou vzácné. Rudní polohy jsou tvořeny Pyritem, Pyrhotinem, Arzenopyritem a tmavým Sfaleritem s obsahem Fe okolo 10%. Další rudní nerosty, jako Galenit, Chalkopyrit, Tetraedrit, Markazit, Argentit, Pyrargyrit, Kasiterit, nebo Stanin se obvykle vyskytují pouze jako vtroušeniny, navíc většinou dosahují pouze mikroskopických rozměrů. Ve štole je unikátní výzdoba, tvořená recentními minerály. Ty vznikají v důsledku povrchového zvětrávání sulfidů. K jejich představitelům patří hlavně rezavě hnědý Limonit, nebo žlutý Jarosit. Ve štole i na haldách v okolí se občas vyskytuje Sádrovec, tvořený čirými jehličkami až 15 mm dlouhými. Zelené a zelenohnědé povlaky tvoří minerál Skorodit, nebo další druhotné nerosty arzenu. Největší zajímavostí štoly je více než bohatý výskyt Schwertmannitu – druhotného síranu železa. Najdeme jej v různých morfologických podobách, jako jsou například povlaky, stalagmity, stalaktity nebo brčka. Schwertmannit vzniká srážením ze silně kyselých síranových vod s vysokým obsahem železa, jejichž výtok je možné vidět pod chatou, která uzavírá vstup do štoly. Dříve byl Schwertmannit označován různými názvy jako Glockerit nebo Siderogel. Bylo však zjištěno, že se jedná o hydratovaný síran železa s vlastní krystalovou strukturou a byl tedy uznán jako samostatný minerál.
Již před nějakou dobou jsem si dal za cíl vypátrat pozůstatky bývalého dolování Magnetitu u obce Ruda na Vysočině. Letos jsem se k této činnosti konečně dostal a zde jsou prozatimní výsledky:
Literatura (1) uvádí následující fakta: "U obce Ruda v trati Puštěnec byl dolován magnetit. Po první světové válce se při kopání studny na Malcově statku objevil asi 12 m hluboký důl opatřený stokou k odvádění vody, podrobnější zprávy však nejsou k dispozici. Při zkoumání okolí v 50. letech byly severně od obce nalezeny kusy vysoce kvalitního magnetovce a strusek z bývalých hutí. Geofyzikálním měřením bylo zjištěno menší ložisko železné rudy, později ověřené několikametrovou sondou s negativním výsledkem."